Praha - Prezident Václav Klaus v pátek vetoval důležitý zákon, kvůli kterému už Česku hrozí postih z Bruselu. Patři totiž do agendy, kterou se Česko zavázalo převzít ještě před svým vstupem do Evropské unie. Přesto zákon, který jasně vymezuje boj s diskriminací, v zemi dosud neplatí.

Česko je jedinou zemí Evropské unie, která platný antidiskriminační zákon nemá.

Poslanci se proto - když normu schvalovali - nijak netajili s tím, že k zákonu mají více než vlažný vztah a nepovažují jej za dobře sepsaný. V Senátu se proti normě postavili senátoři za ODS, nakonec ale ustoupili a zákon poslali prezidentovi ke schválení.

• Čtěte více: Poslanci schválili, že diskriminovat bude trestné

Václav Klaus ho nyní parlamentu vrátil.

V dopise předsedovi poslanecké sněmovny Miloslavu Vlčkovi prezident napsal, že zákon považuje za zbytečný, kontraproduktivní a nekvalitní a jeho dopady za velmi problematické.

"Zákon neobsahuje nic, co by bylo pro české právo zásadně nové. Většinu věcí, které jsou v zákoně uvedeny, již obsahují stávající právní normy. Pokud některé naše zákony nejsou dostatečné, nebo jsou v praxi neúčinné a nebo v nich něco dílčího chybí, lze věc napravit novelizací konkrétního zákona nebo eventuálně přijetím konkrétního zákona nového," napsal Václav Klaus.

Prezident nebere v potaz ani fakt, že normu vyžaduje EU.

Argumentuje, že směrnice, kterou Česko má převzít, nevyžaduje nový speciální zákon. "Jsou závazné jen co do výsledku, zatímco formy a metody realizace těchto cílů zůstávají na rozhodnutí jednotlivých členských států... "

• Celé znění dopisu, v němž prezident vysvětluje své veto, si můžete přečíst zde

Prezidenta za veto kritizoval ministr školství Ondřej Liška ze Strany zelených.

 "Václav Klaus tvrdil, že bude prezidentem všech, ale to není pravda. Tento zákon je součástí programového prohlášení vlády a on nerespektuje tuto vládu, překračuje to slovo, které dal. Zákon chce to po nás EU, my jsme se k jeho přijetí zavázali a bylo naší povinností jej podepsat," uvedl ministr. 

Zákon se teď vrátí zpět do Poslanecké sněmovny. Na přehlasování prezidentova veta bude potřeba 101 hlasů.

Oněch 101 hlasů ale nebude pravděpodobně tak těžké získat. Když byl zákon letos v březnu ve třetím čtení, hlasovalo pro něj celkem 111 zákonodárců ze 170 přítomných. Strana zelených a KDU-ČSL vyjma Libora Ambrozka, který se zdržel, zákon jednoznačně podpořila. Výhrady měli někteří poslanci za ČSSD a také z vládní ODS.

Komunisté až na tři poslanci hlasovali proti.