Klaus své rozhodnutí zdůvodnil v dopise předsedovi sněmovny Lubomíru Zaorálkovi.

Převést platbu nemocenské na zaměstnavatele podle Klause především "nemá žádné rozumné opodstatnění." Zaměstnavatel by tak měl "zodpovědnost za osobu zaměstnance jako celek", ale "to by mohlo být opodstatněné pouze v systému, v němž zaměstnavatel vlastní zaměstnance, což z historie známe jen a jedině z éry otrokářství."

Důvodů má Klaus však víc. Jestliže jsou podle něj finance pro vyplácení nemocenské veřejný statek, pak stát adekvátní metodou kontroluje, jestli zaměstnanec nemocný je nebo není a jestli se v době nemoci skutečně léčí.

"Nic takového nemá a mít nemůže zaměstnavatel a zákon mu žádné takové pravomoci ani nedává," oponuje Klaus názorům, že zaměstnavatelé by díky tomuto zákonu byli více zainteresováni na pracovní neschopnosti svých zaměstnanců.

Zákon by podněcoval k diskriminaci

Dalším důvodem k odmítnutí tohoto zákona je pro Klause to, že "zaměstnavatel by byl tímto systémem motivován k takovému výběru zaměstnanců, který podle jeho názoru minimalizuje nemocnost, to znamená, že by docházelo k diskriminaci zaměstnanců podle věku či podle jakéhokoli jiného "sklonu k nemoci"." Tím by navíc tento zákon podle prezidenta zvyšoval nezaměstnanost.

Jako poslední důvod uvádí Klaus to, že snížení pojistného placeného zaměstnavatelem z 3,3 procent na 1,4 procent sice znamená pro zaměstnavatele nespornou daňovou úlevu, ale úlevu s nejasným efektem na jednotlivého zaměstnance.

"Nemocnost není a nemůže být zcela rovnoměrně rozložena, a proto by tento zákon znamenal ohrožení zejména menších a středních firem, kde neplatí zákon velkých čísel." Pro menší podniky by tak prý mohl být zákon až likvidační.

Klaus je přesvědčen, že tento zákon je omyl a že je nezbytné, aby se nad ním Poslanecká sněmovna znovu zamyslela.

Zaměstnavatelé byli od začátku proti

Zákon, podle kterého by nemocenskou v prvních dvou týdnech stonání měli lidem od roku 2007 místo státu vyplácet zaměstnavatelé, přijali poslanci koncem loňského roku. Se změnou však nesouhlasili zaměstnavatelé.

Hospodářská komora argumentovala stejně jako nyní Klaus, tedy tím, že změna by mohla především malým firmám způsobit existenční potíže. Komora proto navrhovala, aby si podniky mohly vybrat, zda přejdou na nový systém, či zůstanou u nynějšího stavu.

Ministr práce Zdeněk Škromach tehdy uvedl, že zákon bude pro zaměstnance výhodný, neboť by jim snížil odvody o 18 miliard korun. Podle něj by byl zákon spravedlivější, zabránil by prý zneužívání nemocenské.

Podle stínové ministryně práce a poslankyně ODS Aleny Páralové by ale zákon přinesl pouze zvýšení administrativy jak pro stát, tak pro podniky, což Škromach odmítl.

Stonání se v ČR v posledních letech výrazně prodloužilo. Nejčastěji jsou podle statistik nemocní lidé s nižším výdělkem. V nemoci jim příjem totiž tolik neklesne. Pracovníci s nadprůměrnou mzdou naopak stonají méně nebo si na nemoc kvůli nízkým náhradám raději berou dovolenou