Praha - Co už je dohodnuto a co ne? Jak bude vypadat budoucí vláda a kdo povede Poslaneckou sněmovnu?
Po dalším týdnu koaličních schůzek sice na stole stále nejsou jednoznačné odpovědi, redakce Aktuálně.cz se však pokusila zrekonstruovat, na čem se vyjednavači alespoň předběžně domluvili.
1. Kdy skončí koaliční vyjednávání a Česko bude mít novou vládu?
Po svém čtvrtečním pověření se šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka nechal slyšet, že by vláda mohla být (minimálně navržena) do konce letošního roku. "Konkrétní termín jmenování předsedy vlády jsme neprobírali. Nejprve je potřeba absolvovat ustavující schůzi Poslanecké sněmovny a dokončit koaliční vyjednávání. Ale stále je tu ambice, abych ještě do konce letošního roku představil konkrétní návrh na jmenování nových ministrů," řekl po lánské schůzce s prezidentem Sobotka.
"Budeme se snažit do konce roku připravit návrh vlády. To je to, co od nás veřejnost čeká," reagovala na Sobotku v České televizi první místopředsedkyně hnutí ANO Věra Jourová.
Tento termín však může být nakonec jen zbožným přáním - koaliční vyjednávání doposud velký pokrok nepřinesla, navíc strany potenciální trojkoalice jednaly vždy pouze ve dvoustranném formátu.
2. Proč se doposud nesešli najednou vyjednavači všech tří stran?
Že se doposud zástupci všech tří potenciálních koaličních stran nesešli najednou, je bezpochyby jedním z poměrně překvapivých momentů povolebních vyjednávání.
Přesto ještě tuto sobotu, na klíčovém jednání o organizaci Sněmovny, zůstanou minimálně lidovci stranou.
"Trojstranná schůzka bude až příští týden," řekl Sobotka Aktuálně.cz a vyvrátil tak možnost, že by se do víkendového jednání zástupci nejmenšího koaličního partnera zapojili.
"Dvoustranná jednání umožnila lépe a podrobněji poznat priority jednotlivých partnerů," vysvětluje Sobotka, proč byl doposud volen pro vyjednávání pouze tento formát schůzek.
"Vyšlo to z programových rozporů, se sociální demokracií je jich víc, než s KDU-ČSL, chce to víc času," říká k tomu první místopředsedkyně hnutí ANO Věra Jourová.
Termín trojstranné schůzky však podle Sobotky doposud stanoven nebyl.
3. Kdo povede Poslaneckou sněmovnu?
Na ustavující schůzi to bude ještě Miroslava Němcová, jméno její následnice či následníka však doposud jasné není.
O post šéfa Sněmovny mají zájem jak ČSSD (která by zde ráda viděla buď Lubomíra Zaorálka nebo Jana Hamáčka), tak hnutí ANO (to by zase na tento post rádo dosadilo Věru Jourovou).
Jasno by mělo být po sobotní schůzce mezi oběma uskupeními, nicméně sama Jourová v Událostech, komentářích připustila, že by hnutí přímo na tomto postu trvat nemuselo.
4. Kdo bude šéfovat státní kase?
Z postu ministra financí se stalo jedno z třecích míst mezi ČSSD a ANO. Zatímco Sobotka se nechal v rozhovoru pro Hospodářské noviny slyšet, že by sociální demokraté rádi "usilovali o základní trojčlenku, která umožňuje efektivně vládnout, tedy aby premiér, ministr financí a ministr vnitra byli nominováni stejnou politickou stranou", Andrej Babiš s tím zásadně nesouhlasí: "Pokud chce ČSSD ministerstvo financí, tak bude muset vládnout s někým jiným," řekl pro deník Mf Dnes.
Pokud tento resort nakonec skutečně získá hnutí ANO, bude do jeho čela preferovat svého lídra Andreje Babiše. V případě, že by ho - kvůli podezření ze spolupráce s StB - odmítl prezident jmenovat, je hnutí připraveno angažovat na tomto postu nestraníka, jímž by se mohl stát jeden z členů rady ekonomických poradců hnutí.
V takovém případě by však sociální demokraté chtěli nát podle informací Aktuálně.cz ve vládě zastoupeného alespoň některého ze svých ekonomických expertů. Jednou z možností je tak angažmá stínového ministra financí Jana Mládka na postu vicepremiéra pro ekonomiku.
5. Co čekat od sobotního jednání mezi ČSSD a ANO?
"Prvně budeme jednat o programových věcech. Teprve potom budou jména, záleží na tom, jak se vyřeší sporné body," předpověděl v České televizi místopředseda ČSSD Zaorálek.
Nicméně vzhledem k tomu, že půjde o poslední schůzku před ustavující schůzí Poslanecké sněmovny, bude třeba, aby se zástupci obou stran dohodli na obsazení postu šéfa dolní komory, stejně jako na počtu místopředsedů (zda čtyři nebo pět) a jejich obsazení jednotlivými stranami.
Sociální demokraté se již nechali slyšet, že ČSSD spolu s hnutím ANO budou mít ve vedení celkem tři posty, to však ANO později popřelo.
Jasno by mělo být také o rozdělení jednotlivých sněmovních výborů.
6. Kdo budou místopředsedové dolní komory?
Doposud nezodpovězenou otázkou je vůbec to, kolik těchto postů nakonec bude.
Nicméně v případě svého vládního angažmá mohou zřejmě s postem místopředsedy počítat lidovci, kteří na něj budou navrhovat svého předsedu Pavla Bělobrádka. Svého zástupce chtějí mít mezi místopředsedy pochopitelně také komunisté, s čímž však nesouhlasí právě lidovci. Tento jejich požadavek však Sobotka neuznává.
"KSČM, která skončila ve volbách jako třetí, má nárok na to, aby měla svého zástupce ve vedení Sněmovny," řekl ve čtvrtek novinářům šéf sociálních demokratů. Jako krajně nepravděpodobné se za současné situace jeví obsazení postu místopředsedy Sněmovny zástupcem poslaneckého klubu TOP 09-STAN, který navrhuje Miroslava Kalouska. Podobně nejistou pozici má i ODS, která navrhuje Miroslavu Němcovou.
7. Co jednotlivé výbory, jaké bude jejich obsazení?
Jisté zatím je jen to, že jejich počet zůstane stejný jako v předcházejícím volebním období (kromě toho ještě dojde ke zrušení jedné stálé komise, sloučení dvou delegací a přejmenování volebního výboru na mediální). Personální obsazení výborů zatím dohodnuto není. ČSSD se bude rozhodovat podle toho, která obsadí ministerstva, komunisté - jako opoziční strana - zase požadují obsazení kontrolních orgánů Sněmovny svými zástupci - připadnout by jim měly dva nebo tři výbory.
Jeden výbor požaduje také Úsvit Tomia Okamury. ODS by pro sebe chtěla získat v prvé řadě ústavně právní výbor, případně školský nebo mandátový a imunitní výbor.
8. Co bude s církevními restitucemi?
Bohuslav Sobotka momentálně bojuje na dvou frontách - nejen, že vyjednává o budoucí vládě, ale zároveň věnuje mnoho času také jednáním o církevních restitucích, které jsou navíc zásadním tématem pro lidovce.
Zástupci církví přitom ve čtvrtek na prvním jednání se Sobotkou víceméně "smetli" ze stolu jeho návrhy, naznačili pouze ochotu k "gentlemanské dohodě". Výsledkem schůzky je jen vznik "pracovní skupiny", která by měla návrhy ČSSD posoudit.
Šéf lidovců Pavel Bělobrádek přitom stále opakuje, že pro jeho stranu jsou církevní restituce uzavřenou věcí. "Myslíme si, že se sociální demokracie chytila do vlastní pasti, slibovala něco, co lze velmi těžko naplnit. Nerozumím tomu, proč to pořád otevírají. Pokud o tom chtějí jednat, ať o tom jednají s církvemi. ´Silové řešení´ za pomoci využití hlasů poslanců ostatních stran ve Sněmovně je možným řešením, je legitimní, ale nedokážu si představit, že by k tomu došlo, když bychom byli ve vládě," řekl v České televizi Bělobrádek.
Z vyjádření místopředsedy ČSSD Zaorálka však vyplývá, že by to nemělo být téma, na kterém padnou koaliční vyjednávání. "Lidovci během vyjednávání řekli, že pokud si s církvemi nějaké snížení dojednáme, budou to respektovat," řekl v pátek pro Českou televizi Zaorálek.
9. Kdo chce kam?
V současné době je (víceméně) jisté jen obsazení premiérského postu Bohuslavem Sobotkou.
Velmi blízko je ministerskému postu také Milan Chovanec, který by se v novém kabinetu měl stát ministrem dopravy. Hnutí ANO zatím kromě zmíněného ministerstva financí hovoří, podle slov Jourové, také o ministerstvu pro místní rozvoj.
Lidovci, kteří zatím stále zvažují své vládní angažmá, žádné konkrétní rezorty nezmiňují, nicméně ze slov jejich místopředsedy Mariana Jurečky lze odhadnout, o která by měli zájem. "Debata o ministerstvech je nyní předčasná. Máme priority týkající se nižšího zdanění rodiny, lichvy, zemědělství nebo problematiky venkova. Ale o konkrétních ministerstvech hovořit nechceme," nechal se ve čtvrtek slyšet Jurečka.
10. A čemu se tedy budou ještě muset ČSSD, ANO a lidovci podrobněji věnovat?
Prakticky všemu - problematická vyjednávání v otázkách daňové a rozpočtové politiky totiž přehlušila téměř všechny ostatní oblasti.
"Byl bych velmi rád, kdybychom v rámci koaličních jednání nemluvili jen o daních a příjmech státního rozpočtu, ale kdybychom se více věnovali dalším tématům, jako je otázka podpory hospodářského růstu a zaměstnanosti, otázka podpory vzdělávání, vědy a výzkumu, stabilizace zdravotnictví, budoucí podoby penzijního systému, sociálních služeb - toto všechno jsou témata, na která v koaličních jednáních příliš prostoru nebylo," nechal se v této souvislosti slyšet Sobotka.
Shodu - alespoň na obecnější úrovni našli zástupci jednotlivých stran například v oblasti dopravy, evropských fondů nebo školství. Podrobnější jednání však doposud neprobíhala.
