Praha - Věci veřejné podržely hlasy některých svých poslanců vládu a odešly do opozice. Ze silného poslaneckého klubu o 24 lidech zůstala přesně polovina, ze čtyř ministrů dokonce žádný. VV zmizely z čela sněmovny a padl již první muž na vlivném ekonomickém postu (ministr dopravy Pavel Dobeš nechal odvolat šéfa SŽDC Pavla Habartu).
Deník Aktuálně.cz se proto rozhodl podívat, v jakém stavu se v současnosti nachází nejmenší vládní strana, která zaznamenala stejně tak raketový vzrůst jako raketový pád.
"Věci veřejné si nyní lížou rány a až si je olížou a rozkoukají se, vyjdou z toho lépe, než na tom byly předtím," domnívá se bývalý místopředseda VV Tomáš Jarolím, který patří stále mezi vlivné straníky.
Jeho optimismu, že se VV dokážou opět vzedmout, ovšem zatím mnoho nenasvědčuje. Podle průzkumu volebního mínění agentury CVVM by totiž Věci veřejné volila v dubnu dvě procenta rozhodnutých voličů. Další průzkumy jim připisují dokonce ještě menší preference, například únorový STEM 1,3 procenta.
Věci veřejné se tak vrátily na hodnoty z dob, kdy se o vstup do vysoké politiky pokoušely, tedy do období eurovoleb v roce 2009. Tehdy získaly 2,4 procenta hlasů, o rok později v parlamentních volbách to již bylo 11,88 procenta hlasů.
Vysoké preference podobné volebnímu výsledku si přitom VV podle průzkumů veřejného mínění držely naposledy na podzim roku 2010. Loňská dubnová vládní krize spuštěná obálkovou kauzou Kristýny Kočí a Jaroslava Škárky seřízla preference VV na polovinu, tedy na 5,5 procenta.
Krajina po bitvě
V následujících měsících si držely popularitu na třech procentech. Další zlom přišel začátkem roku 2012 a kyvadlo se zhouplo k fatálním dvěma procentům a v některých průzkumech dokonce na 1,3 procenta. Křivku popisují s desetinnými odchylkami všechny agentury sledující nálady voličů.
Věci veřejné ovšem neztrácejí jen voliče. Ačkoli jejich mluvčí tvrdí, že v členské základně k žádnému odlivu nedochází, čísla, která v minulosti VV uváděly, hovoří jasně. I zde se vrátily na počátek svého odrazového můstku ve vysoké politice.
Koncem roku 2009 předseda Radek John tvrdil v rozhovoru pro Mediafax, že strana má 490 členů a 700 čekatelů, koncem roku 2010 uváděly VV počet členů 1683, přičemž loni v květnu tvrdilo tiskové oddělení mediím, že VV mají 929 členů.
"Máme 813 členů, kteří zaplatili členský příspěvek, a dále členy, kteří na své členství čekají," řekla koncem minulého týdne mluvčí strany Šárka Janouchová. Počet "čekajících" členů odhadla na několik desítek. Podle ní se odchod Peake nijak v členské základně neodrazil a dle oficiálního vyjádření centrály VV dokázala odloupnout jen pár desítek členů.
Přetahovaná o straníky
Zprávy z regionů ovšem hovoří zcela o něčem jiném a každý den se objeví nová, která hovoří o dalším odlivu straníků.
Jeden z největších exodů zažilo Zlínsko, kde složila funkce celá krajská rada a vystoupili straníci ze Zlína, Hulína, Kroměříže a Rataje. Naopak zatím zůstávají straníci z Valašského Meziříčí nebo Rožnova.
"Někteří ještě zůstávají a čekají, co se bude dít dál. Nechtějí odcházet, dokud nebudou mít kam," líčí stav v regionu poslanec Martin Vacek, který z VV odešel k "peakovcům". Původní VV ale podle Jarolíma chtějí o členskou základnu bojovat. „Jedu tam v pátek, straníci jsou dezorientovaní," míní Tomáš Jarolím.
V době odchodu Karolíny Peake složil svou funkci a odešel z VV například i krajský předseda na Pardubicku Miroslav Drobný, v některých klubech, tedy místních organizacích, zůstal třeba jen předseda. Odešli ale i lidé stranické centrály - VV opustil například jejich analytik Kamil Papež.
VV ztratily rovněž výrazné osobnosti, jež jim přislíbily účast na kandidátkách v podzimních volbách. Svou kandidaturu na senátora složil zpěvák Martin Maxa i skifař a olympionik Václav Chalupa.
Mizí i kandidáti pro sněmovnu
Supernova parlamentních voleb navíc přichází i o lidi, kteří za ně kandidovali v roce 2010. Například někdejší garant zdravotnického programu VV a první sněmovní náhradník na jižní Moravě Martin Jan Stránský.
S Věcmi veřejnými už očividně nechce mít nic společného, nedovede si totiž představit, že by zastupoval kteroukoli politickou stranu, kterou by zastupoval odsouzený poslanec.
"To, že rozsudek pana Bárty není pravomocný, vůbec nepovažuji za podstatné, protože politici nemají trávit svůj čas, který jim hradí daňoví poplatníci, očišťováním své neviny. V tomto případě by měl politik odstoupit z funkce až do doby prokázání jeho neviny," řekl Aktuálně.cz Stránský.
Ne všude se ovšem VV rozpadly zcela. Například v Královéhradeckém kraji dál pokračují přípravy na krajské volby a senátní volby. Jestli zde má stále vysokou voličskou podporu, bude testovat poslanec Jiří Štětina, který se zde před dvěma lety díky kroužkování dostal do sněmovny. Kandiduje do Senátu na Náchodsku.
Věrní zůstávají...
Podle jeho asistenta Jana Hrdiny, který patří k tvrdému jádru VV, se pak nic nemění ani na krajské kandidátce, kterou se již podařilo naplnit s mírným převisem a kde mimo jiné kandiduje i manželka režiséra Víta Olmera Simona Chytrová.
"Královéhradecký kraj patřil a patří k jednomu z nejsilnějších krajů, co se týče členské základny. Máme přibližně 70 členů," dodal.
