Praha - Česko od příštího roku opět poroste. Proto udrží snesitelný schodek 231 miliard korun. Tak zní hlavní zpráva skrytá v tlustých fasciklech státního rozpočtu. Zítra o ní bude jednat vláda.
Dokumenty upřesňují také schodek pro letošní rok. "Podle aktuálních odhadů dosáhne 217,5 miliardy korun," informuje ministr financí Eduard Janota kolegy a podotýká, že to je o 183,5 miliardy víc, než se čekalo.
Za propad může krizový výpadek daní. Původně ministr financí počítal na letošek s ekonomickým růstem 4,8 procenta HDP, dnes skeptičtí experti předpokládají, že se ekonomika stejným způsobem propadne. Při pomalejším růstu se vybírá méně daní a výdaje se od počátku roku nikdo nepokusil významněji škrtat.
Naděje za 0,3 procenta
Dnes se šéf rozpočtu vrací k loňskému optimismu. V roce 2010 znovu očekává růst ekonomiky, byť jen o 0,3 procenta. To by mělo vynést na daních pro stát i obce o 26,4 miliardy korun víc.
Tím se však stav státního rozpočtu nezlepší, protože má uvnitř zakódován vážný problém. Jeho výdaje automaticky a stále rychleji rostou, přitom se s tím bez hlubokých reforem nedá nic dělat.
Skoro dvě třetiny vládních výdajů tvoří jen pět položek: důchody, platy státních zaměstnanců, další sociální výdaje, splátky dluhů a dotace zdravotním pojišťovnám. V letech 2004 a 2005, kdy se vláda snažila o úspory, rostly zmíněné položky o 20 miliard ročně. Při dalším úsporném období 2008 a 2009 se už zvyšovaly o 30 miliard. Jinak se zvyšují o 50 miliard ročně.
I když se současný ministr Janota snaží a poprvé v dějinách snížil výdaje na mzdy státních zaměstnanců, došel ke stejnému výsledku. Ke zvyšování ostatních položek ho totiž zavazují zákony. Proto také navrhl úsporný balíček, který mění zákony tak, aby se v příštím roce ušetřilo. Pokud ho politické strany před volbami schválí, nárůst největších položek rozpočtu nepřekročí tradičních 20 miliard.
Dluhy jako Poláci
Rozpočet stojí na důvěře, že pád ekonomiky skončil, přesto se musí smířit s rekordními schodky. Letos se stát zadluží částkou na úrovni 5,5 procenta HDP, v příštím roce o 7,4 procenta.
Za srovnání mohou Čechům sloužit Poláci, jejichž vláda dnes rovněž projednala rozpočet na příští rok. Ministr financí Jacek Rostowski v návrhu připustil, že letošní deficit dosáhne 6 procent HDP a v příštím roce bude ještě o procento vyšší.
To odpovídá 80 miliardám zlotých letos a 90 miliardám napřesrok. Hlavní ekonom varšavského Business Center Clubu Stanislaw Gomulka ocenil, že ministr konečně řekl pravdu.
"Už delší dobu přece víme, že státní příjmy z daní budou vinou krize o 44 miliard nižší a že se úspory příliš nehledaly," popsal deníku Gazeta Wyborcza vládní přístup, který se neliší od českého.
Záchrana privatizací
Pozice polských ministrů je v jednom ohledu lepší a v jednom horší než u českých kolegů. Obě země postupovaly v boji s krizí stejným způsobem. Odložily jakékoli reformy a investovaly vzhledem k rozpočtu srovnatelné částky do dopravních investic, do platů státních zaměstnanců a do důchodů.
V obou případech dotoval stát veřejné stavby částkou o pětinu vyšší proti loňsku, penze se zvýšily o desetinu a platy státních zaměstnanců o dvacetinu.
Utrácení pomohlo oběma zemím, ale Polsku víc. Není jako Česko tolik závislé na exportu, a jeho ekonomika tedy nemusela čelit tak velkému propadu. Díky tomu se Poláci vyhnuli recesi, na letošek čeká ministr Rostowski růst těsně pod jedním procentem HDP. "Polsko bude jedinou zemí Evropy, která letos zaznamená hospodářský růst," pochlubil se médiím.
Má však rozpočet v horším stavu a bude obtížněji hledat nové věřitele. Češi mohou spoléhat na zájem investorů o státní dluhopisy, a tedy na relativně nízké úroky, Poláky stojí půjčování víc peněz, a proto hledají ještě alternativní cesty.
Premiér Donald Tusk proto chystá rozsáhlé privatizace, které by polovinu schodku uhradily.
