Praha – Jako neúspěch hodnotí portfolio, které nakonec získala kandidátka na eurokomisařku Věra Jourová, opozice i místopředseda hnutí ANO Andrej Babiš. Předseda vlády Bohuslav Sobotka pak přiznává, že nejde o oblast, o kterou česká vláda původně usilovala.
Podle politologů však portfolio spravedlnosti, ochrany spotřebitelů a rovnosti pohlaví není takovou prohrou, jakou se může zdát.
Podle Pavla Šaradína z olomoucké Univerzity Palackého nejde o žádnou podprahovou zprávu z Evropy, sám by spíše přičítal zisk jiného portfolia, než vláda chtěla, selhání diplomacie, tak, jak o tom hovořil například Miroslav Kalousek (TOP 09).
"Neberu to jako nějakou tragédii pro Českou republiku nebo pro vládu, spíš si myslím, že mohlo nastat určité sebeuspokojení z toho, že se o paní Jourové hovořilo, že je komisařka pro regionální politiku. A možná do poslední chvíle někdo lobboval více než Česká republika," domnívá se Šaradín.
Sám by ovšem výsledek jednání neoznačoval slovem neúspěch. "Koneckonců Komise nezastupuje členské státy a jejich zájmy. Chápu, že to může být bráno jako osobní neúspěch nebo stranické zklamání, nikoliv však jako prohra," podotýká.
Naproti tomu Vladimíra Dvořáková vidí za rozhodnutím Jeana-Clauda Junckera i další vlivy, než jen (ne)aktivitu vyjednavačů. Byť ani ona nepovažuje přidělené portfolio za slabé.
"Když si vezmete neschopnost čerpat prostředky, které tu byly, skandály okolo čerpání... Když si vezmete, a to Evropa také sleduje, co se stalo se služebním zákonem, ze kterého vzniklo úplně něco jiného, s jinou logikou, tak v těchto podmínkách očekávat, že dostaneme významné ekonomické portfolio, bych viděla opravdu jako hodně problematické," vypočítává Dvořáková.
Nejde tak ani o vzkaz, že Česká republika je malou zemí, která by v Komisi neměla dostat možnost rozhodovat o významnější oblasti, jako spíše o zdvižený prst.
"Celkově Česká republika nepůsobí úplně dobře v mnoha ohledech. A čerpání peněz, neochota přijmout služební zákon rozhodně nedávaly dobré pozice," hodnotí Dvořáková s tím, že určitou, byť minimální roli mohla hrát i nejednotnost vrcholných českých politiků například ve vztahu k sankcím a krizi na Ukrajině.
Premiér Sobotka totiž prohlásil, že podle něj sankce neplní svůj účel a naopak mohou poškodit jak českou, tak i evropskou ekonomiku. Prezident Miloš Zeman potom na summitu NATO ve Walesu prohlásil, že podle něj nejde o ruskou invazi a zpřísňování sankcí je proto zbytečné.
