Praha - I Premiér Mirek Topolánek připustil, že jeho strana prohrála krajské volby kvůli prvním krokům zdravotnické reformy. Týden po volbách však prosadil druhou verzi zdravotnické reformy přes vládní legislativní radu.
Vláda tak může o čtyřech reformních zákonech jednat ještě v listopadu a sněmovna už v prosinci. Návrhy zákonů předpokládají, že začnou platit do měsíce po podpisu prezidenta. Teoreticky tak mohou změnit české zdravotnictví ještě během jara 2009.
To platí pro nové zákony o zdravotních službách a speciálních zdravotních službách i pro nejsložitější materiál, novelu zákona o zdravotním pojištění. Pouze zákon o záchranné službě může platit až tři měsíce od schválení.
Unikátní postup
Vládní legislativci zákon propustili, i když dali za pravdu jeho kritikům z menších koaličních stran. Tento postup je neobvyklý, protože při tak vážných námitkách se zákony vracejí autorům k přepracování.
Zdravotnickým expertům KDU-ČSL a Strany zelených se nelíbí zvláště novela zákona o zdravotním pojištění.
Neříká totiž jasně, jaká péče se hradí ze zdravotního pojištění. Dává tak volnou ruku pojišťovnám či lékařům, aby v některých případech nechali platit pacienta.
První potíž je podle experta lidovců Petra Fialy už v tom, že novela nahrazuje pojem "zdravotní péče" termínem "hrazené služby". Tím se oslabuje záruka daná ústavou, která občanům zajišťuje právě bezplatnou "zdravotní péči".
Novela zároveň dává možnost lékařům, aby nabízeli pacientům dražší služby, které jim pojišťovna nechce platit a na které by bylo tedy nutno doplácet. Přitom neříká, v jakých oblastech je tento postup povolen.
"Nepřipadá v úvahu, že bychom s něčím takovým souhlasili," upozorňuje Fiala.
Rozpor s Evropou
Také vládní právníci žádají, aby se sporné paragrafy změnily. "Legislativní rada vlády u tohoto návrhu zákona konstatuje rozpor s právem Evropských společenství; vládě navrhne, aby bylo do tohoto zákona zapracováno přesné vymezení povinností zdravotních pojišťoven," stojí v oficiálním dokumentu.
Fakticky to znamená, že zákon by neměl platit dřív, pokud se k němu nepřipraví příloha obsahující výčet zdravotnických výkonů, které jsou pojišťovny povinny platit.
Menším stranám také vadí, že "volba lékaře" bude nahrazena "volbou poskytovatele". Může se tedy stát, že silný "poskytovatel", například velký soukromý či krajský zdravotní řetězec, bude pacientům po vzoru předlistopadových OÚNZ diktovat, do jaké ordinace či nemocnice smějí chodit.
Práva pacientů k poskytované péči obsahují námitky vládních legislativců k zákonu o zdravotních službách.
Vážné námitky má legislativní rada i proti zákonu o záchranné službě, bez připomínek prošla norma o specifických zdravotních službách.
Praktici: Nic nového
S kritikou zákonů nesouhlasí právník Sdružení praktických lékařů Jakub Uher. Podle něho ani o žádnou reformu nejde. "Zdá se mi, že ministerstvo ustupuje úplně ve všem, jen aby měl návrh šanci projít," míní.
Veškeré úpravy proti současnému stavu jsou podle něho většinou jen změnou formulací. Ani tím, že lékaři dostanou možnost nabídnout pacientům lepší služby za doplatek, se Julínkova novela prakticky neliší od současného stavu.
"Novela nemůže způsobit nic vážného," tvrdí právník praktických lékařů. Tím si však nejsou straničtí experti jisti.
Zelení: Jen začátek
"Zákon může být nebezpečný v tom, že otevře nějaké nové možnosti například k dalšímu omezování hrazené péče a že už to nepůjde vrátit," varuje Antonín Nechvátal, který návrhy hodnotí pro Stranu zelených.
Nechvátalovým obavám, že reformní zákony představují začátek nekončícího procesu, který bude neustále zvyšovat spoluúčast pacientů, dávají za pravdu další aktivity ministerstva.
Už koncem října dokončili jeho experti dva další zákony o zdravotních pojišťovnách a zdravotním pojištění. V ničem významném se neliší od zákonů, které byl Julínek nucen stáhnout po jarních sporech v koalici.
Počítají s tím, že pojišťovny budou akciovými společnostmi, a že se budou zavádět pojistné plány řízené péče omezující volbu lékaře.
