Praha - Ministr zdravotnictví Leoš Heger zakročil proti veřejné zakázce za více než 1,5 miliardy korun, u které bylo riziko, že na ní stát podobně jako v desítkách jiných případů prodělá velké peníze.
Na jeho pokyn musí Ústav hematologie a krevní transfúze zajistit dvouletou dodávku léků pro pacienty s leukémií jinak, než předpokládal jeho ředitel Marek Trněný.
Zakázka se připravovala rok a koncem března ministr zdravotnictví Leoš Heger konečně jmenoval výběrovou komisi. Teprve potom si podrobně přečetl zadávací dokumentaci a výběrové řízení zastavil.
„Bylo zvláštní, že výběrové řízení bylo vyhlášeno na dodavatele a nikoli na lékárnu," zdůvodnil svůj zásah ministr s odkazem na zákonný předpis, že léky musí být do nemocnic dodávány výlučně přes lékárnu.
Marže pro státní lékárnu
Soutěž byla vyhlášena pro tři dodavatele. Přihlásily se právě tři soukromé společnosti, jedna z nich přitom nemá lékárenský provoz a další dvě ještě nedávno neměly oprávnění dodávat léky do nemocnic.
Heger se pozastavil nad tím, že Ústav hematologie nenakupuje léky prostřednictvím lékáren, které spadají pod státní nemocnice. Marži za dodávku léků by tak namísto soukromých firem inkasovala státní lékárna. Ústav sídlí v Praze na Karlově náměstí a nejbližší lékárnu má přes ulici ve Všeobecné fakultní nemocnici.
„Podle mých informací Ústav hematologie výběrové řízení zrušil a znovu ho zkouší vypsat tak, aby se mohla zúčastnit i lékárna Všeobecné fakultní nemocnice," naznačuje možné řešení ministr.
V každém případě by se měl změnit současný stav, kdy léky dodává bez výběrového řízení jedna ze soukromých lékáren na Karlově náměstí.
Odbornost stranou
Aktuálně.cz už před deseti dny upozornilo, že zadávací podmínky ze soutěže vylučují většinu možných zájemců.
Zadavatelé z Ústavu hematologie a právní firmy Gordion se nezajímali o to, jestli dodavatel splňuje odborné nároky zákona o léčivech, ale požadovali, aby zájemce dosáhl během posledních dvou let miliardového obratu.
Tento požadavek nemůže splnit žádná běžná lékárna, ale jen čtyři velkodistributoři léků, jeden lékárenský řetěz a několik lékárenských firem, které se na hraně zákona o léčivech zabývají reexportem nakoupených přípravků.
Ústav hematologie by vinou chybně vypsané soutěže ztratil možnost cenové kontroly. Dnes ústav nakupuje léky přímo u výrobců a soukromou lékárnu v sousedství využívá jen jako zákonem předepsaného prostředníka, kterému vyplácel dvouprocentní marži. Napříště by s výrobcem jednala dodavatelská firma, které by mohla nasadit marži libovolně vysoko.
