Aktuálně.cz: Po zabití trojice českých vojáků vyzývají komunisté k zastavení zahraničních misí. Co si o tom jako ministr zahraničí myslíte?
Jan Hamáček: Mandát našich vojáků v misích byl schválen a je platný na dva roky do roku 2020. Nevidím důvod, abychom na tom něco měnili. Prošel s podporou výrazné většiny Poslanecké sněmovny.
Jste na tom dohodnuti s panem premiérem? Hnutí ANO v minulosti při hlasování s komunisty a SPD spolupracovalo.
Zatím jsme o tom nemluvili. Pan premiér je na dovolené, ale předpokládám, že až se vrátí, bude to jedno z našich témat. Nedokážu si ale představit, že by hnutí ANO takto zásadním způsobem otočilo a uhnulo od takto klíčové priority naší bezpečnostní politiky.
Krize se ale nedá vyloučit. Jak by ČSSD reagovala, kdyby k ohrožení misí došlo?
Vysoce spekulativní otázka. Nemám k tomu, co naznačujete, žádné indicie. Takže platí naše stanovisko, že nelze obětovat naše spojenecké závazky. Jediná možnost, jak by to šlo udělat, je, že by sněmovna revokovala své usnesení. To se v historii nestalo. Neumím si to představit. Byl by to velmi silný politický signál a já o tom odmítám spekulovat.
Jsou zde tendence z krajních částí politického spektra, abychom se misí neúčastnili. Co to znamená pro naše postavení v NATO?
Naši spojenci velmi dobře znají vnitropolitickou realitu České republiky. Takže umí rozlišit závažnost těchto stanovisek. Nezaznamenal jsem žádné stanovisko, které by naši pozici oslabilo.
Opravdu Česko nedokáže přijmout ani jednoho člověka utíkajícího před válkou?
Česko tak jako vždy v historii postupuje stejně. Když dostane žádost o udělení azylu, tak ji projde, posuzuje a v odůvodněných případech jí vyhoví. To, o čem vy mluvíte, není problém azylového řízení, ale přemístění imigrantů z jiných států EU. A z mého pohledu se tam nejedná o azylanty, ale v drtivé většině o ekonomické migranty. Poslední debata byla právě o přemístění migrantů z Itálie, která čelí přílivu lidí ze severní Afriky.
V afrických zemích probíhají také poměrně vážné válečné konflikty jako v Sýrii, takže nejde jen o ekonomické migranty. A Itálie žádala o pomoc.
My pomáháme. Když se podíváte, investovali jsme přes 700 milionů korun a provedli přes dva tisíce operací - lékařských zákroků v rámci programu MEDEVAC, pomáháme lidem v zemích původu, posílení FRONTEXu, vysílali jsme policisty a odborníky do zahraničí…
Není namístě projevit solidaritu, když je právě solidarita jedním z hlavních ideálů ČSSD?
My jsme připraveni pomoci těm, kteří požádají o politický azyl a jejichž žádost bude důvodná. To, co se ale teď řeší, nejsou žádosti o azyl, ale o přerozdělení ekonomických migrantů. Jsme připraveni jim pomoci penězi nebo experty.
Miroslav Poche říkal, že by přijal symbolicky jednoho uprchlíka.
To není řešení, to se musí hledat na vnější hranici Evropské unie. Vytvořit centra, kde budou žádat o politický azyl, aby nemuseli podnikat nebezpečnou cestu přes moře, a zároveň místa, kam by se migranti vraceli, když budou zachyceni na moři.
Co se chystáte v první řadě prosazovat jako nový ministr vnitra?
Chci udržet zemi jako jednu z nejbezpečnějších na světě. K tomu jsou potřeba členové bezpečnostních sborů a to, aby měli dostatečné platy a nechtěli odcházet. Chci prosadit zvýšení mezd policistům a hasičům.
Domnívám se, že mzdy se loni už zvyšovaly, a to dvakrát…
Samozřejmě, ale to je jenom splátka starého dluhu. V minulosti se radikálně zasáhlo do platů těchto složek. Takže jim nechceme masivně zvedat platy, musíme jim ale vrátit to, o co byli v minulosti obráni. Stát musí být konkurenceschopný, aby lidé neodcházeli. Například já jsem z Mladé Boleslavi, kde působí silný zaměstnavatel Škoda Auto, a tam jsou ty rozdíly propastné. Do jednání jdu s tím, aby se jim platy zvedly o deset procent, šest procent má jít do rizikového příplatku a čtyři procenta do tarifu.
Chystáte i nějaké jiné bonusy?
Byl jsem na krajském ředitelství v Olomouci a tam jsou policisté odměňovaní za to, když přivedou do sboru nového kolegu. To je model, který by se dal převést na celou republiku. Policie dlouhodobě volá po příspěvku na stravu a na to se také chci podívat a zaměřit.
Je to průchodné v současné vládě?
Neříkám, že to bude zítra.
Jak jsou rozdělené kompetence v ministerstvu zahraničí? Kdo teď dělá zahraniční politiku?
Zahraniční politiku tvoří vláda.
Pan premiér řekl, že si chce zahraniční politiku řešit sám. Tím upozaďuje ministra zahraničí. Navíc řekl, že chce, aby zahraniční politika více vyhovovala prezidentovi. O něm je známé, že je proruský, zatímco ČSSD je proevropská. Pan prezident je proti sankcím vůči Rusku, ČSSD má jiný názor. Není to v přímém rozporu?
K žádné změně nedošlo, stále platí, že zahraniční politiku dělá vláda a orgánem, který to má na starosti, je ministerstvo zahraničních věcí. To, že v některých oblastech premiér vystupuje razantně, je dané tím, že se tímto směrem posouvá celá EU. Unie celou řadu věcí v posledních měsících a letech posunuje na premiérskou úroveň.
Kdo bude ministrem zahraničí po komunálních volbách?
Sociální demokrat. Ptáte se, co bude za dva měsíce. My ten problém nezavinili, my ho řešíme a my ho vyřešíme.
Už jste o tom s prezidentem hovořil?
S panem prezidentem jsme měli možnost hovořit během jmenování nové ministryně a tam na to prostor nebyl. Očekávám, že během srpna se sejdeme a budeme se o situaci na ministerstvu zahraničí bavit. Nebudu diskutovat s panem prezidentem žádné jiné jméno než Miroslav Poche.
Spatřujete nějaká rizika v čínských investicích?
Sleduji debaty v Evropě a západních zemích ohledně vysávání znalostí v oblasti technologií a nás to čeká také. Nemluvím teď o jednom státu, ale obecně. Stát musí chránit své know-how, které velmi často vzniklo i za státní podpory, a musí bránit tomu, aby tyto schopnosti získávaly cizí mocnosti. Řešením je zákon. Vím, ale Česko by na takovém zákonu mělo pracovat v rámci Evropské unie.
Vztah uvnitř NATO, hlavně mezi USA a evropskými spojenci, se může zhoršovat. Jak by teď měla Evropa postupovat, aby si zajistila bezpečnost?
K NATO neexistuje plnohodnotná alternativa. NATO je garant naší bezpečnosti a žádná jiná možnost, která nabízí takovou úroveň bezpečnosti, tu prostě není. Pro bezpečnost Evropy je udržení aliance a transatlantické vazby naprosto klíčová věc. Věřím, že stejně na to nahlíží i americká administrativa v čele s Donaldem Trumpem a že vnímá důležitost funkční aliance a transatlantické vazby.
Byl jsem na summitu NATO a seděl jsem přímo u diskuse o rozpočtu. Na jednu stranu musím vyjádřit pochopení pro některé americké argumenty. Není možné, aby sdílení odpovědnosti probíhalo tak, že USA budou platit 75 procent výdajů NATO. Řešením je, že evropské státy začnou na svou obranu vydávat více peněz. Už se to děje, což byl jeden z argumentů, který přesvědčil Donalda Trumpa a umožnil vznik dohody na summitu.
Za tři roky ve volbách budete obhajovat výsledky vlády. Dohodl jste se s Andrejem Babišem na zvýšených výdajích na obranu? Jak jsem z vašich slov pochopila, považujete hrozbu, že by NATO nefungovalo tak, jak jsme zvyklí, za vážnou.
Některé výroky, které z úst Donalda Trumpa zazněly, je třeba brát vážně. Protože připustil alternativy, o kterých se tu dlouho nehovořilo. Situace je opravdu vážná. Co se týče ministerstva obrany - dohodli jsme se panem premiérem, že o tom budeme pravidelně diskutovat. Mám pocit, že naše armáda často specifikovala požadavky na techniku tak detailně a komplikovaně, že žádná taková technika v nabídce výrobců nebyla a musela se vyvíjet nebo dolaďovat podle požadavků naší armády.
Například u vrtulníků jsem viděl tři analýzy, jaký vrtulník máme koupit, a přitom každá analýza byla jiná. Pokud ale nějaký stroj vyhovuje jiné armádě NATO, měl by vyhovovat i české armádě. Nákupy by tedy zrychlilo, kdybychom akceptovali to, co už je jinde vyzkoušené.
