Praha - Silnější pozice přímo voleného prezidenta podle mnohých politologů oslabuje vládu a může vést k rozkolísání parlamentního systému.

Vlády se obvykle opírají o křehkou většinu ve sněmovně, přímá volba by váhu prezidentského úřadu dále posílila na jejich úkor, myslí si Michal Klíma z Metropolitní univerzity Praha.

Další konflikty a spory by mohly plynout ze situace, kdy by prezident a vláda patřili k opačným stranám politického spektra, varuje politolog a expert na volební systémy Tomáš Lebeda z olomoucké univerzity.

Pro zavedení přímé volby prezidenta zvedlo ve středu ve sněmovně ruku 159 poslanců. Návrh podpořila i ČSSD. Na negativech přímé volby se experti shodli na jarním semináři organizovaném Senátem.

Tomáš Lebeda také upozornil, že změna může vést ke snížení voličské účasti, protože k  trojím volbám, parlamentním, krajským a obecním, by přibyly ještě prezidentské.

Lebeda navíc poukázal na to, že strany by svou dohodou mohly ovlivnit výsledek přímé volby, pokud jedna z nich nepostaví vlastního kandidáta.

Výhružky zákonodárců nejsou důvodem pro přímou volbu

Výhrůžky zákonodárcům, které provázely znovuzvolení Václava Klause, jsou podle proděkana fakulty sociálních věd Karlovy univerzity Michala Kubáta spíše projevem upadající politické kultury, než důvodem pro přímou volbu.

Před přímou volbou by dal přednost zpřesnění parlamentní volby a posilování soudržnosti vládních většin a ministerského předsedy.

Proti změně způsobu volby se na jaře vyslovil i další expert z Karlovy univerzity, Miroslav Novák. V Česku je podle něj tradice prezidentů, kteří překračují své pravomoci, a přímo volená hlava státu by k tomu mohla využívat argument, že byla zvolena nadpoloviční většinou občanů. Změna by proto oslabila standardní politické strany.