Praha - Stát zaplatil do konce září důchodcům 252,5 miliardy korun, ovšem vybral jen 232 miliard. Optimisté očekávají koncem roku na důchodovém účtu schodek 30 miliard.
Rekordní propadák na důchodovém účtu způsobily společně krize a vládní protikrizový balíček z počátku roku. Vláda přitom nemá plán, jak se měsíčního schodku ve výši tří miliard zbavit.
Nejvyšší důchodové deficity Česko zaznamenalo počátkem nového století, ani tehdy však rozdíl mezi vybraným pojistným a vyplacenými důchody nepřekročil dvacet miliard. Vláda Vladimíra Špidly řešila v roce 2004 deficit radikálně: zvýšila penzijní pojistné z 26 na 28 procent hrubé mzdy.
Od té doby vykazoval důchodový účet přebytky, které se buď využívaly k provozu České správy sociálního zabezpečení, nebo se ukládaly do budoucích let. Letos ovšem penzijní schodek překonal rekordy z let 2002 a 2003 už v září.
Právě září 2009 bylo pro penzijní systém černým měsícem. Ještě koncem srpna dosahoval schodek deseti miliard, za dalších třicet dnů se podle údajů ministerstva financí zdvojnásobil.
Nebezpečný lék proti krizi
Údaje o propadu potvrzuje i mluvčí úřadu sociálního zabezpečení Kamil Vařeka. Nevyloučil, že hlavní příčinou může být protikrizový balíček, který vláda a sněmovna schválily na jaře. Umožňuje firmám snížit pojistné, které platí za své zaměstnance s podprůměrnými platy.
"Do dvacátého září byl termín k uplatnění slev od ledna až do srpna," upozorňuje mluvčí Vařeka. Právě proto firmy zřejmě zaplatily o sedm miliard méně, než v jiných měsících.
Sedmimiliardový propad vinou protikrizového balíčku potvrzuje i vrchní ředitel Jiří Král, který má důchody na starost na ministerstvu práce a sociálních věcí. "Je to jednorázový výpadek, který nás nepřekvapil," uklidňuje veřejnost.
Katastrofický propad ze září by se tak nemusel v dalších měsících opakovat. Podnikatelé by měli na slevách ušetřit nejvýš miliardu měsíčně.
Když nerostou mzdy
Systém penzí se ovšem v září propadl o deset miliard. Experti sociální správy zatím nenašli přesné vysvětlení, kde se zmíněné tři miliardy ztratily.
Důvodů může být několik, všechny se odvolávají na důsledky krize. Roste počet nezaměstnaných, kteří přestávají platit pojistné, od počátku roku se také o dvě procenta snížil objem mezd.
"Firmy stále častěji mění své zaměstnance na živnostníky, se kterými pak uzavírají smlouvy na vykonanou práci," míní šéf odborů Kovo Josef Středula. Také tím systém přichází o peníze, protože živnostníci platí oproti zaměstnancům poloviční pojistné.
Podniky také mohou využít nabídky někdejšího ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase, podle níž mohou platby pojistného odložit během krize.
Později do důchodu, systém přežije
Vláda prozatím neplánuje žádné kroky, jak vrátit penzijní systém do rovnováhy.
Janotův balíček pouze zastavil propad, když odmítl důchody v příštím roce zvýšit. Zároveň ruší "protikrizové" slevy na pojistném, které měly platit i v příštím roce.
Rozpočet přesto počítá s tím, že výdaje na penze v příštím roce vyrostou o deset miliard přílivem nových důchodců. Přitom neporostou mzdy a tak se ani příjmy systému nemohou zvýšit.
Pokud se něco nezmění k lepšímu či horšímu, bude penzijní systém napříště prohlubovat svou ztrátu o tři miliardy měsíčně.
"Propad se nebude prohlubovat, protože systém je stabilní," rozptyluje obavy ředitel Král a dodává: "Dokud se zvyšuje hranice odchodu do důchodu, tak systém vždy přežije." Zvyšování penzijního věku je přitom naplánováno až do roku 2025.
Třímiliardový měsíční propad je důsledkem krize a nezaměstnanosti, která se blíží k deseti procentům. Až se nezaměstnanost sníží, klesne schodek penzijního systému na úroveň několika miliard ročně. "Do té doby se penze doplatí z rozpočtu," ujišťuje Král.
