Praha - Kromě nových uskupení hnutí ANO Andreje Babiše či Starostů pro Prahu se rozhodli v řadě městských částí kandidovat společně místní aktivisté. A podle politologů mají šanci.

Koalice malých stran, sdružení a aktivistů sice uspěly již při minulých volbách, ale výrazněji pouze ve třech městských částech – Praze 2, 3 a 11. Nyní plánují výrazně větší ofenzivu.

Jako první oznámilo kandidaturu do komunálních voleb již na počátku roku hnutí Praha 7 sobě. Aby mohlo postavit kandidátku, potřebuje sesbírat podpisy sedmi procent oprávněných voličů – v tomto případě asi 2 300 lidí.

"Ty již skoro máme, ale chceme pro jistotu nasbírat o třetinu víc, protože některé mohou být neplatné," říká středoškolský učitel Jan Čižinský, který bude jejím lídrem.

Nepředražená radnice i byty radních

Na Praze 7 je zřejmě jen málo lidí známějších než právě on. Čižinský – jinak také šéf lidovců na sedmičce - si za několik posledních let udělal v městské části jméno především jako hlavní organizátor úspěšného referenda za nepředraženou radnici. A podle jeho vzoru se v poslední době chystají i referenda proti hazardu.

Před rokem zase upozornil na nevýhodnou privatizaci obecních bytů, na níž profitovali koaliční politici a jejich rodinní příslušníci. Ti si pronajali obecní byt, aby vedení městské části obratem rozhodlo o jeho privatizaci – ovšem v průměru za třetinu tržní ceny. Byť nabídky bytů údajně byly standardně zveřejněny, náhodou přišla téměř vždy jen jediná nabídka.

"Chceme dát lidem naději na zlepšení. Referendem za nepředraženou radnici se podařilo ušetřit přes 500 milionů. Nyní je třeba pohlídat, aby se ušetřené peníze neutratily po menších částkách. Volby jsou důležitější než referendum, kterým lze ovlivnit jen jedno rozhodnutí," vysvětluje Čižinský.

Na desítce vyrazí Vlasta

Do voleb půjdou společně i sdružení na Praze 10. Koalici, v níž bude kromě aktivistů například i KDU-ČSL a Liberálně ekologická strana Martina Bursíka, nazvali Vlasta – podle současného sídla radnice. "Za největší problém Prahy 10 považujeme neefektivní a neprůhledné hospodaření a skoupé nakládání s důležitými informacemi," říká kandidátka Vlasty na starostku Renata Chmelová.

Jako příklad uvádí – podobně jako na "sedmičce" – například podezřelý výběr nového sídla úřadu za více než miliardu korun.

I Chmelová má už na desítce jméno. Byla hlavním tahounem protestů, které nakonec zabránily zastavění lokality Trojmezí.

Koalice jde do voleb s heslem Dobrá obec, dobré účty, dobří sousedé. "Po patnácti letech unikátní a jedinečné Prahy 10, jak si ji představují místní političtí podnikatelé, chceme úplně obyčejné věci. Aby se tu nelhalo, nemanipulovalo, nekradlo, abychom tu mohli spokojeně a šťastně žít a neutrácely se naše peníze za něco, z čeho mají prospěch jen někteří vybraní,“ říká šéf tamních lidovců Pavel Mareš.

Proti sedmičce ale mají dvě nevýhody. Se sběrem podpisů začnou teprve tento týden, a vzhledem k velikosti městské části jich musí nasbírat nejméně trojnásobek.

Ano, ale mít jméno

Politologové jejich nadšení z velkého úspěchu mírní. "Představa, že se voliči rozhodují lokálně, je iluzorní. I v komunálních volbách se hodně přiklánějí k velkým stranám, zejména v Praze," říká například Stanislav Balík z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.  

Kamil Švec z pražské Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy navíc upozorňuje, že do komunálních voleb je ještě daleko a může se stát spousta věcí. Například ANO může potopit bublající rozpor mezi jejím – zatím – lídrem Janem Kaslem a šéfkou pražské ANO Radmilou Kleslovou. "Pokud se rozhádá či nebude mít silnou pozici v evropských volbách, bude to nahrávat k tomu, že se voliči přikloní k menším stranám," říká.

Podle Balíka má větší šanci nové sdružení uspět víceméně jen v případě, kdy je na ní současně i místně známé jméno. A připouští, že třeba na Praze 7 to jméno Čižinský už má.

Proti developerům

Větší otazník, jak uspějí, je už ale nad dalšími subjekty. Do voleb chtějí jít společně i spolky a sdružení na Praze 13, a to pod hlavičkou Sdružení nezávislých občanů Prahy 13 neboli SNOP13. Podle Petra Kučery ze sdružení Motolský Ordovik je hlavním důvodem boj proti developerům.

"Ten se snažíme vést od roku 2006, ale ne moc úspěšně. Tak jsme se rozhodli, že do té politiky musíme, i když jsme původně nechtěli," říká Kučera. Kdo bude lídrem, ještě není jasné, heslo prý bude "Nevolte politiky, volte sousedy". A sesterská předvolební koalice, tentokrát pod názvem SNOP 5, vzniká v páté městské části.

Výčet to ale není zdaleka úplný. V některých městských částech se ještě rozhodují a zopakovat úspěch z minulých voleb budou chtít na Praze 11 Hnutí pro Prahu 11 či Občané za spokojené bydlení z Prahy 2. Obě uskupení získala v minulých volbách 20 procent hlasů.

A do voleb zřejmě znovu půjde i koalice Žižkov (nejen) sobě, v níž se před čtyřmi lety spojila Strana zelených s lidovci a několika místními sdruženími a získali 22 procent hlasů, 8 křesel v zastupitelstvu a posty dvou místostarostů. Koalice by podle místostarosty Ondřeje Ruta (SZ) měla kandidovat společně i letos. "Probíhají jednání, zatím se domlouvá program," uvedl Rut, podle něhož ale není zatím jisté, zda jako minule bude lídrem jeho stranický kolega Matěj Stropnický.

Hazard jako téma

Do blížících se voleb promluví také aktuálně rozšířený zájem o regulaci hazardu. Po zkušenostech při jednání s radnicemi a pořádáním referend už došla některým aktivistům trpělivost a rozhodli se kvůli zákazu heren kandidovat.

Například uskupení "8 bez hazardu" dlouhé měsíce bojovalo o vypsání referenda za zákaz heren. Radnice nakonec plebiscit skutečně vypsala, ovšem oproti požadavku mimo termín evropských i komunálních voleb. Lidí kvůli tomu přišlo málo a referendum není závazné.

V městské části se teď formuje koalice nezávislých kandidátů, Strany zelených a lidovců, jejíž součástí jsou i někteří lidé z uskupení 8 bez hazardu. "Hodně zvažuji, že do toho půjdu jako nestraník. Chci transparentní radnici," myslí si jedna z možných kandidátek Petra Pečová.

Podobné je to i v Praze 7. Tamní sdružení "7 bez hazardu" také chtělo referendum vypsat na komunální volby, radnice ovšem zvolila květnový termín eurovoleb. Aktivisté se nyní bojí, že kvůli tomu dopadne účast podobně jako na osmičce.

Hned tři členové uskupení nyní zvažují, že se pokusí dostat na zastupitelstva. Michal Šperling dává dohromady nezávislé kandidáty, kteří by se mohli připojit k nějakému již existujícímu hnutí či straně. "Mám kolem sebe asi 10 aktivních lidí. Jdu do toho nejen kvůli hazardu, ale obecně kvůli tomu, jak u nás politika funguje," vysvětluje Šperling. Kromě něj o kandidatuře uvažují také jeho kolegové Ondřej Fér nebo Michal Němeček.