Dalajlámismus? Ne, Nečas jede hájit lidská práva v Číně

Tereza Šídlová
18. 10. 2012 13:22
Vládní mandát pro summit EU ukládá premiérovi, aby zmínil ochranu lidských práv v Číně
Premiér a předseda ODS Petr Nečas na tiskové konferenci. Snímek z 23. dubna 2012.
Premiér a předseda ODS Petr Nečas na tiskové konferenci. Snímek z 23. dubna 2012. | Foto: Reuters

Praha - Rovnováha ve vztahu ke komunistické Číně premiéra Petra Nečase provází v poslední době téměř na každém kroku.

Nejdřív se mezi byznysmeny rozohnil na téma škodlivého vlivu „dalajlámismu" na český export, pak se v tichosti sešel na Úřadu vlády s čínským velvyslancem v Praze a teď ho téma asijské velmoci čeká i na půdě Evropské unie.

Na summitu EU, který začíná ve čtvrtek, se totiž bude kromě eurokrize mluvit i o Číně.

A „pragmatik" Nečas bude v Bruselu kromě zájmů byznysu hájit i dodržování lidských práv v Číně. Vyplývá to z premiérova mandátu pro nadcházející summit, který ve středu schválila vláda.

„Česká republika podporuje úsilí Unie dále zlepšovat podmínky obchodních vztahů s Čínskou lidovou republikou," stojí například ve vládním dokumentu. Zároveň ale Praha zmiňuje několik složitých momentů ve vztahu k Pekingu: například ochranu duševního vlastnictví či ochranu investic v Číně.

Mluvte o svobodě internetu

Vedle ekonomických aspektů vztahu s Čínou ale nechybí ani odstavec věnovaný lidským právům.

„ČR podporuje názor, že EU by měla aktivně usilovat o zahrnutí lidskoprávní dimenze do dalších dialogů, vhodným může být např. dialog o kybernetické bezpečnosti (svoboda internetu), dialog o urbanizaci (v městech mají žít spokojení a právy obdaření občané) či dialog o vládě zákona (zlepšení vymahatelnosti práva)," říkají Češi v Bruselu.

EU a Čínu jednoznačně pojí velké ekonomické zájmy (EU je největším exportním trhem pro Čínu a zároveň druhým největším dovozcem opačným směrem, tedy na atraktivní asijský trh). Jeden ze sporných bodů ale je zbrojní embargo, které je na Čínu uvaleno už od symbolického roku 1989, kdy došlo k potlačení studentských protestů na pekingském náměstí Nebeského klidu.

Minulý měsíc čínský premiér Wen Ťia-pao jednal se špičkami EU na speciálním vzájemném summitu. Právě otázka embarga, které brání i dovozu "hi-tech" materiálu, u nějž existují obavy, že by mohl být transformován do vojenské techniky, patřila mezi ty rozporuplné. EU zatím jeho zrušení s poukazem na lidská práva neplánuje, přestože tento krok má silné zastánce v EU, například Francii.

Podívejte se, jak šli čeští politici slavit vznik komunistické Číny:

Čína také usiluje o to, aby jí EU přiznala status tržní ekonomiky. 

Postoj české vlády k unijním záležitostem netvoří jen předseda vlády a jeho lidé, významný vliv na něj má ministerstvo zahraničí a jeho šéf Karel Schwarzenberg. Právě mezi Nečasem a Schwarzenbergem však panuje nesoulad v tom, jak vůči Číně vystupovat. Nejostřeji se to ukázalo v době, kdy Nečas vystoupil se svou kritikou české podpory tibetského duchovního dalajlámy. Schwarzenberg to tehdy nazval ustupováním autoritativnímu režimu.

Nečas ale má vlastní taktiku, jak komunikovat s Pekingem. Například když čínští komunisti koncem září slavili vznik Čínské lidové republiky, nechyběl tam prezident Václav Klaus ani někteří ministři. Nečas se však kvůli pracovním povinnostem omluvil.

A jak už Aktuálně.cz informovalo, naopak se v tichosti už týden před tím sešel s čínským velvyslancem v Praze osobně.

 

Právě se děje

Další zprávy