ČSSD chtěla v čele sněmovny Zaorálka, ten to odmítl

ČTK Jan Němec (redaktor) ČTK, Jan Němec (redaktor)
27. 4. 2010 16:30
ČSSD chce nová jednání o tom, kdo v čele sněmovny nahradí na měsíc Miloslava Vlčka
Miroslava Němcová. Stane v čele sněmovny?
Miroslava Němcová. Stane v čele sněmovny? | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Z jednoduché otázky, kdo na přibližně měsíc do voleb nahradí v čele sněmovny Miloslava Vlčka (ČSSD), se stal rébus.

Sociální demokraté totiž zpochybnili, že by pravomoce šéfa dolní komory měla převzít první místopředsedkyně Miroslava Němcová (ODS). A prohlásili, že chtějí vyvolat nové jednání o to, kdo sněmovnu poslední týdny před volbami povede.

"Toto uspořádání místopředsedů odpovídalo době, kdy byl v čele sněmovny Miloslav Vlček," zpochybnil ještě dnes dopoledne roli Němcové místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. "Měly by o tom jednat znovu politické kluby, a to ještě do konce měsíce."

Škromach dodal, že o tom bude ve středu jednat politické grémium ČSSD.

Zaorálek křeslo odmítl

Deník Právo dnes napsal, že ČSSD chce do čela sněmovny prosadit Lubomíra Zaorálka. Strana se odvolávala na dohodu z roku 2006, podle které má v čele sněmovny stát sociální demokrat.

Zaorálek nicméně odpoledne funkci předsedy sněmovny odmítl. A řekl prý o tom i Miloslavu Vlčkovi.

"Jedná se o měsíc a byl bych rád, kdyby se zvolilo co nejjednodušší řešení a kdyby se to už nekomplikovalo," řekl dnes  Zaorálek s tím, že by sněmovnu zbývající měsíc měla vést Miroslava Němcová.

"Připadá i, že čas, který zbývá, je krátký a já bych se nerad s paní Němcovou přetahoval o vedení sněmovny. Připadá mi to trapné," zdůraznil Zaorálek.

Měsíční královna?

Němcovou jmenoval první místopředsedkyní svého času sám Vlček. Toto právo dává předsedovi sněmovny její jednací řád. Němcová po oznámení, že Vlček končí, už začala přebírat agendu předsedajícího.

"Jsou to spíše formality, například přijímání zahraničních hostů," řekla Aktuálně.cz. O žádných jednáních, která by zpochybnila její roli, nic neví.

"Je to absurdní," komentoval to místopředseda ODS Petr Gandalovič. "Jiří Paroubek, který porušil tak 27 dohod za ty čtyři roky, teď chce naplnit dohodu z roku 2006."

Zamíchat kartami by nicméně mohl ještě odstupující Miloslav Vlček, který by mohl pořadí místopředsedů ještě na poslední chvíli změnit. Na dotaz Aktuálně.cz, zda to udělá, dnes Vlček neodpověděl.

"Tak to by jednal na hraně jednacího řádu sněmovny," prohlásil Gandalovič. "Předsedu po jeho odchodu prostě zastoupí první místopředseda, jinak by nemělo smysl ho jmenovat. Myslím, že to celé je mediální bublina ČSSD."

Otázka prestiže?

Ať už v čele dolní parlamentní komory stane na čtyři týdny kdokoliv, jízdní řád sněmovny je víceméně nastaven a předsedající nemá moc možností, jak to ovlivnit.

V půlce května se sejde organizační výbor a hlasováním určí, zda se poslanci sejdou ještě na poslední řádné schůzi do voleb 18. května. Sociální demokraté a lidovci by na ní rádi zvrátili očekávané veto prezidenta ohledně zvýšení mateřské.

Pokud se dostaví všichni členové výboru, ČSSD má sílu s podporou dalších stran schůzi navzdory ODS prosadit.

Osoba předsedajícího nemá praktický význam ani při svolání ustavující schůze nové sněmovny po volbách.

Podle jednacího řádu má nové poslance svolat předseda předešlé sněmovny, pokud se znovu stane poslancem. V tuto chvíli je jasné, že to nebude Vlček, který se vzdal mandátu a nebude už ani kandidovat.

Náhradníkem je doyen

"V tom případě svolá schůzi nejstarší místopředseda současné sněmovny, pokud bude poslancem," upřesnil pro Aktuálně.cz ústavní právník Aleš Gerloch. "To je obecné ustanovení jednacího řádu a není podstatné, kdo předsedu předtím zastupoval."

V tom případě ustavující schůzi svolá Jan Kasal, pokud se do sněmovny dostane. Pokud ne, zastoupí ho nejstarší poslanec nově zvolené sněmovny a ten pak schůzi řídí, dokud poslanci nezvolí nového předsedu.

Zmatky kolem první schůze poznamenaly start stávající sněmovny už v roce 2006. 

Poslance sice tehdy svolal bez problémů předseda předchozí sněmovny Lubomír Zaorálek, ale rozložení sil mezi levicí a pravicí 100 na 100 dlouho blokovalo volbu nového předsedy a prakticky ochromilo její start do té míry, že Senát uvažoval o tom, jak co nejrychleji vyvolat předčasné volby.

 

Právě se děje

Další zprávy