Praha - ČSSD chce jednat o revizi církevních restitucí se zástupci církví. Šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka už požádal o schůzku kardinála Dominika Duku a předsedu Ekumenické rady církví Joela Rumla.

"Nejjednodušší cesta, jak dospět k revizi církevních restitucí, by byla nová dohoda s církvemi o tom, aby redukovaly své finanční požadavky na státní rozpočet v příštích letech," řekl Sobotka. Schůzky se podle něho organizačně připravují.

To potvrdil i poradce arcibiskupa Duky Milan Badal.

"Myslím, že pan Sobotka je nyní velice pracovně vytížen a těžko teď bude hledat čas na to sejít se s arcibiskupem," řekl Badal.

Odhaduje, že jednání nebudou jednoduchá.

"Žádný z biskupů si nekupuje ani tryskáč, ani bentliho, my jsme ochotni všechny ty peníze dát zpátky do charitativních projektů," řekl Badal. Podle něj je navíc částka, kterou církev požaduje, ve státním rozpočtu zanedbatelná.

Sociální demokraté usilují o změny v církevních restitucích taky při jednání o vládě s hnutím ANO a s KDU-ČSL. Zatímco ANO se debatám nebrání - jeho šéf Andrej Babiš kritizoval inflační doložku finančního narovnání -, lidovci chtějí zachovat nynější stav.

"Budeme chtít, aby podoba této revize byla součástí koaliční dohody," uvedl Sobotka, který ale taky řekl, že jiná stabilní varianta vlády než ČSSD, ANO a KDU-ČSL není pravděpodobná.

Poznamenal však, že s cílem změnit podobu restitucí, které byly schváleny v minulém volebním období za koaliční vlády Petra Nečase (ODS), kandidovala do Sněmovny "celá řada jiných stran". "Budeme spoléhat na jejich podporu při případných legislativních změnách," dodal Sobotka.

Proti zásahům do církevních restitucí se opět postavila někdejší vládní TOP 09. Česko by podle ní ztratilo věrohodnost, pokud by chtělo podepsané smlouvy vypovědět nebo změnit.

"Není žádná firma na světě, která rozešle obchodním partnerům poselství 'vyměnili jsme ředitele, tudíž smlouvy, které jsme s vámi uzavřeli, neplatí'. Taková firma by skončila ihned v konkurzu," řekl novinářům předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.

Zákon o majetkovém vyrovnání počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle něj nevydávají, mají církve během 30 let získat finanční náhradu 59 miliard korun, navýšených o inflaci.

Zároveň se bude během 17 let snižovat až na nulu příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně.