Češi coby straníci: KSČM má 57 000 členů, véčkaři 800

Pavel Baroch
3. 6. 2012 20:32
Češi neradi vstupují do politických stran, nahrává to manipulacím s černými dušemi
Foto: Ondřej Besperát

Praha - Češi jsou národem, který nerad vstupuje do politických stran.

Parlamentní strany mají dohromady něco přes 110 tisíc členů, a to ještě polovinu tvoří komunisté. Nejmenší parlamentní strana Věci veřejné měla ke konci dubna pouhých 813 členů. Když se sečtou členové i mimoparlamentních stran, dosáhne počet straníků na zhruba 150 tisíc.

Ve srovnatelném Rakousku přitom mají zavedené politické strany stovky tisíc členů, nejpočetnější lidovci mají seznam s přibližně 700 tisíci jmény, počet sociálních demokratů se blíží čtvrt milionu.

Jan Hartl, ředitel agentury STEM upozornil, že nízký počet straníků nahrává manipulacím uvnitř partají. Stačí, aby politik před volbami nalákal ke vstupu do strany desítky nových členů, kteří mu pak v primárkách dají hlas a posunou ho na volitelné místo do parlamentu.

Členové vybraných stran

  • KSČM: 56 763
  • KDU-ČSL: 33 500
  • ODS: 25 892
  • TOP 09: 4 125
  • Strana zelených: 1 500
  • Věci veřejné: 813
  • LIDEM: Vznikla teprve v květnu

Vyškrtnuté mrtvé duše

Mrtvé duše měly například v severních Čechách socialisté nebo občanští demokraté. Tím také ODS vysvětluje, proč jí v posledních letech klesla členská základna. Zatímco na jaře 2009 i 2010 měla strana přes 30 tisíc členů, teď je to necelých 26 tisíc.

"Odpovídá to stavu členské základny v letech 2005 a 2006, tedy před tím, než v některých regionech začaly metody masivních náborů," řekl Aktuálně.cz mluvčí strany Tomáš Bartovský.

"K pozvolnému poklesu dochází od roku 2009, kdy byla přijata změna systému nominace na stranické kongresy právě jako reakce na masivní nábory," dodal Bartovský.

Chybí stranická tradice

Podle sociologa Hartla se nedá jednoznačně říct, proč se Češi tak neradi stávají členy politických stran. Jedním z důvodů je podle něho čtyřicetiletá vláda komunistů, což zmiňované Rakousko nezažilo.

Foto: Ludvík Hradilek

Mluvčí ČSSD Martin Eyer uvedl, že členská základna není problémem jen politických stran v Česku. "Například SPD má také daleko nižší členskou základnu v nových spolkových zemích," řekl Aktuálně.cz Eyer.

Koaliční TOP 09 má něco přes 4 tisíce členů a nevypadá to, že by byla nějak nespokojena.

"Nikdy jsme neusilovali o masivní nábory členů, ale na druhou stranu jsme otevřeni všem, kteří své členství myslí vážně a nehledají v něm žádné vlastní cesty k osobnímu prospěchu," řekla Aktuálně.cz mluvčí strany Alžběta Plívová. Dodal, že pro TOP 09 jsou stejně významní i podporovatelé.

"Na Facebooku máme 48 tisíc fanoušků, lidem sympatizujícím s naší stranou pravidelně zasíláme aktuální informace a podněty k diskusím," konstatovala Plívová.

Véčkaři jsou poslední

Nejméně členů mají Věci veřejné, ke konci dubna to bylo jen něco málo přes 800 členů. "Pokud bychom ale zahrnuli i příznivce, dostáváme se k číslu kolem 1600," řekla Aktuálně.cz mluvčí Šárka Janouchová.

Dodala, že členská základna je poměrně stabilní a žádný odliv členů k LIDEM prý nenastal. Strana Karolíny Peak před žádostí o registraci sehnala necelých 1,8 tisíc podpisů.

Z mimoparlamentních stran je nejpočetnější KDU-ČSL, která má nyní 33,5 tisíc členů, i když na konci roku 2011 to bylo asi 39,5 tisíc. 

Foto: Pavel Baroch

"Ořezali jsme z databáze ty členy, kteří po dobu jednoho roku neopětovali kontakt," řekla aktuálně.cz mluvčí Alexandra Alvarová. S počtem členů jsou lidovci spokojeni, byť jednu výhradu přece jen mají. "Jsme - bohužel až po komunistech - druhou nejsilnější stranou," poznamenala mluvčí.

Zpátky do parlamentu by se spolu s lidovci ráda dostala i Strana zelených. Aktuálně má okolo 1,5 tisíce členů, což je méně než po posledních prohraných volbách, po nichž část členů stranu opustilo.

"Samozřejmě, že bychom rádi měli víc členů. To, že členská základna nenarůstá, jak bychom si přáli, je dáno i českou nechutí ke stranictví, byť se to postupně mění," řekl Aktuálně.cz předseda Ondřej Liška. Bez bližších podrobností uvedl, že strana připravuje kontaktní kampaň na získávání nových členů, sympatizantů a dárců.

Mladí nemají zájem?

Za nízkou členskou základnou je kromě chybějící tradice i to, že jsou strany v očích mnoha lidí nevěrohodné a zprofanované. Jenže není vůle to změnit a v politice se angažovat.

Foto: Jan Langer

"Dostali jsme se do slepé uličky," poznamenal Jan Hartl z agentury STEM. "Zkuste se třeba na ulici zeptat mladých lidí, proč nevstupují do politických stran? Budou si ťukat na čelo," konstatoval Hartl, který tuto zkušenost zažil na vlastní kůži u svých studentů sociologie. "Koukali na mě jako na blázna," poznamenal.

Jiný pohled ovšem mají politické strany. ODS, KSČM i lidovci shodně tvrdí, že jim přibývá mladých členů.

"Ze zhruba 3,5 tisíce nových členů, kteří k nám vstoupili od dubna 2010, tvoří dvě třetiny právě mladá generace 70., 80. a 90. let," řekl mluvčí ODS Bartovský.

KSČM zase eviduje přibližně 600 nových členů mladšího věku, kteří do strany vstoupili vloni. A spokojení jsou i lidovci.

"Začal nám růst počet členů do 35 let, za minulý rok jich přibylo tři sta a trend pokračuje," řekla stranická mluvčí Alvarová. "Báli jsme se, že budeme vymírat, ale obavy se nepotvrdily."

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Čína rozšiřuje detenční tábory pro Ujgury. Nová analýza odhalila 60 zařízení, dalších 14 je ve výstavbě

Čína podle nové zprávy australské organizace ASPI (Australian Strategic Policy Institute) rozšiřuje svoji síť detenčních center, v nichž jsou drženi příslušníci ujgurské menšiny, píše dnes BBC. Podle ASPI se v provincii Sin-ťiang na západě Číny nachází patrně 380 takovýchto zařízení, což je o 100 více, než se odhadovalo dříve. Stejný australský institut již dříve upozorňoval, že Čína nutí tisíce Ujgurů pracovat v továrnách, které dodávají výrobky světovým značkám.

Čína argumentuje tím, že se v Sin-ťiangu snaží bojovat proti chudobě a nábožensky motivovanému terorismu, a tvrdí, že lidé v zařízeních dostávají pracovní školení, které jim zlepšuje vyhlídky na profesní uplatnění.

Například list The Washington Post ale detenční centra, jimiž podle lidskoprávních organizací prošel nejméně milion lidí, nazval koncentračními tábory. O jejich přibližné podobě si lze udělat představu z videa natočeného potají přímo v zařízení jedním ze zadržených ujgurských mužů a nedávno zveřejněném na portálu BBC.

Nová analýza ASPI vznikla na základě satelitních snímků, rozhovorů s očitými svědky, zpráv v médiích i oficiálních dokumentů. Přes 60 z nově odhalených zařízení vzniklo mezi červencem 2019 a červencem 2020, dalších 14 je stále rozestavěných. Asi polovina ze všech nových center má vysoké zabezpečení, což by mohlo podle autora zprávy Nathana Rusera vypovídat o jejich posunu k vězeňskému charakteru. Ruser také uvádí, že výsledky zprávy jsou v rozporu s tvrzeními oficiálních čínských představitelů o tom, že všichni "zaškolovaní program do konce roku 2019 ukončili".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Oběti zneužívání v německé katolické církvi dostanou odškodné až 50 tisíc eur

Oběti sexuálního zneužívání v katolické církvi v Německu dostanou v budoucnu na základě žádosti odškodné až 50 tisíc eur (téměř 1,4 milionu korun). Oznámil to v západoněmecké Fuldě na závěr podzimního shromáždění Německé biskupské konference její předseda, limburský biskup Georg Bätzing.

Biskupská konference před dvěma lety zveřejnila studii, podle níž mezi lety 1946 a 2014 nejméně 1670 katolických duchovních zneužilo 3677 nezletilců převážně mužského pohlaví. Podle agentury DPA je to ale pokládáno za pouhou špičku ledovce.

Platby mají být jednorázové a rozhodovat o nich má v každém jednotlivém případě nezávislé grémium. Oběti navíc mohou získat i náhradu nákladů na léčbu nebo partnerské poradenství.

Sedmičlenné centrální grémium, které bude o odškodněních rozhodovat, má být obsazeno nezávislými osobnostmi, muži i ženami. Má jít o odborníky z oblasti lékařství, práva, psychologie a pedagogiky. Členové orgánu nesmí být zaměstnáni u církve, protože na ní mají být nezávislí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy