"Vždycky o nás říkali, že Jihočeské matky jsou extremistky. Nevzpomínám si, že bychom někdy překročily zákon, ani že bychom byly extrémní. Vždycky se musím smát, když slyším, že Petr Uhl, člen naší strany, je trockista a já jsem extremistka. To je klišé nejhoršího kalibru," říká v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz Kuchtová, kandidátka na post ministryně školství.
| Předsedové ODS, lidovců a zelených už narýsovali podobu nového koaličního kabinetu. Křesla rozdělena: Kdo povládne? ČTĚTE ZDE |
A: Přece jste se zúčastnila blokád Temelína.
To ano, ale nepovažuji to za nic extremistického. Pokládám to za způsob nenásilného odporu, který přinesl Gándhí. Na takový protest přece musí mít každý právo. Když člověk nic nerozbíjí, jen dává najevo svůj názor, myslím, že by to nemělo být nic, co není v demokracii možné.
A: Připadá vám běžné, správné, aby žena, která se roky angažuje v nevládní organizaci, vstoupila do politiky a případně i do koaliční vlády?
Znám to z Rakouska i z Německa. Strana zelených tam vznikala z mírových a ekologických hnutí, znám spoustu lidí, kteří byli ve sdruženích, zakládali hnutí, a pak plynule přestoupili do Strany zelených. Myslím, že je to dobrá tradice, my ji vlastně jenom kopírujeme. Myslím, že nevládní organizace jsou hodně podceňovanou skupinou, prezidentem Klausem navíc démonizovanou, což je škoda. Intelektuální potenciál a vůle něco dělat pro tuto zemi je tam hodně velká.
Infobox
DANA KUCHTOVÁ
- Narodila se v roce 1961.
- Původním povoláním je překladatelkou a učitelkou.
- Po listopadu 1989 přispěla k založení Střední uměleckoprůmyslové školy v Českém Krumlově, kde žije.
- Dlouhé roky byla předsedkyní sdružení Jihočeské matky, jejímž hlavním cílem je zastavení Temelína.
- Je místopředsedkyní Strany zelených, ve volbách se jen těsně nedostala do sněmovny.
- Je rozvedená a má dceru Kateřinu.
A: Je to pro vás výhoda, že jste před vstupem do velké politiky prošla Jihočeskými matkami?
Určitě. Velkou výhodou, kterou mám, je mediální trénink. Tiskové konference, veřejné diskuse s pány z ČEZ, to pro mě byla školení k nezaplacení. Dneska se vůbec nebojím veřejně vystupovat, být veřejným obličejem. A pak je tu ještě jedna věc: držet si své téma, i když je na vás silný tlak. To je samozřejmě jaderná energetika. Chci v tom pokračovat a myslím, že se o tom přesvědčili i koaliční partneři, že toto téma nepustím.
A: Není jaderná energetika spíše východiskem, jak řešit problém s globálním oteplováním?
To tedy není!
A: Proč ne?
Jaderná lobby během šestnácti let používala různé argumenty, aby se udržela. Byly to ty slavné svíčky, tedy že nebude elektřina a budeme si svítit svíčkami, pak že Temelín zachrání severní Čechy. A teď je jejich mantrou to, že jaderná energetika je spásou klimatu. Je to stejně falešný argument jako ty před tím.
A: Jaderné elektrárny ale přece nevypouštějí žádné skleníkové plyny.
Celkem jednoduchý argument je, že státy, které mají vysoké emise oxidu uhličitého, mají zároveň jaderné elektrárny. Nebo: Kdybychom opravdu chtěli, aby bylo výrazně méně emisí oxidu uhličitého, musely by nové jaderné bloky růst jako houby po dešti, muselo by jich být obrovské množství. To by s sebou přineslo ohromnou ekonomickou zátěž i další problémy, jako je zábor území, jaderný odpad a podobně. Jsou efektivnější řešení. Nejjednodušší cestou, kterou zvolilo Německo, je podpora obnovitelných zdrojů a zároveň účinnými ekonomickými nástroji nutit firmy, aby nevypouštěly tolik emisí.
A: Je něco, co jste si jako předsedkyně Jihočeských matek mohla dovolit, ale jako místopředsedkyně zelených jste od toho musela ustoupit?
Jako Jihočeské matky jsme chtěly zastavit Temelín hned, protože je nebezpečný a není ekologický. Ve Straně zelených jsme se po dlouhých debatách shodli, že připravíme výstup z jaderné energetiky jako v Německu. Jasně říkáme, že už nechceme stavět žádné další jaderné bloky. Nevládní organizace mohou, ale nemusí přinášet řešení. Strany ale musí řešení předkládat vždy.
A: Nadále jste zůstala členkou Jihočeských matek, i když už tuto organizaci nevedete. Nemůže sdružení uškodit, když bude spojováno s politickou stranou?
Jihočeské matky vždycky měly i členy a členky politických stran, například KDU-ČSL. Měli jsme i sociální demokraty a teď tam máme někoho z ODS. Myslím, že by to neměl být problém. Vždycky jsme však dbali na to, aby sdružení reprezentoval někdo nadstranický, nezávislý. Sdružení zachovává svou nadstranickou image.
A: Před pěti lety jste řekla: Kdykoli jako Jihočeské matky někam přijdeme, musíme vysvětlovat, že matky nemusí jenom mít v ruce vařečku a starat se o děti, že jsme vzdělané. Ještě vám někdo připomíná, že jste matka s vařečkou a dětmi?
Snad kromě Miloše Zemana by si netroufnul nikdo říct, abychom si vzaly vařečku a šly domů. Politika se zjemnila a je módou říkat, že ženy by měly jít do politiky. Ovšem to, že postavení není stále rovnoprávné, myslím, stále platí. Je třeba neustále připomínat, že rovnováha mezi muži a ženami v politice není, a že je divné, že to není. Myslím, že je třeba pomáhat tomu, aby se žen do politiky dostalo více.
A: I když vám to nikdo neřekl, neměla jste někdy při koaličních jednáních pocit, že si stejně muži myslí, že byste se měla vrátit k vařečce a dětem?
Už to, že na koaliční jednání přicházejí za Stranu zelených poprvé ženy, je zvláštní. Myslím, že pro politické harcovníky, jako jsou Topolánek nebo Kalousek, je to hrozný nezvyk, když tam za zelené seděl jeden muž a dvě ženy. V naší straně už to nezvyk není, i když si myslím, že i pro muže u nás je někdy velká dřina ustoupit - třeba z prvního místa krajské volební kandidátky.
A: Proč za každou cenu dávat na přední místa kandidátek ženy? Nebyly by lepším kritériem schopnosti než pohlaví?
Tato námitka je docela oprávněná. Když jsme o tom uvnitř strany docela žhavě diskutovali, mnozí muži říkali totéž: Proč na přední místa volebních kandidátek za každou cenu dávat ženy, když máme lepší muže. Na to my, co prosazujeme kvóty pro ženy, odpovídáme, že když schopné ženy skutečně nejsou, tak tam nebudou. Na druhou stranu říkáme, že je to výmluva. Jak je možné, že v běžných oborech je poměr mezi muži a ženami padesát na padesát, a v politice nejsou ženy k mání? Kvóty pro ženy jsou způsob, jak přimět muže, aby od frází přistoupili k činům a začali ve svém okolí hledat, jestli tam není žena, která je stejně schopná jako oni.
A: Proč by mělo být víc žen v politice?
Protože celá společnost je složená z mužů a žen. Politika je věc veřejná, zastupujeme zájmy veřejnosti, proto tam musí být i zastoupeny zájmy žen. Samozřejmě můžete říct, že zájmy žen mohou zastupovat muži, a naopak. I to jde. Ale ztrácí se tak autenticita. Když politiku třeba ve městě řídí muži, staví se nové benzinové stanice, parkovací domy, stadiony. Když se do toho zapojí ženy, najednou přibývá hřišť pro děti, parků, míst pro volný čas. Proto si myslím, že by se měly síly aspoň trochu vyrovnat. Nemusí to být padesát na padesát, to je samozřejmě ideál.
