Premiér Andrej Babiš tento týden společně s SPD a komunisty zabránil tomu, aby sněmovna projednávala kauzu novičok. Může tato situace ovlivnit referendum v ČSSD o vstupu do vlády s hnutím ANO?
Potvrzuje tak podezření části sociálních demokratů, že účast ČSSD bude pro Andreje Babiše pouze zástěrka, aby vláda působila navenek především v zahraničí seriozně a důvěryhodně, a že ve skutečnosti si své politické priority bude prohlasovávat, s kým chce. Nejčastěji by přitom šlo o SPD a komunisty. Je zvláštní, že podezření Babiš a hnutí ANO tímto způsobem potvrzují, protože to může přihodit polínko na tu stranu vah v sociální demokracii, která odmítá vstoupit do vlády s partnerem, který je nevyzpytatelný a existují u něj podezření, že nedodrží dohodu.
Proč to Andrej Babiš dělá? Proč nepočká alespoň pár týdnů do skončení referenda?
Instinktivně jedná tak, jak je to nejvýhodnější pro něj, pro jeho vládu a jeho politické hnutí. Má pocit, že vše ostatní se zvládne na základě nějakých politických dohod a obchodů něco za něco, jaké fungují v byznysu. Podle něj sociální demokraté budou spokojení, když se zviditelní, ukážou se na veřejnosti a v médiích. Ale myslím, že toto je jedna z velmi mylných úvah Andreje Babiše.
Jak velkou část členů ČSSD by to mohlo ovlivnit natolik, aby hlasovali proti vstupu do vlády s ANO?
To nelze odhadnout. Nálada v ČSSD je nepředvídatelná. Jinak to mohou snášet straničtí funkcionáři a jinak členská základna. Názory pro a proti jsou v ČSSD zhruba půl na půl. I kdyby to přesvědčilo jen část straníků ČSSD, může to být pro výsledek rozhodující.
Vysílá tak premiér v demisi signál, že o vládu vlastně nestojí? Nebo je mu jedno, jak referendum dopadne?
Babiš je ve zvláštní situaci. Na jedné straně preferuje jednobarevné vládnutí a většinový volební systém, kdy by se vítěz voleb nemusel přizpůsobovat partnerům v koalici. Takové je jeho niterné založení. Na druhou stranu se ukazuje, že jen se sociální demokracií zřejmě dokáže sestavit takovou vládní většinu, která by působila seriozně a nedělala ostudu České republice v zahraničí ani jemu osobně a jeho podnikání v cizině.
Svým způsobem je na sociální demokracii odkázaný. Ale není to manželství z lásky, ale z rozumu. Často se do premiérových postojů nebo do postojů hnutí ANO prolíná, že s ČSSD vyjednávají, ale je to pro ně z nouze ctnost a v jádru duše si Babiš takové uspořádání nepřeje.
Svědčí to třeba jen o jeho politické krátkozrakosti? Je ochotný riskovat zmaření dvouměsíční práce na vyjednávání o vládě, aby zabránil projednání kauzy novičok.
Je to krátkozrakost jen v krátkodobém pohledu. Může to vládní projekt ANO a ČSSD položit, na druhou stranu se Babiš uklidňuje tím, že má podle průzkumů největší podporu veřejnosti. Kdyby pokus sestavit kabinet zkrachoval, může dojít k předčasným volbám, ve kterých by si ANO nepohoršilo, spíše by si polepšilo. A třeba se Babišovi s dalšími potenciálními partnery bude vyjednávat lépe. Předčasné volby sice jsou riziko, ale šéfa ANO uklidňuje, že by patrně nebyl ten, kdo v očích voličů vyjde z krachu jednání se sociálními demokraty poškozený.
Prezident Miloš Zeman prohlásil, že jmenuje Babiše premiérem bez ohledu na rozhodnutí ČSSD. Snaží se tak Zeman sociální demokraty přimět, aby v referendu řekli ano?
Určitě. Ale s tímto krokem sociální demokracie musela počítat, protože je jasné, že tu stále existuje společný postup Andreje Babiše a Miloše Zemana. Prezident preferuje, aby ČSSD umožnila vznik druhé Babišovy vlády. Zeman navíc může říct, že v něčem ustoupil, protože si původně představoval kabinet, který sociální demokraté podpoří jen z Poslanecké sněmovny a získají posty náměstků. Teď strana jedná přímo o účasti v koalici. Miloš Zeman cítí možnost postrašit ČSSD - když jim nebude stačit ani tato koaliční účast, nemusí mít nakonec vůbec nic, protože plánu jmenovat Babiše premiérem se prezident nevzdá.
Cítí Babiš k SPD nějaké osobní sympatie, nebo je to z jeho strany čistý pragmatismus?
Všechny politické postoje Andreje Babiše jsou podle mě čirý pragmatismus. Nevěřím tomu, že by měl na cokoliv politický názor. Umí se chovat velmi utilitárně, což má nacvičené z byznysu. Tento instinkt mu v politice někdy vychází a někdy nevychází. Bohužel ne vždy si Babiš uvědomuje, že to, co je pro něj užitečné nebo pragmatické, nemusí být i správné a morální.
To samé platí pro komunisty?
Babiše nezajímají žádné ideologie. Levé, pravé, demokratické, nedemokratické. Jeho zajímá vydělávání peněz, to umí. A teď tržní logiku pouze přenáší do politických pater.
Místopředseda ČSSD Jiří Zimola říká, že by se s komunisty mělo mluvit a že by nebyla škoda, kdyby část lidí ze sociální demokracie odešla. Jak takový vzkaz ČSSD ovlivní?
Rozlišil bych dvě věci. Náchylnost ke spolupráci s komunistickou stranou je v ČSSD poměrně dost silná. Protestuje proti tomu úctyhodná část členů, ale pořád jde o menšinu. Ale jiná věc je vymezování lidí, kteří chtějí, nebo nechtějí spolupracovat s ANO. Pokud ten souboj bude příliš osobní, když se bude vyostřovat a čelní funkcionáři budou vyzývat kolegy, aby odešli, jestli pro svůj názor nezískají většinu, může to dopadnout na nevyhraněnou část členské základny.
Obyčejní řadoví členové to mohou vnímat jako tendenci stranu roztrhávat a rozeštvávat, zdůrazňovat rozdíly v okamžiku, kdy by sociální demokraté měli hledat, co je spojuje. To může vytvořit poměrně dost dusnou atmosféru a může se to obrátit i proti těm, kdo by ji vyvolávali.
