Praha - Regulační poplatky neregulují, rušit se však nebudou, protože zdravotnictví vybrané peníze potřebuje.

Tak hodnotí dvouletou zkušenost s poplatky experti koalice. Na návrh pravděpodobného nového ministra Leoše Hegera se navíc pokusí o jejich úpravu, aby přece jen nějak regulovat začaly.

Z analýzy Aktuálně.cz vyplývá, že se plánovanými úpravami výdaje pacientů výrazně nezvýší.

Rath byl přísnější

Zavedením poplatků v roce 2008 získali zdravotníci od občanů osm miliard korun ročně. Z toho tři a půl miliardy zaplatili pacienti v lékárnách, stejnou částku v ambulancích a miliardu v nemocnicích.

Z údajů statistického úřadu přitom vyplývá, že už v roce 2007 platily domácnosti za léky a návštěvu u lékaře 24 miliard. Ke skoku o osm miliard došlo hned o rok později, loni už se přímé platby pacientů nezvyšovaly. Prokazatelně k tomu přispěla iniciativa krajů, které pacientům vracely část poplatků v nemocnicích a lékárnách.

Od zavedení poplatků přitom nezpomalil růst nákladů zdravotních pojišťoven. Loni zaplatily za péči o své klienty 212 miliard korun, oproti roku 2007 o 31 miliard navíc. Za předchozí dva roky přitom vyrostly jen o 16 miliard.

Ukazuje se tak, že tvrdé regulace zavedené počátkem roku 2006 sociálnědemokratickým ministrem Davidem Rathem dosáhly větších úspor než poplatky.

Článek pokračuje pod tabulkou.

Efekty jen v prvním roce

Regulační efekt poplatků jde prokázat ve třech případech. V roce 2008 se skutečně snížil počet spotřebovaných léků o sedm procent. Zároveň však vyrostla průměrná cena léků o 16 procent. Loňská spotřeba nakonec překročila konzumaci léků v roce 2007 a ceny už zůstaly stejné.

Nárůst příjmů farmaceutických firem zajistili předloni občané a loni už pojišťovny. Regulační efekt se tak vyčerpal za jediný rok podobně jako u Rathových úspor z roku 2006.

Po zavedení poplatků také poklesl o 690 tisíc počet dnů, které strávili pacienti v nemocnicích. Čtyřprocentní úspora ovšem není dramaticky vyšší, než v období Davida Ratha, který před čtyřmi lety zavedl v nemocnících paušály bez přímé vazby na počet vyléčených pacientů. Tehdy se počet dní, které Češi strávili v nemocnici, snížil z roku na rok o 616 tisíc.

Nechtěným efektem reformy byl prudký nárůst návštěv u praktických lékařů. Praktici mají nejlepší možnost zvát pacienty a třicetikorunový poplatek za návštěvu pro ně byl dobrou motivací. Získali tak přímo od pacientů až 2 miliardy ročně, zároveň jim však přidaly pojišťovny 3,5 miliardy. Od zavedení poplatků se tak jejich příjmy zvýšily o polovinu.

V krizi poplatky nerušte

"Poplatek by se nemusel jmenovat regulační, ale spíše poplatek, který připomíná, že kvalitní a moderní zdravotnictví je velmi drahé a peněz na něj nebude nikdy dost," zhodnotil výsledky dvouletého experimentu nastupující ministr Leoš Heger v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Politikem odpovědným za zavedení poplatků je někdejší ministerský náměstek a současný poslanec Marek Šnajdr. Při obraně poplatků také on užívá hlavní argument, že se zdravotnictví bez takových příjmů neobejde.

"Musíme si uvědomit, že české zdravotnictví je ohroženo krizí, příští rok bude chybět na financování péče zhruba 10 miliard. Kdybychom přistoupili na zrušení poplatků, přistoupíme na variantu, která poškodí české zdravotnictví a české pacienty," uvedl v České televizi.

Jaké změny chystá Heger

Heger předpokládá, že poplatky mohou prospět o něco víc, pokud budou skutečně regulovat.

Proto připouští, že se sníží poplatky v lékárně a místo úhrady třiceti korun za každou položku na receptu se zaplatí manipulační třicetikorunový poplatek za celý recept. Poplatky v lékárně totiž nic neregulují a jejich snížení zhruba o polovinu ušetří lidem jednu až dvě miliardy.

Pokud Heger uskuteční svůj plán a zvýší poplatky za hospitalizaci z dnešních 60 na 100 korun, o miliardu navíc naopak získají nemocnice. Tyto poplatky vyvolávají mezi odborníky a politiky vůbec nejméně sporů.

Poplatky u praktiků se měnit nebudou, může se však zvýšit cena za návštěvu u specialisty bez doporučení praktika.

Pokud se zdvojnásobí, přijde to pacienty ročně opět cca na miliardu. Takové opatření může mít opravdový regulační efekt, když pacienty odradí od zbytečných návštěv specialistů, jako jsou internisté, chirurgové, diabetologové atd.