Praha - Kabinet Petra Nečase sám sebe nazval "vládou rozpočtové odpovědnosti", avšak Česká republika se letos může stát jedinou evropskou zemí, které se zvýší rozpočtový deficit.

Nepříznivou prognózu zveřejnila banka Raiffeisen, která podrobně hodnotila rozpočty čtrnácti větších evropských států.

I když tuzemská vláda hodlá letos snížit schodek z loňských 4,7 na 4,1 procenta HDP, bankovní experti věští zhoršení na 5,2 procenta.

Údaje Eurobarometru přitom ukazují jednoznačně, že důvěryhodnost vlády závisí na tom, do jaké míry zadlužuje svůj stát.

Sousedům se daří

Předpověď, že schodek rozpočtu může letos překonat rok 2010, potvrdily pondělní údaje ministerstva financí o tom, kolik daňoví poplatníci odvedli v prvních čtyřech měsících roku 2011.

Stát proti předpokladům inkasoval na daních o šest procent méně. Pokud se bilance státního rozpočtu nezmění do konce roku, příjmy poklesnou o 30-35 miliard a deficit dosáhne přes všechny úsporné kroky 170 miliard.

Neúspěšným výběrem daní se Česko liší od sousedních zemí. Češi odvedli za první čtyři měsíce méně daní než loni, Poláci a Slováci státu poslali o desetinu víc.

Zvýšit daně, vybrat méně

Státy přitom volí obdobnou strategii, když jednu významnou daňovou položku zvyšují. Procentní zvýšení DPH se vyplatilo polské a do značné míry také slovenské vládě.

Nečasův kabinet si stejný výsledek sliboval u daně z příjmů fyzických osob, když snížil daňovou slevu. Na této dani však přišlo méně než loni.

Čísla ministerstva financí ukazují, proč se to stalo.

Zrušení slevy vyneslo státu během prvních čtyř měsíců navíc miliardu, kterou zaplatili zaměstnanci. Lidé však častěji mění zaměstnání za živnost a jako OSVČ se učí daňovou povinnost stále lépe optimalizovat. Letos zatím živnostníci odvedli státu o 2,5 miliardy méně než loni.

Podniky odvádějí polovinu

Polský ministr financí Jacek Rostowski také vydělává na tom, že se už druhým rokem probouzí ekonomika.

Jeho bratislavský kolega Ivan Mikloš to samé poznal na mimořádném zvýšení příjmů z podnikové daně.

Jenom Miroslav Kalousek musel připustit, že podniky letos platí opět méně. Jejich odvody se snížily na 47 procent úrovně z roku 2008. Z poloviny se na tom podepsalo snížení daňové sazby.

Zásluhou zvýšení DPH v čase ekonomického probuzení sníží Poláci a Slováci deficit nejvíc ze všech zemí Evropské unie.

Kdo nespoří, nemá důvěru

Miroslav Kalousek před volbami vyrukoval s úspornými plány, které měly snížit rozpočtový schodek. Díky tomu volilo rok starou stranu TOP 09 sedmnáct procent občanů a na svých úsporných plánech vydělaly další strany pozdější pravicové koalice.

Předvolební strategií dal místopředseda TOP 09 najevo, že pochopil, co čekají Evropané od svých vlád. Údaje Eurobarometru ukazují jednoznačně, že důvěryhodnost vlády závisí na tom, do jaké míry zadlužuje svůj stát.

Národní exekutivě loni nejvíc věřili Švédi, Estonci, Lucemburčané a Finové, tedy občané čtyř zemí s nejnižšími schodky. Do desítky nejméně důvěryhodných patřily vlády šesti zemí s nejvyššími deficity počínaje Irskem přes Řecko, Španělsko, Portugalsko a Lotyšsko až k Velké Británii.

Český schodek byl loni průměrný, vláda byla v žebříčku důvěryhodnosti těsně pod průměrem. O tom, že se oba parametry letos mohou zhoršit, svědčí vedle údajů o rozpočtové bilanci průzkum CVVM. Vládě v dubnu důvěřovala pětina občanů, o deset procent méně než loni na podzim.