Policie si kvůli kšeftování s vízy posvítí na diplomaty

Markéta Chaloupská
21. 9. 2009 15:35
Českého konzula na Ukrajině už stála aféra místo
Generální konzulát České republiky ve Lvově
Generální konzulát České republiky ve Lvově | Foto: Repro Aktuálně.cz

Praha- Způsob, jakým se udělovala česká víza na Ukrajině, prověřuje protikorupční policie.

Do hledáčku detektivů by se podle nejmenovaných zdrojů z policie a z diplomatických kruhů mohly dostat i diplomatické špičky: velvyslanec Jaroslav Bašta a dnes už bývalý generální konzul ve Lvově Ladislav Hradil.

Toho už stála tato aféra post konzula a v pátek skončil podle zjištění Aktuálně.cz na ministerstvu zahraničí úplně.

Korupce a jména

Podle informací Aktuálně.cz se celá kauza dostala policii na stůl minulý týden. Detektivům se nezdá, jak od loňského června do letošního ledna fungoval systém udělování víz na Generálním konzulátu České republiky ve Lvově.

Ukrajinští občané totiž museli na schůzku k udělení víza objednávat telefonicky přes call centrum a poplatky za telefon platili soukromé firmě z Česka.

Kriminalisté proto nyní zkoumají, zda šlo o korupci a kdo všechno v kauze figuruje.

"Jakou roli v tom hrál přímo velvyslanec, není vůbec jasné. Minimálně ale jeho chyba spočívala v tom, že podcenil celou situaci," uvedl diplomatický zdroj obeznámený s případem. "V jiné situaci je pan Hradil, který o tom musel přímo vědět," řekl zdroj.

Úřední mlčení

Mimochodem: I když resort zahraničí oficiálně mlčí a nechce důvod odvolání komentovat, tak Hradil skončil na postu generálního konzula v únoru letošního roku, tedy ani ne měsíc poté, co ministerstvo tento systém zrušilo.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí. Ilustrační foto
Ukrajinské ministerstvo zahraničí. Ilustrační foto | Foto: Martin Novák

Na informace skoupá je také protikorupční policie, která k tomu nechce nic říct.

"My z taktických důvodů nekomentujeme žádné trestní řízení. Nemůžu proto informaci vyvrátit ani potvrdit," řekl Aktuálně.cz mluvčí útvaru Roman Skřepek.

Podobně se vyjádřilo i ministerstvo zahraničí, jehož mluvčí Jiří Beneš Aktuálně.cz řekl, že nemá o této věci žádné informace.

161 lidí žaluje český stát

Kauza s ukrajinskými vízy znovu ožila předminulý týden, kdy Česká televize odvysílala zprávu, podle níž kvůli telefonickému objednávání požaduje 161 Ukrajinců po České republice odškodnění.

"Jednak chceme vrátit poplatky za call centrum a také chceme odškodnění za to, že objednávání přes telefon prodloužilo lhůtu pro vyřízení víza ze zákonných 90 dnů na skoro dvojnásobek," řekl k tomu advokát žalobců Jan Kopřiva.

Případ má teď na stole pražský městský soud.

Bez výběru

Když loni konzulát nová pravidla při získávání víz zaváděl, zdůvodňoval to náporem žadatelů, který úřad nezvládal.

Za povinnou registraci přes call centrum pak žadatelé o vízum platili 310 korun, všechny peníze inkasovala soukromá společnost Jihomoravská provozní.

Byla vybrána bez výběrového řízení, ale to už se resort pokusil dříve vysvětlit. "Výběrové řízení jsme povinni organizovat jen v případě veřejných zakázek, kdy vynakládáme veřejné prostředky na pořízení dodávek, služeb a stavebních prací," uvedla tehdejší mluvčí Zuzana Opletalová.

Telefonát za tři sta

Jihomoravská provozní začala podle obchodního rejstříku s činností umožňující zprostředkování víz několik měsíců před spuštěním nového systému. V předmětu podnikání se tato činnost objevila v říjnu 2007, systém s telefonickým objednáním byl oficiálně spuštěn loni v červnu.

V čele firmy stojí podle rejstříku zlínský podnikatel Vlastimil Valenta, dlouholetý přítel ukrajinského velvyslance Bašty. Bašta se ale už se tehdy bránil tím, že Valenta do firmy vstoupil až později, kdy už byl systém spuštěn.

Kdo je majitelem firmy, není zřejmé, protože firma má akcie na majitele. Což znamená, že akcionářská práva vykonává ten, kdo na valnou hromadu přijde a akciemi se prokáže. Do té doby je v zásadě nedohledatelné, kdo za firmou stojí.

Sídlo Jihomoravské provozní by mělo být podle rejstříku v Praze na Senovážném náměsí 4, avšak na této adrese ji nelze najít ani podle zvonku ani podle firemního štítu.

Samotný velvyslanec Bašta se k celému případu nechtěl vyjádřit, respektive jeho tajemník Milan Ekert Aktuálně.cz vzkázal, že to jsou otázky na ministerstvo zahraničí a pokud k tomu bude chtít velvyslanec něco říct, tak se ozve.

Systém se neosvědčil

Jak už bylo řečeno, lvovské call centrum fungovalo od června loňského roku do letošního ledna.

"My jsme vyhodnotili, že ten systém má jisté nedostatky, zejména v tom smyslu, že každá země měla jiné podmínky operátorů, kteří jej provozovali a navíc v některých zemích byl ten systém napadaný, takže jsme ho nahradili internetovým objednáváním visa point, které je zdarma," uvedl mluvčí ministerstva zahraničí s tím, že v současnosti už ani jeden systém call centra nefunguje.

V minulosti fungovalo na celém světě na českých konzulátech dohromady pět call center. Ale pouze na Ukrajině jej provozovala česká společnost. "Ostatní měla na starosti jedna mezinárodní společnost," řekl k tomu mluvčí resortu.

 

Právě se děje

před 45 minutami

Smartwings po téměř dvou letech vrátily do provozu Boeing 737 MAX

Smartwings dnes po téměř dvou letech znovu vypravily v běžném provozu letadlo Boeing 737 MAX 8. Před dnešním letem do Malagy dopravce letadlo podle požadavků upravil a ve středu s ním úspěšně provedl ověřovací let. Do léta chce letecká společnost postupně nasadit i zbylých šest těchto letounů, informovaly dnes Smartwings.

Letadla Boeing 737 MAX byla celosvětově odstavena od března 2019 kvůli dvěma nehodám, při nichž zahynulo 346 lidí. V závěru letošního ledna jejich provoz povolila Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

"Naší absolutní prioritou je bezpečnost našich cestujících a posádky. Žádný stroj nepodstoupil takové prověrky bezpečnosti v historii letectví jako letoun Boeing 737 MAX. Věříme, že důvěra v tento letoun se velmi rychle obnoví," uvedl člen představenstva a generální ředitel Smartwings Roman Vik.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Londýn oznámil další sankce vůči barmským armádním činitelům

Británie dnes oznámila, že přidává na sankční seznam další barmské vojenské představitele kvůli jejich zapojení do převratu, který tento měsíc vedl ke svržení zvoleného barmského vedení. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že na seznamu se k 19 barmským vysoce postaveným armádním činitelům přidává šest dalších jmen. Informovaly o tom agentura AP a Reuters.

Na černé listině se ocitl také generál Min Aun Hlain, který se po svržení vlády postavil do čela státu. Opatření přijaté Londýnem má zamezit osobám na seznamu v cestách do Británie a znemožnit britským podnikům či institucím, aby obchodovaly se společnostmi vlastněnými těmito barmskými vojenskými představiteli.

Británie oznámila, že ukončuje programy pomoci, v rámci nichž byly prostředky posílány barmské vládě. Dodala ale, že pomoc se i nadále dostane k "nejchudším a nejzranitelnějším v zemi".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koronavirový příspěvek podnikatelům se zdvojnásobí na 1000 korun, schválil Senát

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost omezila vládní opatření proti epidemii koronaviru, se zdvojnásobí na 1000 korun denně. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav. Na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Ve čtvrtek to schválil Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Zdroj: ČTK
Další zprávy