Praha - Do druhého kola senátních voleb postoupilo osm kandidátů, kteří jsou v současné době poslanci a měli by tuto funkci vykonávat ještě další dva roky.
Alespoň s tím počítali voliči, kteří jim ve volbách v roce 2010 dali svůj hlas. Místo toho ale osmička poslanců v půlce volebního období míří do horní komory. V případě úspěchu na jejich místa ve sněmovně usednou kandidáti, kteří pro poslanecký mandát dostatek hlasů nenasbírali.
O místo v Senátu se uchází čtyři komunističtí poslanci Jiří Dolejš, Zuzka Bebarová - Rujbrová, Soňa Marková a Milada Halíková. Dále senátorský post chce trojice poslanců ČSSD Stanislav Křeček, Jan Látka, Milada Emmerová a Luděk Jeništa za Starosty a nezávislé.
Není to zdaleka jen praxe levicových stran, o přestup se pokoušeli i Zdeňka Horníková z ODS, Jiří Štětina z Věcí veřejných nebo Jaroslav Lobkowicz za TOP 09. Těm se ale nepodařilo postoupit do druhého kola a zůstávají tak nadále v Poslanecké sněmovně.
Přestup do Senátu se poslancům vyplatí. Plat budou mít stejný, pracovní dobu kratší. Zatímco ve sněmovně se jedná i dva týdny v měsíci, v Senátu jde o pouhých několik dní. Ve funkci navíc budou šest let místo dvou, které jim zbývají jako poslancům.
Proč se poslanci uprostřed volebního období rozhodli dát funkci sbohem? "Protože chci být v Senátu a posílit naše pozice," řekl Stanislav Křeček (ČSSD) s tím, že ve svém postupu nevidí žádný problém. V poslaneckých volbách mu preferenční hlas dalo 7723 voličů.
Podobně mluví i ostatní kandidáti - nic se neděje, voliči mohou být klidní.
"Podraz na voliče to není. Sněmovna i Senát jsou zákonodárné sbory, takže to, co jsem voličům slíbil, budu moci splnit," dodává Jeništa.
Jiří Dolejš se domnívá, že do Senátu ho budou volit ti samí lidé, díky kterým se dostal do sněmovny. "Chci posílit naši pozici v horní komoře, byli bychom rádi, kdyby trochu zčervenala. Podraz to není - nejdu dělat něco úplně jiného, zůstávám v Parlamentu," konstatovala Soňa Marková (KSČM).
Jenže práce senátora se od té poslanecké přece jen liší. Na rozdíl od poslanců senátoři prosazují jen minimální množství zákonů. Od roku 2010 senátoři navrhli 19 zákonů, jen 8 jich dokončilo legislativní proces.
Zároveň se cesta k vládnutí otevírá kandidátům, kteří se původně do sněmovny nedostali.
Například Jiřího Dolejše by nahradil Václav Exner, který byl do roku 2010 poslancem, v posledních volbách však neuspěl. Exner patří ke stalinistickému křídlu komunistů. V roce 2005 odmítl vstup KSČM do Strany evropské levice, protože ve svých stanovách odsuzuje stalinistické zločiny.
V roce 2006 ho vedení strany odvolalo z funkce místopředsedy kvůli skandálu s prodejem sídla v ulici Politických vězňů. Komunisté ustoupili od záměru prodat budovu a postavit novou, jenže ve smlouvě se zavázali, že v případně odstoupení z prodeje vyplatí kupní straně jednorázovou pokutu ve výši 40 milionů korun a o dalších 20 milionů přijdou, nekoupí-li budovu novou. Vojtěch Filip to označil za spekulaci.
Dva kandidáty na senátora v Plzeňském kraji - Jana Látku a Miladu Emmerovou - by nahradil Václav Šlajs a Václav Koubík. Radní pro kulturu v Plzeňském kraji Koubík má mnoho potíží s opozicí, úředníky i vlastními straníky. Hned po nástupu do funkce dal vyhodit několik šéfů kulturních institucí, přestože pracovali dobře.
Když v roce 2010 Koubík v obci Hůrky nevyhrál komunální volby, neunesl porážku a spolu s kolegy rezignoval. Volby se proto musely opakovat a Koubík navíc zůstal do nových voleb starostou.
Nedávno se také pokusil vyhodit ze strany několik kritiků, kteří si stěžovali na jeho nedemokratické praktiky. Krajské vedení ČSSD se ale postavilo za vyhozené členy, jejich rozhodnutí musí ještě potvrdit krajská konference. Hlasitou kritičkou Koubíka byla právě Milada Emmerová, která mu nyní paradoxně v případě svého úspěchu pomůže do sněmovny.
Poslanecký mandát se přiblížil i komunistům Augustinu Formanovi, Milanu Špásovi a Ivanovi Strachoňovi. Za Stanislava Křečka by nastoupila Gabriela Kalábková, za Jeništu starosta Kralup Petr Holeček.
