Praha - Nevládní organizace vyzývají vládu, aby zlepšila podmínky v uprchlických táborech. Ministerstvo vnitra, spravedlnosti, školství a práce by se podle nich měla dohodnout na společném postupu.
Podle ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům Martina Rozumka české postupy odporují mezinárodnímu právu. Jeho neziskovka do detenčních zařízení v Bělé, ve Vyšních Lhotách a v Zastávce u Brna pravidelně jezdí. "To, co jsme tam zatím viděli, nás šokovalo," řekl Rozumek s tím, že v Bělé viděl bosé děti sbírat jídlo ze země.
"Přivezli jsme koláče, na které se tak vrhly, že potom sbíraly i drobky ze země. To je zážitek, který bych nikomu nepřál," řekl. Podle něj je tábor v Bělé zařízením "zcela vězeňského typu". Všude jsou ostnaté dráty a policisté. "Vůbec jsem nepochopil, proč rodinám s dětmi asistují u výdeje jídla těžkooděnci," podotkl a zkritizoval také odebírání mobilních telefonů.
Problém je v tom, že i když mají přístup k automatům, což ve Vyšních Lhotách také není zcela pravidlem, tak neznají ta čísla. Není jim dovoleno, aby se podívali na svůj mobilní telefon. Nemohou tak ani dát svým příbuzným vědět, že jsou v pořádku.
Podobná svědectví si vyslechla i zastupitelka Prahy 2 Monika Horáková, která pomáhá uprchlíkům na pražském hlavním nádraží. Za dva týdny se k její iniciativě přidaly už dvě stovky dobrovolníků. "Bohužel tato solidární vlna silně zakrývá to, že stát nic nedělá," podotkla Horáková.
Na středeční tiskové konferenci pustila videa s výpověďmi uprchlíků, kteří byli z detence propuštěni. Ti mluvili o špatné stravě a ponižujícím zacházení. Zažili i případy, kdy policie rozdělila rodinu – matku s dětmi nechala v Bělé a otce poslala do Vyšních Lhot.
Uprchlíci navíc musí za pobyt v zařízeních platit 250 korun za den. Na nahrávkách popisovali, že přijeli s 325 eury a odcházeli se 400 korunami, které jim stačily akorát na jízdenku do Prahy.
"Stát vybírá peníze za to, že lidi vystavuje nelidskému zacházení," uvedla právnička Ligy lidských práv Anna Hofschneiderová.
Zástupci neziskového sektoru vydali také desatero problémů s důrazem na práva dětí. Podle něj by děti i jejich rodiny například měly mít nárok na psychologickou i právní pomoc. "V zařízeních pro zajištění cizinců je nutné apelovat na lidský, nikoli represivní přístup personálu," stojí také v desateru.
Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier ve středu uvedl, že by Česká republika měla uprchlíkům pomáhat i bez přijetí povinných kvót na přerozdělení uprchlíků mezi země Evropské unie. Podle něj by Česko mohlo přijmout až 15 tisíc lidí prchajících před válkou. Dodal, že je třeba nabízet nejen restrikce, ale i přívětivou tvář.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán Aktuálně.cz řekl, že o výzvě neziskovek zatím neví. "Ale reagovat na ni budu určitě vstřícně, protože musím říci, že samotného mě podmínky výkonu detence zneklidňují. Přiznám se, že dosud jsem neměl pocit, že bych v rámci svého resortu s tím mohl mnoho učinit, ale pokud zjistím, že tam je nějaký prostor, tak se zapojím velice rád," uvedl.
Pelikán je vedle Dienstbiera zatím jediným členem vlády s vstřícnějším postojem k uprchlíkům. Na rozdíl od oficiálního postoje kabinetu Bohuslava Sobotky například podporuje přijetí povinných kvót. Podmínky v detencích už v minulosti kritizoval.
