Podmínky pro lyžaře zlepšuje nový sníh, otevírají další sjezdovky i v nižších polohách

ČTK ČTK
Aktualizováno 5. 1. 2017 23:45
Nadcházející víkend by měl být pro lyžaře ideální, doufají provozovatelé řady areálů. Umožnilo to vydatné sněžení v posledních dnech. Provoz zahájily některé dosud zavřené sjezdovky i střediska v nižších polohách. "Na takové podmínky jsme čekali tři roky," uvedl starosta krkonošského Benecka Jindřich Mejsnar. Kvůli nebezpečí lavin ale Horská služba v Krkonoších a Jeseníkách nedoporučuje hřebenové túry.
V řadě areálů jsou podmínky před nadcházejícím víkendem ideální. Ilustrační foto
V řadě areálů jsou podmínky před nadcházejícím víkendem ideální. Ilustrační foto | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Nový sníh vylepšil podmínky pro lyžaře na českých a moravských horách, podle provozovatelů řady areálů jsou před nadcházejícím víkendem ideální. Provoz zahájily některé dosud zavřené sjezdovky i střediska v nižších polohách. Míst, kam lze vyrazit, přibylo pro vyznavače běžek. Kvůli nebezpečí lavin ale Horská služba v Krkonoších a Jeseníkách nedoporučuje hřebenové túry.

Na krkonošských sjezdovkách je až 140 centimetrů sněhu. Ve Špindlerově Mlýně je nyní v provozu přes 20 kilometrů sjezdových tratí, SkiResort Černá hora - Pec hlásí 41 kilometrů v pěti areálech. "Na takové podmínky jsme čekali tři roky," uvedl starosta krkonošského Benecka Jindřich Mejsnar. Kompletně otevřené už jsou areály v Harrachově nebo Vítkovicích. Od soboty bude možné také lyžovat na jedné z nejdelších červených sjezdovek v zemi, která vede z Lysé hory do Rokytnice nad Jizerou.

Skvělé podmínky, pochvalují si vlekaři

Podmínky si chválí provozovatelé středisek také v Orlických a Jizerských horách. "Je to měkčí a pomalejší," uvedl Pavel Bažant, jednatel společnosti Ski bižu, která provozuje v Jizerských horách areály na Tanvaldském Špičáku, Severáku a Bedřichově. Všechny tři areály by měly být od víkendu v plném provozu.

Výrazně se rozšíří možnosti lyžování na Ještědu v Liberci, k dispozici bude přes sedm kilometrů tratí. V Říčkách v Orlických horách napadlo v minulých dnech kolem 40 centimetrů sněhu. Na Orlickoústecku je v provozu většina sjezdovek v Dolní Moravě i Červené Vodě - Čenkovicích.

Na Šumavě otevírá další upravené sjezdovky areál Ski&Bike Špičák, většina vleků je v provozu v Železné Rudě. Všechny sjezdovky a nový snowpark uvedl do provozu Skiareál Lipno. Ideální podmínky nabízí také lyžařský areál Hochficht na česko-rakouské hranici Šumavy.

V Krušných horách je devět kilometrů upravených sjezdovek na Klínovci, výborné sněhové podmínky slibuje také areál na Bublavě, kde se lyžuje na čtyřech sjezdovkách a v dětském parku. Připraveny na lyžaře jsou oba božídarské areály Neklid a Novako. Zcela se o víkendu otevře Bouřňák na Teplicku, téměř celý areál spustí i Zadní Telnice na Ústecku. V Klínech na Mostecku zůstává v provozu vlek Poma.

V Jeseníkách nepřetržité sněžení v uplynulých dnech rozšířilo zásoby sněhu zhruba o 20 centimetrů. "Areál je v plném provozu, jezdí všechny vleky a lanovky," řekl zástupce Ski Arény Karlov Boris Keka. Stejné je to v Koutech na Šumpersku. V Beskydech provoz lyžařských středisek komplikuje nárazový vítr. Některé areály kvůli bezpečnosti dokonce musejí přerušovat chod vleků. Sněhové podmínky si ale vlekaři pochvalují.

Podmínky pro sjezdové lyžování jsou v těchto dnech výborné i na Vysočině a ve Zlínském, Středočeském a dokonce i Jihomoravském kraji. Areály na jihu Moravy nabízejí až 60 centimetrů sněhu, ovšem převážně umělého.

Pro běžkaře jsou k dispozici desítky kilometrů tras třeba na Vysočině u Nového Města na Moravě, asi 40 kilometrů před víkendem upraví Velké Karlovice na Vsetínsku. Po několika letech se otevře pro běžkaře areál v Liberci-Vesci. Na Šumavě chystá 20 kilometrů běžeckých stop Zadov a první kilometry budou možná o víkendu připraveny v okolí Modravy. Na Krušnohorské magistrále stopy zatím zcela připravené nejsou kvůli silnému větru.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 12 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská dorazila do polského azylu

Letadlo s běloruskou atletkou Kryscinou Cimanouskou, která po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistálo ve středu večer na varšavském letišti. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Sportovkyně dostala polské humanitární vízum poté, co se z olympijských her odmítla vrátit do vlasti kvůli obavám o svou bezpečnost. Atletka letěla z Tokia pod ochranou polské diplomacie nejprve do Vídně, kde po několika hodinách nastoupila do letadla mířícího do polské metropole.

Původně se předpokládalo, že olympionička poletí z Tokia přímo do Varšavy, na poslední chvíli ale plány změnila a nejprve zamířila do rakouského hlavního města. "Jak jsme opakovaně naznačovali, podrobnosti ohledně jejího letu nebudeme zveřejňovat," řekl ve středu agentuře Reuters náměstek polského ministerstva zahraničí Marcin Przydacz.

Atletka let změnila poté, co se na veřejnost dostal itinerář její cesty, napsal už dříve Reuters s odvoláním na polský vládní zdroj. Podle něj panovaly obavy kvůli květnovému incidentu, kdy běloruské úřady přinutily přistát v Minsku letoun mířící z Atén do Vilniusu, na jehož palubě cestoval běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič, jehož pak zatkla běloruská policie. Květnový incident v této souvislosti zmínil v rozhovoru pro televizi TVN24 i šéf exilové organizace Běloruský dům ve Varšavě Ales Zarembjuk.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 27 minutami

V ulicích Bejrútu se rok po výbuchu sešly tisíce Libanonců. Žádají potrestání viníků

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Paříži na mezinárodní konferenci k prvnímu výročí výbuchu v Bejrútu přislíbil Libanonu finanční i hmotnou pomoc, včetně vakcín proti covidu-19. Řekl také, že libanonští lídři dluží svým občanům pravdu a kritizoval libanonské vládnoucí elity za neschopnost řešit ekonomickou krizi, která je označována za nejhorší od občanské války z let 1975 až 1990. Paříž se zavázala blízkovýchodní zemi poskytnout dalších 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), které půjdou přímo "místní populaci", a 500 000 dávek vakcíny proti covidu-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy