Praha - U budovy Českého rozhlasu si lidé připomněli oběti sovětské invaze v srpnu 1968.
Věnce přišli položit i předsedové obou komor českého parlamentu Miroslava Němcová (ODS) a Milan Štěch (ČSSD).
Vstup vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa před 44 lety ukončil uvolňování poměrů v komunistické společnosti, označované jako pražské jaro.
Šéfka Poslanecké sněmovny Němcová v souvislosti s politiky té doby použila slovo "zrada". Tehdejší politická reprezentace, která měla velkou podporu občanů, se podle ní za několik málo dnů z národních hrdinů proměnila ve spolutvůrce katastrofy, kterou byla následná "normalizace".
Předseda Senátu Štěch poznamenal, že budova rozhlasu na Vinohradech je symbolem, který spojuje dva nejtragičtější momenty českých dějin 20. století - tedy okupaci nacistickou a tu z roku 1968.
Události ze srpna 1968 podle něj přinesly obrovský pocit zklamání, ale také to, že národ si o sovětské politice přestal dělat iluze.
Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) podotkl, že symbolem boje proti okupaci se stala smrt studenta Jana Palacha, který se na protest upálil.
"Už méně vzpomínáme na ty, kteří zemřeli nedobrovolně," poznamenal primátor. Zmínil jména tří mladých mužů z patnácti československých občanů, kteří přišli o život před 44 lety právě u budovy tehdejšího Československého rozhlasu.
Vojska zemí Varšavské smlouvy překročila hranice v noci z 20. na 21. srpna. Invaze si do konce roku 1968 vyžádala celkem 108 mrtvých, zhruba 500 těžce zraněných osob a další stovky lehce zraněných lidí. Řada lidí emigrovala.
Invaze armád Varšavské smlouvy v podstatě ukončila takzvané pražské jaro - pokus o nastolení "socialismu s lidskou tváří". V Československu poté začalo dlouhé normalizační období, které ukončil až převrat v listopadu 1989.
