Brno - Platy soudců se zvýší. Ústavní soud (ÚS) zrušil současný způsob jejich výpočtu a platová základna soudců se tak musí podle ÚS vrátit na trojnásobek průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře, což je více než 70 tisíc Kč.
Zpětně se však nic doplácet nebude, vedlo by to k růstu napětí mezi společností a soudci. Rozhodnutí soudu vítá Soudcovská unie ČR, ministerstvo spravedlnosti bude nález respektovat.
Nález vstoupí v platnost na konci letošního roku, do té doby proto musí vzniknout nová právní úprava. Konkrétní důsledky zatím ale nejsou jasné.
Dosud soudcovskou platovou základnu určoval 2,75násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za předminulý kalendářní rok. Představitelé justice dlouhodobě prosazovali návrat k trojnásobku.
Žaloby neuspějí
Návrh na zrušení aktuální metody výpočtu podal loni Městský soud v Brně v reakci na desítky žalob, jimiž se konkrétní soudci domáhali dorovnání platu. Ze středečního nálezu plyne, že žaloby nebudou úspěšné.
"Jakkoliv Ústavní soud trvá na tom, že zákonodárce v této věci dlouhodobě postupuje vědomě protiústavním, a tedy neomluvitelným způsobem, je třeba současně vidět, že zpětné doplacení těchto částek by znamenalo významný a zejména též nepředvídaný zásah do státního rozpočtu, který by nutně vedl k dalšímu růstu zmíněného napětí mezi společností a soudci," stojí v nálezu. ÚS zároveň apeloval na větší míru velkorysosti a vstřícnosti soudců.
Konkrétně pro letošek soudcovská základna podle sdělení ministerstva práce a sociálních věcí činí 64 496 korun. Od této částky se odvozují příjmy jednotlivých soudců podle funkcí, zařazení a délky praxe. Při návratu k trojnásobku by se základna podle výpočtu zvýšila o devět procent.
Ministerstvo spravedlnosti chce s ministerstvem práce a sociálních věcí spolupracovat na právní normě, která upraví nový způsob výpočtu platů. "Ta bude s analýzou dopadů na státní rozpočet předložena vládě ČR," uvedlo ministerstvo.
ÚS se v minulosti řadou nálezů postavil proti zásahům do hmotného zabezpečení soudců. Předloni v květnu zrušil fixní platovou základnu pro léta 2012 až 2014. Záložní koeficient v hodnotě 2,5násobku průměrné mzdy ve státní sféře ponechal v zákonu jen do konce roku 2012.
Narychlo se proto schvalovala nová úprava, která ovšem místo požadovaného trojnásobku ukotvila základnu k 2,75násobku, což se soudcům nelíbilo. Městský soud v Brně v návrhu upozornil také na údajné zneužití legislativní nouze a porušení zákazu retroaktivity při schvalování zákona.
Městský soud v Brně v návrhu upozornil také na okolnosti přijetí zákona. ÚS připustil, že zákonodárci chybovali při vymezení účinnosti zákona, který se měl poprvé použít pro leden 2013, ale přitom vyšel ve Sbírce zákonů až 17. ledna. Zároveň ÚS kritizoval situaci, kdy nikdo nekonzultuje platové změny s představiteli soudní moci.
ÚS: Příjmy jsou zárukou nezávislosti soudců
ÚS už dříve opakovaně zdůrazňoval, že příjmy v justici představují jednu ze záruk nezávislosti soudní moci. Měly by být stabilní, nesnižitelnou veličinou, která není závislá na politickém kalkulování a lze ji snížit jen v mimořádných situacích, případně v okamžiku, kdy klesnou průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Taková situace podle ÚS nyní nenastala.
Soudci mají oproti jiným profesím omezené možnosti vedlejší výdělečné činnosti. V úvahu připadá jen správa vlastního majetku, publikační, umělecká a akademická činnost.
Nález ÚS o platech připravovala od loňska Milada Tomková, z hlasování pléna byl na vlastní návrh pro podjatost vyloučen Tomáš Lichovník. Jako prezident Soudcovské unie totiž aktivně bojoval proti platovým restrikcím v justici.
Proti byli tři soudci
Nález se přímo nedotkne platů ústavních soudců, kteří jsou odměňováni podle jiných pravidel. Do Senátu však nyní shodou okolností míří novela, podle níž by se jejich plat stanovil ze stejného základu jako u kolegů v justici, nikoli z nižšího základu jako u poslanců, senátorů či ministrů.
V nálezu však zaznělo, že se jeho dopady výslovně týkají jen soudců od okresních po nejvyšší soudy.
K nálezu zaujali odlišná stanoviska soudci Vladimír Sládeček, Jan Musil a Radovan Suchánek. Sládeček měl jen dílčí výhradu, zbylí dva však v takzvaném disentu formulovali opačný názor a vyslovili otázku, zda se společenská prestiž soudců skutečně odvíjí hlavně od výše příjmů.
"Nemyslíme si, že by měl ÚS takováto měřítka společenské prestiže podporovat," stojí ve stanovisku.
