Pět let tunelu Blanka: Miliony aut, tisíce pokut, 350 chodců, ale i kachny či liška

Pět let tunelu Blanka: Miliony aut, tisíce pokut, 350 chodců, ale i kachny či liška
Samotnou ražbu tunelu dokončila společnost Metrostav 10. ledna 2011. Trvalo ale ještě další čtyři roky, než se do tunelu podívali první řidiči.
V roce 2008 se při hloubení komplexu tunelů propadla zem v parku Stromovka. Díra měla v průměru asi dvacet metrů.
Stavbu tunelu provázely potíže. Komplex byl otevřen o čtyři roky později, než se předpokládalo. Mimo jiné kvůli technické závadě na kabeláži.
Jako první se do dokončeného tunelu v dubnu 2015 podívali cyklisté, kteří se účastnili akce s názvem Velká jízda Blankou.
Foto: Matej Slávik
Jakub Heller Jakub Heller
17. 9. 2020 14:05
V sobotu to bude pět let, co primátorka Adriana Krnáčová slavnostně přestřihla bílou pásku u vjezdu do tunelu Blanka. Původně se plánovalo, že jím jako první projede vůz formule 1. Nakonec ale z megalomanských plánů město upustilo - otevírat v tomhle stylu předražený a o čtyři roky zpožděný tunel bylo už příliš. Od té doby si ale Blanka napravila pověst a většina lidí ji, zdá se, vzala na milost.

Téměř šestikilometrový komplex se skládá ze tří tunelů a městskou kasu nakonec stál přes 43 miliard korun, tedy zhruba o deset miliard víc, než se plánovalo. Lepší to nebylo ani s termínem otevření - původně měl být tunel zprovozněn už v roce 2011, ale stavbu zkomplikovaly propady půdy, technické problémy s kabely nebo třeba soudní pře města s dodavateli.

Stavba se tak postupně stala symbolem neschopnosti stavebníka a podezření z uplácení a korupce. "Celá Praha byla ze stavby Blanky špatná. Z toho, jak to dlouho trvalo a jaké to provázely nejasnosti. Mně jako architektovi vždycky vadilo, jak se ten tunelový komplex chová k povrchu, jak je v tomhle takový nedomyšlený," uvedl pro Aktuálně.cz náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček (TOP 09). 

Teď už ale nejdelší městský tunel v Evropě slouží Pražanům pět let a každý den alespoň jednou z jeho částí v průměru projede sto tisíc řidičů. Za letošní rok ještě přesné číslo známé není, ale do loňského výročí projelo tunelem Blanka celkem 135 milionů aut. I ti největší kritici tak museli postupně přiznat, že na mnoha místech v Praze stavba pomohla dopravu uklidnit. 

"Zpětně je třeba ocenit, že Blanka svou funkci plní a spoustě lidí ulehčuje život. Ta prvotní nechuť se časem proměnila v jakousi akceptaci," dodal Hlaváček. Méně aut je díky Blance například v ulici Milady Horákové, Veletržní, Argentinské, na Nuselském mostě ale třeba i na pražských nábřežích. Současně tunelový komplex mnoha lidem podstatně zkrátil cestu skrz město.

Ne všude je ale tunel "za hrdinu", na více aut pod okny si kvůli němu musejí lidé zvykat zejména u výjezdů - například v Patočkově ulici nebo v ulici V Holešovičkách.

Tunelem od jeho otevření jezdí každý rok více a více aut. Výjimkou zřejmě bude až letošek. Po vypuknutí koronavirové krize se totiž na jaře počet řidičů, kteří do tunelu vjeli, snížil oproti loňskému roku asi o třetinu. Ne však na příliš dlouho.

"S postupujícím časem, i v souvislosti s rozvolňováním omezujících opatření, se vše navracelo k původním hodnotám. V červnu se už intenzita dopravy v Blance dostala zpět na 95 procent loňský čísel," říká Barbora Lišková, mluvčí Technické správy komunikací - městské firmy, která se o Blanku stará.      

Kuna, pes, kočka i kachny

Blanka je ve své podstatě jednoduchá stavba - na jedné straně do ní auta vjedou auta a na druhé zase vyjedou. Žádné složité křižovatky. Za pět let se ale i zde stihne odehrát mnoho nečekaných událostí.

Do tunelu už třeba vběhla liška, zajíc, kuna, pes, kočka a několik kachen. Nemluvě pak o holubech, kteří si tunel oblíbili. Problémy ale častěji působí sami řidiči než zvířata.

Přibližně jednou týdně se například stává, že uprostřed tunelu zastaví vozidlo, kterému došla nafta nebo benzin. Asi nejvíce však obsluhu tunelu pobavil řidič, který auto v tunelu zastavil jen proto, že mu přestala fungovat navigace a rozhodl se volat jejímu výrobci o radu. Policisty zase překvapil spící řidič dodávky, který své auto odstavil v nouzovém zálivu tunelu - byl prý unavený, a proto si na chvíli zastavil a usnul.

Ty největší hříšníky si může prohlédnout na následujícím videu:

Zmatení řidiči, pes i opilec. Tunelem Blanka neprojíždějí jen auta | Video: TSK Praha

Méně zábavné a spíše nebezpečné jsou pak situace, kdy si tunelem, který je určený výhradně jen pro auta, rozhodnou zkrátit cestu chodci. Ač se tomu dá těžko uvěřit, už se takových našlo více než 350. Jednou dokonce do Blanky vstoupily i dvě ženy s kočárkem. Všichni tito chodci dostali pokutu. Stejně tak jako přibližně 1500 řidičů, kteří každý měsíc v tunelu překročí povolenou rychlost. 

I přesto je Blanka ve srovnání s nadzemními komunikacemi poměrně bezpečná. Do loňského srpna se v ní stalo jen 17 nehod, při kterých se někdo zranil, a 372 nehod s hmotnou škodou.

Černá stavba?

Součástí stavebního povolení Blanky byla i podmínka, že před zprovozněním tunelu musí fungovat i severozápadní část Pražského okruhu. Ten se však dodnes nezačal ani stavět, a Blanka proto čtyři roky běžela ve zkušebním režimu. Loni v říjnu se však tunelový komplex konečně dočkal kolaudace. A to i přesto, že Pražský okruh je stále nedostavěný - stejně jako před lety. 

Magistrát si totiž nechal udělat právní rozbor, podle kterého byla zmíněná podmínka nesmyslná, jelikož město nemůže garantovat dokončení státní investice. Pražský okruh má totiž na svědomí státní firma - Ředitelství silnic a dálnic.

Blanka dostane sourozence

Nová pražská koalice pak loni představila plány na dokončení východní části vnitřního okruhu Prahy, který by Blanku propojil se zbytkem okruhu na jihu.

I tahle část má téměř celá vést pod povrchem v asi dvakrát delším tunelu. Proto také městskou kasu podle dosavadních odhadů vyjde asi na dvojnásobek toho, co stála Blanka. 

Zatím je hotový jen základní návrh zbytku okruhu a magistrát letos zahájil geologický průzkum, který je pro dokončení okruhu nezbytný. Kdy ale stavební práce na posledním úseku vnitřního obchvatu začnou, to nikdo neví a zatím to ani nemá cenu odhadovat.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Irské zdravotnictví zasáhl kybernetický útok, očkování proti covidu-19 to neovlivnilo

Počítačový systém irského zdravotnictví zasáhl kybernetický útok. Všechny informační systémy dnes byly vypnuty z důvodu ochrany před vyděračským softwarem, ale program očkování proti covidu-19 to neovlivnilo, uvedl provozovatel služeb. Podle vlády za napadením stojí mezinárodní gang a jde nejspíš o dosud nejvážnější kybernetický útok na irský stát, uvedla agentura Reuters.

Šéf irské zdravotní služby (HSE) Paul Reid řekl, že odstavení systému má fungovat jako preventivní opatření s cílem ochránit co největší množství informací.

"Je to velmi sofistikovaný útok, není to jen běžný útok. Má dopad na všechny naše národní a lokální systémy, které by byly zapojeny do všech našich služeb," řekl Reid veřejnoprávní televizi RTÉ. "Očkovací program naštěstí pokračuje, je to oddělený systém," vysvětlil Reid. Útok podle něj postihl převážně informace uložené na centrálních serverech, a ne nemocniční zařízení, lékárny nebo lékařské ambulance.

"Máme co do činění s kyberzločineckými gangy, kterým jde o peníze. Pokoušejí se zakódovat a uzamknout naše data a pak nám je nabídnout zpátky za výkupné," uvedl Ossian Smyth, náměstek vlády zodpovědný za informační systémy. "Dali jsme jasně na srozuměnou, že žádné výkupné platit nebudeme," řekl novinářům irský premiér Micheál Martin.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Arménský premiér žádal Putina o vojenskou pomoc kvůli incidentu a Ázerbájdžánem

Arménský úřadující předseda vlády Nikol Pašinjan v pátek požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc, včetně vojenské, v souvislosti se středečním incidentem v pohraničí s ázerbájdžánskými vojáky. Premiér o tom podle agentury TASS informoval na zasedání parlamentu.

Arménské ministerstvo obrany ve středu oznámilo, že ázerbájdžánské ozbrojené síly se ve snaze "upravit hranice" pokusily provést "určité práce" v jedné z příhraničních oblastí Sjunikské provincie. Po intervenci jednotky arménské armády ázerbájdžánští vojáci tyto práce přerušili a nyní strany jednají o urovnání vzniklého konfliktu.

Premiér incident označil za pokus Ázerbájdžánu přivlastnit si území Arménie. Podle něj ázerbájdžánské ozbrojené síly překročily státní hranici a pronikly na arménské území do hloubky 3,5 kilometru.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Pohár bude bez fanoušků, vstupenky si rozdělí partneři

Fotbalová asociace České republiky nebude moci kvůli aktuálním protikoronavirovým opatřením poskytnout finalistům domácího poháru vstupenky pro volný prodej fanouškům. Povolená kapacita 10 procent diváků na stadionu je pro zápas mezi Plzní a Slavií vyhrazena dlouhodobým partnerům. Uvedli to představitelé soutěže na twitteru.

"Aktuální epidemiologická výjimka stanovuje maximální možnou hranici naplnění stadionu na deset procent celkové kapacity. Ta je určena pouze dlouhodobým partnerům a z tohoto důvodu nemůže momentálně FAČR zahájit prodej vstupenek na finálový zápas," uvedli zástupci soutěže.

"Vzhledem k aktuálním opatřením neobdrží klub od FAČR žádnou volnou kapacitu vstupenek, které by mohly být nabídnuty do volného prodeje pro fanoušky," informoval na svých stránkách i plzeňský klub.

Finálový duel, v němž mohou slávisté završit double, se uskuteční v plzeňské Doosan Aréně 20. května od 17:00.

Zdroj: ČTK
Další zprávy