Zbytek okruhu může stát dvakrát víc než Blanka. Jizvou města nebude, říká náměstek

Jakub Heller Jakub Heller
26. 9. 2019 5:30
Východní část vnitřního okruhu Prahy povede téměř celá pod zemí. Podle nové studie by měla "Blanka 2" méně zasahovat do světa na povrchu, na řadě míst zklidnit dopravu a vrátit do ulic život a zeleň. Pražští radní se však až doteď bránili otázkám na cenu tunelu. Nyní náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček (TOP 09) uznal, že bude zřejmě stát více než 85 miliard korun - dvakrát víc než Blanka.
Náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu, TOP 09).
Náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu, TOP 09). | Foto: archiv soutěže Architekt roku

Nedávno jste představili novou podobu východní části Městského okruhu, která se dá bez nadsázky označit za Blanku 2. Takřka celá má totiž vést pod zemí v 8,5 kilometru dlouhém tunelu. Původně měl přitom v těchto místech okruh vést více po povrchu, proč tak velká inspirace Blankou?

Celá Praha byla ze stavby Blanky špatná. Z toho, jak to dlouho trvalo a jaké to provázely nejasnosti. Mně jako architektovi vždycky vadilo, jak se ten tunelový komplex chová k povrchu, jak je v tomhle takový nedomyšlený. Zpětně je ale třeba ocenit, že Blanka svou funkci plní a spoustě lidí ulehčuje život. Ta prvotní nechuť se časem proměnila v jakousi akceptaci a teď je zřejmé, že se to musí dodělat tak, aby to fungovalo. Zároveň je ale třeba vzít si z Blanky poučení.

Jaké třeba?

Je spousta technických poučení, která se nám budou hodit později, ale v tuhle chvíli jde hlavně o urbanismus a zapojení celé té stavby do města. Tam je poučení zřejmé - musí se nejen kreslit stavba samotná, ale také komplexně přemýšlet o tom, co udělá s prostorem na povrchu. Proto se do projektu zapojil zkušený architekt a zároveň krajinářský architekt, kteří spolupracují se Satrou (společnost, která vypracovala novou studii na dostavbu okruhu, pozn. red). A na těch výkresech je to vidět.

Pravděpodobně nebudete vládnout věčně. Za tři roky jsou volby a to je v přípravě takové stavby dost krátký čas. Až přijde další vedení města, zase ten okruh překreslí?

Právě proto to probíráme s městskými částmi i s opozicí. Budeme dbát na to, aby se s tím ztotožnily radnice, kde jsou reprezentace napříč politickými stranami. Je to tak významná věc, že je skutečně potřeba, aby v tom pokračovala i další reprezentace.

Vy jste se ale právě rozhodli nepokračovat v tom, co připravili vaši předchůdci…

To není úplně pravda. Potvrdili jsme jejich závěr, že se to má dokončit, jen jsme dodali, že je to třeba vylepšit. Čili jsme nepopřeli ten princip. Kdybychom řekli, že se to vůbec nemá dodělat nebo že se to má udělat někde jinde, to by byla změna. Druhá věc je, že se časy mění. Proběhl nějaký posun společnosti, která si žádá něco trochu jiného.

Přesto, neobáváte se, že vaše plány budoucí politici shodí ze stolu?

Děláme všechno pro to, abychom měli na konci volebního období nějaké významné povolení, třeba územní rozhodnutí, které tomu hrozně pomůže.

Jak se k novému návrhu staví městské části, kterých se stavba dotkne?

Reakce jsou veskrze pozitivní. Lidé hodně vnímají přidanou hodnotu takového řešení. Tedy že na povrchu znovu obnovíme místo k životu. Hodně markantní je to třeba na Balabence (rušná křižovatka ulic Sokolovská a Českomoravská, pozn. red.), kde vznikne takové příjemné náměstí, a najednou se cítíte znovu jako ve městě, ne jako v nějakém vybombardovaném prostoru.

Druhé místo, kde je to hodně markantní, je Povltavská ulice, kde se hned v první fázi veliký kus přírody znovu propojí s Vltavou a později tam vznikne dlouhý park mezi Palmovkou a Trojou. Město tak vlastně získá promenádu z Prahy 6 až na Prahu 8.

Po představení nové podoby okruhu jste nechtěli říct, kolik bude stát. Blanka vyšla podle oficiálních údajů na 43 miliard korun. Za poslední roky ale ve stavebnictví podražilo prakticky vše, od pozemků, materiálu až po pracovní síly, a Blanka 2 je téměř dvakrát delší. Asi není nerealistické počítat s tím, že bude také dvakrát dražší. Nebo se mýlím?

My tu částku neříkáme, protože ji úplně přesně neznáme. Požádali jsme kolegy o velmi kvalifikovaný odhad, na který čekáme.

Dobře, ale je nějaký důvod, proč by ta stavba neměla být dvakrát dražší?

Ne. Osobně tedy očekávám mírnou stagnaci cen ve stavebnictví, ale nejsem naivní, ty ceny skutečně narostly. Ten váš hrubý odhad, že to bude dvakrát tolik, je realistický. Neříkáme to ale zatím nahlas, nikoliv ze zbabělosti, ale proto, že bychom to chtěli mít opřené alespoň o nějakou rozvahu.

Už Blanka se nezdála být zrovna levnou stavbou…

Je ale potřeba říct, že jsou stavby jako KES, tedy obchvat Vítězného náměstí, které měly navazovat na stavbu Blanky. Stále ale nejsou postavené, budou stát velké peníze a nikdy se do těch nákladů na Blanku nezapočítávaly. My do nákladů zahrneme vše, například řešení horního prostoru Balabenky. Až vyjdeme s tím kvalifikovaným odhadem, hned na začátku jasně řekneme, co všechno se za ty peníze postaví.

Blanka je dlouhá 5,5 kilometru a je dnes největším městským tunelem v Evropě. Tunelový komplex, který navrhujete, bude ještě o tři kilometry delší. Snažíte se trhat rekordy?

To tak vůbec není. Spíše je to důsledek morfologie města, které má velmi bohatý terén. Já třeba často říkám, že kulturně i svou barokní vrstvou je Praze podobný Mnichov, a hledám v něm inspiraci, jak se tam magistrát chová k rozvoji. Ale z hlediska morfologie je to město na placce. Oni si tam, na rozdíl od nás, na okruhu mohli dovolit ten luxus mírně pod zem zajíždějících komunikací. Praha netrhá rekordy, jen má objektivně jedno z nejkomplikovanějších uspořádání terénu.

Možná ale někomu může přijít zvláštní, že Praha není ani zdaleka největší město v Evropě, ale bude mít hned dva nejdelší tunely. Můžeme si takový luxus dovolit?

Tak si ale představte druhou alternativu, jak ten okruh jede po povrchu přes Strahov až dolů na Smíchov. Je také teoretická úvaha, že by samozřejmě bylo lepší mít napřed vnější okruh a pak až vyhodnotit, jestli je potřeba i ten vnitřní. Vnější okruh ale nevznikl, takže tahle teoretická možnost nebyla. Dnes jsme postaveni do situace, kdy se v případě, že vnitřní okruh nepostavíme, zastaví rozvoj celého města.

Platí stále, že nový tunel ponese jméno Vlasta?

To je úplně jedno. Myslím, že mu primátor Zdeněk Hřib někde říkal Pavel (vtipkoval tak na adresu bývalého pražského primátora Pavla Béma, pozn. red.). Pracovně používáme název Blanka 2. Není to podstatné. Navíc si myslím, že časem všichni budou říkat jen "Městský okruh", protože ta věc začne fungovat jako jeden celek.

Kde Praha na okruh peníze vezme? Zatím to nevypadá, že by ho chtěl stát dotovat. Město si může půjčit, ale nejsem si jistý, že banka dá Praze úvěr 80 až 90 miliard korun…

Ani si tolik peněz půjčit nemůžeme. Jsou zákonná pravidla, která nám neumožňují zadlužit se nad nějakou hranici (nad 60 procent průměru ročních příjmů města za poslední čtyři roky, pozn. red.). Ty půjčky by se musely spojit s nějakou etapizací stavby. To bude velký úkol pro proces její přípravy.

Takže je možné, aby si Praha okruh zaplatila sama?

Bylo by to obtížné, ale já si myslím, že ano. Nemyslím si však, že by to bylo správně, protože stát už dnes hlavní město málo podporuje. Rozpočtové určení daní v Česku není ve prospěch Prahy, kde paradoxně značná část toho bohatství vzniká. 

Protože daně se rozdělují podle počtu lidí, kteří mají ve městě trvalé bydliště, a v Praze se pohybují a dlouhodobě žijí stovky tisíc lidí, kteří zde hlášení nejsou?

Přesně tak. Ale zase si nemyslím, že to platí jen pro Prahu. Podobně jsou na tom bita i další velká města, která jsou takovými generátory pohybu. 

Když jsme u peněz na okruh, Praha je žádá po státu výměnou za pozemky v Letňanech, kde chce premiér Andrej Babiš postavit komplex pro úředníky. Minulý týden se ale pražský primátor s premiérem v této otázce dost ostře pohádali a zdá se, že přerušili jednání. Co vy na to?

Z mého pohledu by měly Praha a stát mnohem úžeji spolupracovat. Když se do toho dostanou takové vztahy, tak to není nikdy dobře. V Letňanech určitě časem nějaká mnohofunkční čtvrť vznikne. Nejen my, ale také starostové z té oblasti však říkáme, že jsou nejprve nezbytně nutné podmiňující investice. Všichni hovoří o Pražském okruhu i Městském okruhu, případně o prodloužení metra. Je to logické. Když se napočítají všechny záměry, které v té oblasti jsou, přivedou tam dohromady nějakých třicet tisíc lidí. 

Přesto, získat desítky miliard korun na okruh výměnou za pár pozemků v Letňanech není úplně špatný obchod, nebo ano?

Takhle bych to úplně nepodal, protože když je to v takové hokynářské poloze, tak to není úplně v pořádku.

Myšlenku vládní čtvrti ale úplně nezavrhujete, chápu to správně?

V principu ne. Myslím si, že v multifunkční čtvrti může být současně významný podíl administrativních ploch. Některé čtvrti jsou víc na bydlení, některé míň. Myslím si, že je třeba ještě zvážit, jestli je to vymyšlené správně, jestli se tam skutečně musí stěhovat všechny instituce, o kterých se mluví.

Ale mnohofunkční čtvrti, kde je bydlení, práce, parky, rekreace i sport, v sobě skutečně mohou mít třeba vyšší podíl administrativy. Navíc v tomhle území je přímo stanice metra, což by tomu pomohlo. Bylo by ale naopak strašně nezdravé, kdyby to byla čtvrť jenom pro úředníky. To by byla zásadní urbanistická chyba, která by se nakonec obrátila proti záměru samotnému.

Proč myslíte?

Protože takové čtvrti negenerují žádný život a ti lidé tam nepracují spokojeně. Nevím, jak to nazvat jinak, než že to má charakter ghetta, a to pro lidi není prima. I tady v centru, kde sedíme, je magistrát a desítky nejrůznějších úřadů, ale pořád v okolí i spousta bydlení.

Premiér Babiš Praze navrhuje alternativní financování Městského okruhu. Stavbu by nechal postavit soukromého investora formou PPP projektu a pak za její pronájem a údržbu desítky let platil nájem. Co si o tom myslíte?

Já si myslím, že to je správná cesta k zamyšlení. Nevidím ale žádný praktický a profesionálně zpracovaný příklad ze strany státu. A to, že Praha nechce být pokusný králík, je pochopitelné. Kdyby tady byly třeba tři projekty, kde se to daří a kde je to sluncem zalitý příběh, můžeme se o tom bavit. Ale ty tady nejsou. V zahraničí PPP projekty fungují, ale chce to určité zkušenosti a týmy lidí, kteří to umějí. Ani jedno nemáme.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Finalisty volby do Rady ČT doplní právník Mann, který čelí kárné žalobě

Finalisty sněmovní volby čtveřice členů Rady České televize doplní právník Michael Mann nominovaný spolkem Rugby Spirit Brno. Z původně přihlášených adeptů ho v úterý vybral v tajném hlasování volební výbor, který má na starosti média. Mann ve skupině finalistů nahradil Jiřího Grunda, který začátkem května z osobních důvodů z volby odstoupil.

Mann v současnosti čelí kárné žalobě za své výroky v souvislosti s kauzou nenávistných facebookových komentářů pod fotografií první třídy teplické ZŠ Plynárenská, do které chodily zejména romské a arabské děti. Advokát Mann v soudním řízení zastupuje muže, který pod příspěvek napsal "Ještě že jsou ze ZŠ Plynárenská. Řešení se přímo nabízí. Neříkej, že Tě to nenapadlo!!!".

Na adresu výroku Mann uvedl, že se jedná o typický černý humor. "Než jsem převzal zastoupení a viděl to na internetu, tak jsem se tomu zasmál," řekl v rozhovoru pro iRozhlas.cz.

Podle České advokátní komory tím porušil povinnost advokáta. "Kárný žalobce viní JUDr. Manna především z toho, že některými výroky v rámci rozhovoru pro server iRozhlas porušil povinnost činit v souvislosti s výkonem advokacie projevy věcné a střízlivé a že tímto svým chováním snížil důstojnost advokátního stavu," uvedla mluvčí komory Iva Chaloupková.

Zdroj: ČTK , Domácí
Aktualizováno před 18 minutami

Bulharský prezident jmenoval svého spolupracovníka Janeva šéfem dočasné vlády

Bulharský prezident Rumen Radev jmenoval svého blízkého spolupracovníka Stefana Janeva šéfem dočasné vlády, která má zemi dovést k předčasným volbám. Prezident dekretem zároveň rozpustil parlament a vypsal nové volby na 11. července, oznámily tiskové agentury.

Jednašedesátiletý Janev byl vicepremiérem a ministrem obrany v kabinetu, který Radev jmenoval v roce 2017, připomněla agentura Reuters. Hlavním úkolem dočasné vlády bude zvládnout pandemii covidu-19 a zajistit čestné volby, dodala.

V Bulharsku se konaly parlamentní volby 4. dubna a výsledkem byl velmi rozdrobený zákonodárný sbor. Sestavit novou vládu se nepodařilo.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Majitel Zásilkovny zvýšil ve čtvrtletí tržby o 163 procent na miliardu

Skupina Packeta, která provozuje službu Zásilkovna, zvýšila v prvním čtvrtletí tržby o 163 procent na 1,09 miliardy korun. Počet přepravených zásilek v době koronavirových uzávěr obchodů stoupl o 158 procent na 16,9 milionu. Firma to v úterý uvedla v tiskové zprávě.

Zvyšoval se počet výdejních míst skupiny, za první tři měsíce letošního roku vzrostl jejich počet o téměř 1000 na více než 6800, z toho 4650 bylo v České republice. K rekordním výsledkům Packety podle výkonné ředitelky Simony Kijonkové výrazně přispěly všechny trhy, na kterých skupina působí. Vedle Česka rostla v Německu, Maďarsku, Polsku, Rumunsku i na Slovensku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Výbuch ve Vrběticích znehodnotil okolní pozemky a znemožnil jejich využití, obce žádají stamilionové kompenzace

Obce a lidé z okolí vrbětického areálu, kde v roce 2014 vybuchly dva sklady s municí, žádají stát o odškodnění v řádu stovek milionů korun. Kvůli explozím a zásahu složek integrovaného záchranného systému, který skončil až loni, nemohli majitelé hospodařit na stovkách hektarů pozemků. Byly znehodnoceny, událost snížila cenu nemovitostí, měla i dopad na kvalitu života obyvatel, řekl v úterý novinářům europoslanec a advokát čtyř postižených obcí Stanislav Polčák.

Přímé škody na majetku obcí Vlachovice, Haluzice a Lipová a města Slavičína se podle něj pohybují okolo 80 milionů korun. Další škody způsobené obcím a obyvatelům odhadl na stovky milionů korun. Nároky by se podle Polčáka mohly hradit ze zvláštního fondu, jehož vznik obce iniciují. "Obce očekávají, že by se státem mohly dospět k dohodě nejpozději v září, což je i tak sedm let od výbuchu," uvedl Polčák.

Dosud obdrželi v roce 2015 pouze obyvatelé tří dotčených obcí odškodnění 3100 korun, a to za evakuaci po explozích. "Náležitém u odškodnění bránilo provádění záchranných prací, které byly ukončeny teprve na podzim loňského roku, a dále nezjištění skutečného viníka události. Pevně věříme, že s ohledem na nově zjištěné informace nyní stát k odškodnění přistoupí zodpovědně a především rychle," uvedl Zdeněk Hověžák (STAN), starosta Vlachovic, jejichž součástí jsou i Vrbětice.

Obce dále požádaly vládu a ministerstva obrany, vnitra a financí, aby byli v přiměřené době pohnáni k odpovědnosti viníci tragédie, i pokud by byli ve spojení s cizí státní mocí. Navrhly také adekvátní směnu vhodných pozemků ve vlastnictví státu s pozemky dotčenými mimořádnými událostmi. Požadují zabezpečení hloubkového pyrotechnického průzkumu na zasažených pozemcích. "Návrhy nyní budou projednávat zastupitelstva jednotlivých obcí," řekl Polčák.

Zdroj: ČTK
Další zprávy