Zbytek okruhu může stát dvakrát víc než Blanka. Jizvou města nebude, říká náměstek

Jakub Heller Jakub Heller
26. 9. 2019 5:30
Východní část vnitřního okruhu Prahy povede téměř celá pod zemí. Podle nové studie by měla "Blanka 2" méně zasahovat do světa na povrchu, na řadě míst zklidnit dopravu a vrátit do ulic život a zeleň. Pražští radní se však až doteď bránili otázkám na cenu tunelu. Nyní náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček (TOP 09) uznal, že bude zřejmě stát více než 85 miliard korun - dvakrát víc než Blanka.
Náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu, TOP 09).
Náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu, TOP 09). | Foto: archiv soutěže Architekt roku

Nedávno jste představili novou podobu východní části Městského okruhu, která se dá bez nadsázky označit za Blanku 2. Takřka celá má totiž vést pod zemí v 8,5 kilometru dlouhém tunelu. Původně měl přitom v těchto místech okruh vést více po povrchu, proč tak velká inspirace Blankou?

Celá Praha byla ze stavby Blanky špatná. Z toho, jak to dlouho trvalo a jaké to provázely nejasnosti. Mně jako architektovi vždycky vadilo, jak se ten tunelový komplex chová k povrchu, jak je v tomhle takový nedomyšlený. Zpětně je ale třeba ocenit, že Blanka svou funkci plní a spoustě lidí ulehčuje život. Ta prvotní nechuť se časem proměnila v jakousi akceptaci a teď je zřejmé, že se to musí dodělat tak, aby to fungovalo. Zároveň je ale třeba vzít si z Blanky poučení.

Jaké třeba?

Je spousta technických poučení, která se nám budou hodit později, ale v tuhle chvíli jde hlavně o urbanismus a zapojení celé té stavby do města. Tam je poučení zřejmé - musí se nejen kreslit stavba samotná, ale také komplexně přemýšlet o tom, co udělá s prostorem na povrchu. Proto se do projektu zapojil zkušený architekt a zároveň krajinářský architekt, kteří spolupracují se Satrou (společnost, která vypracovala novou studii na dostavbu okruhu, pozn. red). A na těch výkresech je to vidět.

Pravděpodobně nebudete vládnout věčně. Za tři roky jsou volby a to je v přípravě takové stavby dost krátký čas. Až přijde další vedení města, zase ten okruh překreslí?

Právě proto to probíráme s městskými částmi i s opozicí. Budeme dbát na to, aby se s tím ztotožnily radnice, kde jsou reprezentace napříč politickými stranami. Je to tak významná věc, že je skutečně potřeba, aby v tom pokračovala i další reprezentace.

Vy jste se ale právě rozhodli nepokračovat v tom, co připravili vaši předchůdci…

To není úplně pravda. Potvrdili jsme jejich závěr, že se to má dokončit, jen jsme dodali, že je to třeba vylepšit. Čili jsme nepopřeli ten princip. Kdybychom řekli, že se to vůbec nemá dodělat nebo že se to má udělat někde jinde, to by byla změna. Druhá věc je, že se časy mění. Proběhl nějaký posun společnosti, která si žádá něco trochu jiného.

Přesto, neobáváte se, že vaše plány budoucí politici shodí ze stolu?

Děláme všechno pro to, abychom měli na konci volebního období nějaké významné povolení, třeba územní rozhodnutí, které tomu hrozně pomůže.

Jak se k novému návrhu staví městské části, kterých se stavba dotkne?

Reakce jsou veskrze pozitivní. Lidé hodně vnímají přidanou hodnotu takového řešení. Tedy že na povrchu znovu obnovíme místo k životu. Hodně markantní je to třeba na Balabence (rušná křižovatka ulic Sokolovská a Českomoravská, pozn. red.), kde vznikne takové příjemné náměstí, a najednou se cítíte znovu jako ve městě, ne jako v nějakém vybombardovaném prostoru.

Druhé místo, kde je to hodně markantní, je Povltavská ulice, kde se hned v první fázi veliký kus přírody znovu propojí s Vltavou a později tam vznikne dlouhý park mezi Palmovkou a Trojou. Město tak vlastně získá promenádu z Prahy 6 až na Prahu 8.

Po představení nové podoby okruhu jste nechtěli říct, kolik bude stát. Blanka vyšla podle oficiálních údajů na 43 miliard korun. Za poslední roky ale ve stavebnictví podražilo prakticky vše, od pozemků, materiálu až po pracovní síly, a Blanka 2 je téměř dvakrát delší. Asi není nerealistické počítat s tím, že bude také dvakrát dražší. Nebo se mýlím?

My tu částku neříkáme, protože ji úplně přesně neznáme. Požádali jsme kolegy o velmi kvalifikovaný odhad, na který čekáme.

Dobře, ale je nějaký důvod, proč by ta stavba neměla být dvakrát dražší?

Ne. Osobně tedy očekávám mírnou stagnaci cen ve stavebnictví, ale nejsem naivní, ty ceny skutečně narostly. Ten váš hrubý odhad, že to bude dvakrát tolik, je realistický. Neříkáme to ale zatím nahlas, nikoliv ze zbabělosti, ale proto, že bychom to chtěli mít opřené alespoň o nějakou rozvahu.

Už Blanka se nezdála být zrovna levnou stavbou…

Je ale potřeba říct, že jsou stavby jako KES, tedy obchvat Vítězného náměstí, které měly navazovat na stavbu Blanky. Stále ale nejsou postavené, budou stát velké peníze a nikdy se do těch nákladů na Blanku nezapočítávaly. My do nákladů zahrneme vše, například řešení horního prostoru Balabenky. Až vyjdeme s tím kvalifikovaným odhadem, hned na začátku jasně řekneme, co všechno se za ty peníze postaví.

Blanka je dlouhá 5,5 kilometru a je dnes největším městským tunelem v Evropě. Tunelový komplex, který navrhujete, bude ještě o tři kilometry delší. Snažíte se trhat rekordy?

To tak vůbec není. Spíše je to důsledek morfologie města, které má velmi bohatý terén. Já třeba často říkám, že kulturně i svou barokní vrstvou je Praze podobný Mnichov, a hledám v něm inspiraci, jak se tam magistrát chová k rozvoji. Ale z hlediska morfologie je to město na placce. Oni si tam, na rozdíl od nás, na okruhu mohli dovolit ten luxus mírně pod zem zajíždějících komunikací. Praha netrhá rekordy, jen má objektivně jedno z nejkomplikovanějších uspořádání terénu.

Možná ale někomu může přijít zvláštní, že Praha není ani zdaleka největší město v Evropě, ale bude mít hned dva nejdelší tunely. Můžeme si takový luxus dovolit?

Tak si ale představte druhou alternativu, jak ten okruh jede po povrchu přes Strahov až dolů na Smíchov. Je také teoretická úvaha, že by samozřejmě bylo lepší mít napřed vnější okruh a pak až vyhodnotit, jestli je potřeba i ten vnitřní. Vnější okruh ale nevznikl, takže tahle teoretická možnost nebyla. Dnes jsme postaveni do situace, kdy se v případě, že vnitřní okruh nepostavíme, zastaví rozvoj celého města.

Platí stále, že nový tunel ponese jméno Vlasta?

To je úplně jedno. Myslím, že mu primátor Zdeněk Hřib někde říkal Pavel (vtipkoval tak na adresu bývalého pražského primátora Pavla Béma, pozn. red.). Pracovně používáme název Blanka 2. Není to podstatné. Navíc si myslím, že časem všichni budou říkat jen "Městský okruh", protože ta věc začne fungovat jako jeden celek.

Kde Praha na okruh peníze vezme? Zatím to nevypadá, že by ho chtěl stát dotovat. Město si může půjčit, ale nejsem si jistý, že banka dá Praze úvěr 80 až 90 miliard korun…

Ani si tolik peněz půjčit nemůžeme. Jsou zákonná pravidla, která nám neumožňují zadlužit se nad nějakou hranici (nad 60 procent průměru ročních příjmů města za poslední čtyři roky, pozn. red.). Ty půjčky by se musely spojit s nějakou etapizací stavby. To bude velký úkol pro proces její přípravy.

Takže je možné, aby si Praha okruh zaplatila sama?

Bylo by to obtížné, ale já si myslím, že ano. Nemyslím si však, že by to bylo správně, protože stát už dnes hlavní město málo podporuje. Rozpočtové určení daní v Česku není ve prospěch Prahy, kde paradoxně značná část toho bohatství vzniká. 

Protože daně se rozdělují podle počtu lidí, kteří mají ve městě trvalé bydliště, a v Praze se pohybují a dlouhodobě žijí stovky tisíc lidí, kteří zde hlášení nejsou?

Přesně tak. Ale zase si nemyslím, že to platí jen pro Prahu. Podobně jsou na tom bita i další velká města, která jsou takovými generátory pohybu. 

Když jsme u peněz na okruh, Praha je žádá po státu výměnou za pozemky v Letňanech, kde chce premiér Andrej Babiš postavit komplex pro úředníky. Minulý týden se ale pražský primátor s premiérem v této otázce dost ostře pohádali a zdá se, že přerušili jednání. Co vy na to?

Z mého pohledu by měly Praha a stát mnohem úžeji spolupracovat. Když se do toho dostanou takové vztahy, tak to není nikdy dobře. V Letňanech určitě časem nějaká mnohofunkční čtvrť vznikne. Nejen my, ale také starostové z té oblasti však říkáme, že jsou nejprve nezbytně nutné podmiňující investice. Všichni hovoří o Pražském okruhu i Městském okruhu, případně o prodloužení metra. Je to logické. Když se napočítají všechny záměry, které v té oblasti jsou, přivedou tam dohromady nějakých třicet tisíc lidí. 

Přesto, získat desítky miliard korun na okruh výměnou za pár pozemků v Letňanech není úplně špatný obchod, nebo ano?

Takhle bych to úplně nepodal, protože když je to v takové hokynářské poloze, tak to není úplně v pořádku.

Myšlenku vládní čtvrti ale úplně nezavrhujete, chápu to správně?

V principu ne. Myslím si, že v multifunkční čtvrti může být současně významný podíl administrativních ploch. Některé čtvrti jsou víc na bydlení, některé míň. Myslím si, že je třeba ještě zvážit, jestli je to vymyšlené správně, jestli se tam skutečně musí stěhovat všechny instituce, o kterých se mluví.

Ale mnohofunkční čtvrti, kde je bydlení, práce, parky, rekreace i sport, v sobě skutečně mohou mít třeba vyšší podíl administrativy. Navíc v tomhle území je přímo stanice metra, což by tomu pomohlo. Bylo by ale naopak strašně nezdravé, kdyby to byla čtvrť jenom pro úředníky. To by byla zásadní urbanistická chyba, která by se nakonec obrátila proti záměru samotnému.

Proč myslíte?

Protože takové čtvrti negenerují žádný život a ti lidé tam nepracují spokojeně. Nevím, jak to nazvat jinak, než že to má charakter ghetta, a to pro lidi není prima. I tady v centru, kde sedíme, je magistrát a desítky nejrůznějších úřadů, ale pořád v okolí i spousta bydlení.

Premiér Babiš Praze navrhuje alternativní financování Městského okruhu. Stavbu by nechal postavit soukromého investora formou PPP projektu a pak za její pronájem a údržbu desítky let platil nájem. Co si o tom myslíte?

Já si myslím, že to je správná cesta k zamyšlení. Nevidím ale žádný praktický a profesionálně zpracovaný příklad ze strany státu. A to, že Praha nechce být pokusný králík, je pochopitelné. Kdyby tady byly třeba tři projekty, kde se to daří a kde je to sluncem zalitý příběh, můžeme se o tom bavit. Ale ty tady nejsou. V zahraničí PPP projekty fungují, ale chce to určité zkušenosti a týmy lidí, kteří to umějí. Ani jedno nemáme.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 9 minutami

Ústecký soud poslal za týrání dítěte jeho otčíma na 16 let do vězení

Ústecký krajský soud poslal za týrání a těžké ublížení na zdraví malého dítěte jeho otčíma na 16 let do vězení. Dítě zemřelo. Případ se stal loni v únoru Lounech. Stíhání čelí i matka utýraného chlapce, kterému nebyly ani tři roky.

Dítě podle znalců zemřelo následkem brutálního fyzického násilí. Stopy DNA chlapce se našly mimo jiné na žehličce. K bití používal Josef Kuča podle obžaloby dlaně, vařečku, kousal ho, sprchoval studenou vodou nebo nechával klečet s nataženýma rukama, na které mu pokládal knížky.

Muž se k činu částečně doznal. Popřel, že by dítě pálil, připustil, že ho svou výchovou zabil. Při posledním slovu se omluvil rodině chlapce. "Nechtěl jsem, aby to tak dopadlo, a moc mě to mrzí," řekl.

před 18 minutami

Nigerijská policie našla další "dům hrůzy". Z islámské školy vysvobodila 300 chlapců

Nigerijská policie odhalila ve státu Katsina další islámskou školu, ve které její provozovatelé mučili, sexuálně zneužívali a drželi v okovech přes 300 chlapců. S odkazem na mluvčího místních bezpečnostních složek o tom v úterý informovala agentura AFP. Policie v sousedním státě Kaduna přitom koncem září vysvobodila téměř shodný počet chlapců z podobného zařízení, které tehdy šéf místní policie nazval "domem hrůzy".

Zdroj: ČTK
Další zprávy