Nechtěli na dítě čekat do padesáti, stali se pěstouny navzdory rizikům. Adopce je u nás pro vytrvalé

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
24. 4. 2017 8:10
Jana a Jiří chtěli k vlastnímu synovi adoptovat další dítě. Když ale zjistili, že by čekali až deset let, rozhodli se pro pěstounskou péči. Žadatelů o adopci je každoročně více než adoptovaných dětí. Takzvaně právně volných dětí, které lze osvojit, je naopak podle odborníků čím dál méně, protože se klade větší důraz na práci s biologickými rodiči, aby děti mohly zůstávat v původních rodinách. Pomalu už ale klesají i počty žadatelů. Některé mohl odradit stále zdlouhavější proces, jiní se spoléhají na rostoucí úspěšnost asistované reprodukce.
Páry čekají na adopci roky (ilustrační foto).
Páry čekají na adopci roky (ilustrační foto). | Foto: Thinkstock

Praha - Když manželé Jana a Jiří přijdou se svými dvěma malými dětmi do restaurace na okraji Prahy, čtyřletý Matyáš i téměř dvouletá Linda (jméno bylo změněno, pozn. red.) se okamžitě začnou dožadovat dobrot. Největší boj se mezi dětmi svede o pečivo ve tvaru medvídka. "To byla výchovná chyba, že jsem vzala jen jednoho," usměje se Jana.

Na první pohled se tato mladá rodina neliší od jiných. Ve skutečnosti ale manželé vychovávají malou Lindu s vědomím, že takřka kdykoli může putovat zpět ke své biologické rodině. Děvče mají od konce loňského roku "jen" v dlouhodobé pěstounské péči. Původně přitom chtěli dítě adoptovat, ale odradily je dlouhé čekací doby. Ty se navíc v budoucnu mohou ještě protáhnout.

O osvojení Jana s Jiřím zažádali, když se dlouho neúspěšně snažili o dítě. Nakonec se ale narodil syn, tak žádost pozastavili. Když povyrostl, požádali znovu. "Řekli nám ale, že protože už máme jedno vlastní dítě, čekací doba bude hodně dlouhá. Zhruba pět až deset let. Při představě, že bychom měli druhé dítě v padesáti, jsme se rozhodli, že půjdeme raději do pěstounské péče," vysvětluje Jana s tím, že Lindu dostali do péče během jednoho roku.

Na rozdíl od adoptivních rodičů nemají Jana a Jiří na Lindu rodičovská práva. A biologické matce musí umožnit, aby svou dceru pravidelně vídala.

Jana přiznává, že rozhodnout se pro pěstounskou péči s rizikem, že se dítě může vrátit k původní matce, nebylo jednoduché. "Ale touha přijmout dítě byla tak silná, že jsme si řekli, že do toho prostě půjdeme. Budeme šťastní za co nejdelší čas, který s námi Linda bude moci být. Chceme, aby zažila, co to je máma, táta, brácha," říká Jana.

Zájemců je víc než dětí

Podle statistik Střediska náhradní rodinné péče, které v Praze pomáhá žadatelům o osvojení nebo pěstounskou péči, žilo v roce 2015 v českých ústavech 9,5 tisíce opuštěných dětí. I přesto je dlouhodobě počet adoptovaných dětí menší než množství párů, které mají o osvojení zájem. V loňském roce ministerstvo práce a sociálních věcí evidovalo 540 žádostí o adopci, osvojeno bylo ve stejném období 377 dětí.

Podíl na tom má i sílící snaha pomoci původním rodičům, aby se o své děti zvládli postarat a mohli si je nechat. "Dětí takzvaně právně volných k osvojení je čím dál tím méně. Kopíruje to ale vývoj v zemích na západ od nás. Jedním z důvodů je, že se zlepšuje preventivní práce s ohroženými biologickými rodinami," říká sociální pracovnice Pavla Pokorná ze Střediska náhradní rodinné péče s tím, že sociální práce se zaměřuje i na širší příbuzenstvo dítěte a rodinám je nabízeno více podpůrných služeb.

Čekání bezdětných párů v posledních třech letech často prodlužuje i nový občanský zákoník, který posiluje práva původních rodičů. "Zákon nově také nezaručuje absolutní nezrušitelnost osvojení. Každé osvojení lze za zákonem stanovených podmínek zrušit," upozornil mluvčí ministerstva práce Jiří Vaněk.

Ze statistik se může zdát, že čím dál složitější proces některé bezdětné páry odrazuje. Počty žadatelů o osvojení v posledních letech setrvale klesají. V roce 2008 jich oproti loňským 540 bylo o 250 víc. Důvodem menšího zájmu by ale mohlo být i to, že lidé spoléhají na pokrok v medicíně. "K poklesu počtu žadatelů mohl vést i výrazný nárůst úspěšnosti asistované reprodukce v Česku i možnosti náhradního mateřství," uvedl Vaněk. V posledních letech klesají i počty adoptovaných dětí. Zatímco v roce 2012 jich bylo 526, v letech 2014 a 2015 vždy kolem tří set. Výjimkou byl loňský rok, kdy si páry osvojily o 75 dětí více než v roce předchozím.

Hlavně aby nečekaly děti

Doba čekání párů na adopci se liší region od regionu a mění se v čase. Například Olomoucký kraj teď uvádí průměrnou dobu dva až tři roky, Moravskoslezský jen rok a půl. Zásadní roli však hraje hlavně profil dítěte, o které se žadatelé dokážou postarat.

"Pokud jsou připraveni a ochotni přijmout dítě s určitými riziky v rodinné a osobní anamnéze, dítě se zdravotním handicapem, sourozeneckou skupinu či dítě jiného etnika, tak se většinou doba jejich čekání zkracuje," vysvětluje Pokorná ze Střediska náhradní rodinné péče. Právě tyto děti ale často zůstávají v ústavech dlouhá léta, řada z nich bez šance, že se náhradních rodičů dočká.

Věduna Bubleová, která středisko vede a zároveň je předsedkyní asociace Dítě a rodina, přiznává, že řada párů chce kvůli dlouhému čekání ze svých kritérií slevit. "Vždycky je od toho odrazujeme. Nevyplácí se, když rodina ze zoufalství přijme dítě, se kterým původně vůbec nepočítala. Osvojení je na celý život," dodává.

Podle Pokorné je důležité především to, aby na péči v rodině, ať už u adoptivních rodičů, nebo pěstounů, nečekaly děti. A to především v ústavech. Zákon nově nařizuje, aby se při rozhodování o tom, kam opuštěné dítě poputuje, vždy upřednostňovalo rodinné prostředí. Počty dětí v ústavech sice klesají, ale jen mírně. Česko zůstává poslední zemí v Evropské unii, která posílá do kojeneckých ústavů děti do tří let.

Bubleová kritizuje, že každý kraj si péči o opuštěné děti dělá po svém. Neexistuje například žádný centrální registr dětí, takže mezikrajská spolupráce záleží na iniciativě jednotlivých úředníků. Podobně roztříštěný je i systém péče na celostátní úrovni. Péče spadá pod tři různá ministerstva. A vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) už ji nejspíš sjednotit nestihne.

Rok

Podaných žádostí

Osvojených dětí

2012

729

526

2013

626

504

2014

548

300

2015

585

302

2016

540

377

 

Právě se děje

před 5 hodinami

FBI považuje střelbu na floridské armádní základně za teroristický čin, útočník jednal sám

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) pracuje s předpokladem, že páteční střelba na armádní základně na Floridě byla teroristickým činem. Vyšetřovatelka FBI to oznámila na tiskové konferenci. Její úřad se rovněž domnívá, že saúdskoarabský vojenský student jednal sám, když v areálu v Pensacole zabil tři lidi.

Pachatel, který se na základně účastnil výcviku, začal střílet v jedné z místních učeben. Podle agentky FBI Rachel Rojasové 21letý příslušník saúdskoarabského letectva Muhammad Šamrání použil legálně zakoupenou pistoli. Zasahovali proti němu policisté i vojáci a nakonec se jim podařilo ho zlikvidovat. Kromě tří mrtvých si útok vyžádal také osm zraněných. Motivy činu jsou zatím neznámé.

Zdroj: ČTK
Další zprávy