Padly první pokuty za bagry na sněhu. Platit mají firmy

Martina Machová, spolupracovnice Aktuálně.cz
14. 4. 2008 14:00
Správa CHKO Jizerské hory zatím výši pokut nezveřejnila
Lukáš Bauer (uprostřed) uhání po trase závodu světového poháru v Liberci. Za způsob, jakým sem firmy navezly sníh, teď padly první pokuty
Lukáš Bauer (uprostřed) uhání po trase závodu světového poháru v Liberci. Za způsob, jakým sem firmy navezly sníh, teď padly první pokuty | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Jizerské hory - Za odvoz sněhu z Jizerských hor kvůli světovému poháru v běhu na lyžích padly první pokuty. Dostaly je firmy, které se na únorovém drancování v horách podílely.

Dostaly je společnosti Stavby silnic a železnic, ABP Plzeň a Jizerská o.p.s.

Nedodržely totiž podmínky, na kterých se dohodli organizátoři závodů ve Vesci u Liberce se státní ochranou přírody. Firmy bagrovaly sníh i tam, kde nesměly a nedokázaly udržet svou těžkou techniku na silnicích. Tím necitlivě poškodily přírodu.

"Rozhodnutí padlo, ale zatím není pravomocné. Očekáváme totiž, že se společnosti proti němu odvolají," potvrdil verdikt ochranářů šéf Správy CHKO Jizerské hory Jiří Hušek.

Konkrétní výši pokut, nebo zda se pohybují v horní či spodní části sazby, však nechtěl prozatím sdělit. Rozhodnutí totiž ještě není pravomocné.

"Do výše pokut se promítlo mnoho různých aspektů. Posuzovali jsme například míru zásahu a poškození," vysvětlil Jiří Hušek.

Trest? Až dva miliony korun

Firmy mají nyní patnáct dní na odvolání. Pokud se ho zřeknou, nabude rozhodnutí ochranářů právní moci a výše pokut bude veřejnou informací. Každá z firem může dostat pokutu až dva miliony korun.

Kamiony do Jizerských hor pro sníh poslali organizátoři závodů Světového poháru ve Vesci v čele s Kateřinou Neumannovou. Na tratích v areálu na okraji Liberce sníh chyběl, a tak se ho snažili sehnat stůj co stůj.

Čtěte více: Lidé v Liberci šampionátu nevěří. Přesvědčí je miliony?

Závod byl totiž generálkou na mistrovství světa v klasickém lyžování. Pokud by se nekonal, byl by ohrožen i šampionát v roce 2009.

Několik nocí tak proudily těžké nákladní vozy mezi rozbahněným závodištěm a zasněženými vrcholky Jizerských hor. Díky závodům ve Vesci tak vzaly za své chráněné louky na Jizerce. Hluboké výmoly zůstaly i u lesních cest.

Právě za odvoz sněhu z chráněné oblasti Jizerských hor je slavná závodnice Neumannová nominována na ekologickou anticenu Ropák. Měla by být dokonce jeho horkým kandidátem. Zda jej skutečně získá, se rozhodne koncem dubna.

Více o Neumannové: Olympijská vítězka kandidátem na Ropáka roku

Verdikt o pokutě odmítla Kateřina Neumannová komentovat. "K rozhodnutí CHKO se zatím nebudu vyjadřovat. V současnosti k tomu nemám dostatek informací a také ještě není pravomocné," uvedla prezidentka organizačního výboru mistrovství světa v Liberci.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 11 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 13 minutami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy