Pacientovi nepomohly kmenové buňky. Žene kliniku k soudu

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
8. 9. 2015 5:30
K soudu míří první případ pacienta, který podstoupil léčbu kmenovými buňkami. Terapie, kterou si muž musel zaplatit zcela ze svého, mu totiž nepomohla. Lékař navíc muži zapomněl sdělit, že ho léčí experimentální metodou. Pacient chce proto svých 54 tisíc korun zpět. Pražská Poliklinika I. P. Pavlova se ale brání: metoda je sice nová, ale účinná. Peníze klinika vracet nechce, tvrdí, že jednala v souladu se zákonem.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: REUTERS/Peter Macdiarmid

PrahaLékaři z pražské Polikliniky I. P. Pavlova přesvědčili pacienta, že mu pomohou vyléčit klouby, které si poranil při nehodě. Na nohy ho mělo znovu postavit sérum s kmenovými buňkami. Pacient si musel léčbu zaplatit ze svého – klinice dal 54 tisíc. Jenomže léčba nezabrala. Muže nyní čeká složitá operace obou „léčených“ kloubů.

Lékař navíc pacienta zapomněl informovat o tom, že mu aplikuje neregistrovaný léčivý přípravek, tedy že jde o léčbu experimentální. Neuznává ji ani Česká společnost pro ortopedii a traumatologii, ani Státní ústav pro kontrolu léčiv. Případ proto míří k soudu. „Poliklinika postupovala v rozporu se zákonem,“ tvrdí advokátka Klára Kořínková, která pacienta ve sporu s klinikou zastupuje. Muž by měl podle ní dostat peníze zpět.

Jednatelka polikliniky Lenka Šmídová se ale brání: postup je ve světě známý a používaný, i když poměrně nový. „Cílem této buněčné terapie je snížení bolesti, zlepšení hybnosti a prodloužení funkčnosti kloubu, tedy nabídnutí alternativy k užívání analgetik a oddálení nutnosti chirurgického zákroku. O těchto skutečnostech pacienty informujeme,“ napsala Aktuálně.cz Šmídová. K samotnému soudnímu sporu se vyjádřit odmítla.

Podle advokáta Martina Karlína, který zdravotnické zařízení ve sporu zastupuje, pak poliklinika nepochybila. „Naše stanovisko je jednoznačné, a to že klient postupoval v souladu s právními předpisy, což jsme připraveni v soudním řízení prokázat. Problémy v tom žádné nevidíme,“ řekl.

Žalob bude přibývat

Jenomže právník Platformy zdravotních pojištěnců Ondřej Dostál upozorňuje, že žalob na polikliniku bude přibývat. „Pacientů, kteří se na nás obracejí, protože jim lékaři aplikovali kmenové buňky, aniž by tato terapie zabrala, jsou desítky. Všichni přitom shodně tvrdí, že netušili, že jde o léčbu neuznanou. Léčbu si museli zaplatit sami,“ popisuje Dostál.

Metodu navíc odmítly uznat Česká společnost pro ortopedii a traumatologii i Státní ústav pro kontrolu léčiv. „Takzvaná autologní biologická léčba artrózy je šarlatánská metoda. Není klinicky testovaná a nefunguje. Hlavním smyslem je vybírat od lidí nekontrolovatelně peníze,“ tvrdí například místopředseda odborné lékařské společnosti a profesor pražské ortopedie v Nemocnici Na Bulovce Pavel Dungl.

Ortopedická společnost už proto na svém webu vyvěsila varování. „V odborné literatuře nejsou dostupné studie, které by prokazovaly, že tato léčba vede k regeneraci kloubní chrupavky. Na základě současného stupně poznání rozhodně nejde o postup lege artis,“ píše se ve výzvě, pod kterou je podepsán vědecký sekretář společnosti Jiří Běhounek.

Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv navíc lékaři porušují zákon o léčivech. S kmenovými buňkami, které se při kloubní terapii používají, totiž lékaři předtím manipulují – vytvářejí z nich sérum. „Pokud ale dochází k manipulaci s buňkami, jde o léčivý přípravek moderní terapie. A každý léčivý přípravek musí mít podle zákona registraci u Evropské komise, které předchází povinné klinické hodnocení,“ uvádí lékový ústav na svém webu. Buněčné sérum používané v ortopedii ale nic takového nemá.

Klinika si léčbu účtovala dvakrát

Ortopedická společnost už proto vyzvala ministerstvo zdravotnictví, aby se problémem zabývalo. Jenomže to se k ničemu nemá. Šéf resortu zdravotnictví Svatopluk Němeček jen nechal vyvěsit na webu ministerstva prohlášení, ve kterém varuje, že chybí jasné důkazy o přínosech této léčby. Současně ale odmítl označit metodu za „non lege artis“, tedy nepovolenou.

„Na základě interpelací se nám po několika měsících podařilo získat jen stanovisko lékového ústavu, podle kterého metoda povolená není,“ řekl jeden z poslanců sněmovního zdravotního výboru a lidovec Ludvík Hovorka.

Na nekorektní jednání pražské Polikliniky I. P. Pavlova, která lidem nabízí experimentální léčbu kloubů kmenovými buňkami, jako první upozornil v loňském roce online deník Aktuálně.cz. Zveřejnil tehdy příběhy dvou pacientek, které kvůli této léčbě utratily celé své úspory, přesto jim metoda nepomohla. Ani tyto dvě ženy údajně netušily, že jde o experimentální metodu.

Jedna z pacientek navíc později zjistila, že si lékaři nevzali peníze jen od ní. Další tisíce si klinika nechala poslat od pojišťovny. Šlo o výkony, u kterých pojišťovna nerozeznala, k jaké léčbě se přesně vážou. Podle výpisu z osobního účtu pojištěnce si tak klinika přišla na dalších bezmála 12 tisíc korun. Přesto následovalo zklamání. Experimentální léčba artrózy nezabrala.

Máme skvělé výsledky, tvrdí firma

Brněnská společnost CellThera, která přes své smluvní lékaře komerční využití kmenových buněk nabízí, tehdy přiznala, že metoda není dostatečně ověřená. „Ano, klinická studie se teprve chystá,“ řekla Aktuálně.cz pracovnice informační linky pro pacienty. Léčbu proto podle ní nehradí ani zdravotní pojišťovny.

Spolumajitel společnosti Jaroslav Michálek pak ale vyjádření pracovnice firmy poopravil - případová studie se podle něj konala a přinesla skvělé výsledky. „Ze závěrů studie vyplývá, že biologická léčba osteoartrózy vlastními buňkami tzv. stromální vaskulární frakce z tukové a pojivové tkáně přináší převratné výsledky. Léčba přináší reálné zlepšení stavu poškozeného kloubu a zmírnění obtíží, a to v podstatě bez rizik pro pacienta,“ řekl Michálek.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 minutami

Dálnice D1 na Benešovsku byla hodinu neprůjezdná, ve směru na Brno se srazila dvě auta

Dopravní nehoda u Trhového Štěpánova v úterý zhruba na hodinu zastavila provoz na dálnici D1 ve směru na Brno. Kvůli srážce nákladního a osobního auta byl přerušený provoz mezi sjezdem číslo 49 u Psářů a sjezdem číslo 56 u Soutic. Jeden člověk byl zraněn. Vyplynulo to z informací Národního dopravního informačního centra a krajských hasičů.

Nehoda na 56. kilometru uzavřela dálnici D1 kolem 6:30. Podle mluvčí středočeských hasičů Terezy Fliegerové narazilo osobní auto do nákladního. "Bylo tam nějaké lehčí zranění. Hasiči nikoho nevyprošťovali, ale poskytli předlékařské ošetření," uvedla Fliegerová. Provoz na dálnici byl podle Národního dopravního informačního centra obnoven kolem 07:30.

Na místě kromě hasičů zasahovali také policisté a záchranáři. "Zraněný byl ošetřen. Jeho zdravotní stav nevyžadoval převoz do zdravotnického zařízení, takže byl ponechán na místě," řekla mluvčí krajské záchranné služby Petra Effenbergerová.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy