Pacienti s rakovinou jsou v Česku často ohroženi podvýživou

ČTK ČTK
2. 6. 2015 13:57
Lékaři varují i před mýty, jako třeba že nádor se musí vyhladovět, a proto mají pacienti přestat jíst, nebo že jim pomohou různé "zázračné" preparáty.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Každý druhý pacient s rakovinou v Česku je ohrožen podvýživou, u téměř třetiny klesla váha půl roku od zahájení léčby minimálně o pět procent. Zhruba každý pátý sní méně než polovinu toho, co jedl před nemocí.

Ukázal to Nutriční den v onkologii, v němž 29. dubna na 42 onkologických pracovištích odpovídalo 2400 pacientů. S výsledky seznámil v úterý novináře předseda České onkologické společnosti profesor Jiří Vorlíček.

Podvýživa pacientů trápí i jiné země

"Celý národ se snaží hubnout, ale my se snažíme vysvětlit onkologicky nemocným, že je strašně důležité, aby nehubli, ale drželi svoji váhu, protože jenom tak mohou vzdorovat nemoci a zvládat poměrně obtížnou léčbu," řekl. Dodal, že podvýživa onkologických pacientů je problémem i v jiných zemích, Česko není výjimkou.

Proti obdobnému průzkumu z let 2010 a 2011 se nyní mírně snížil počet pacientů ve středním a vysokém riziku podvýživy. Přispělo k tomu podle Vorlíčka to, že se onkologové více věnují výživě pacientů a mohou jim od roku 2013 předepisovat speciální přípravky klinické výživy, jež zdravotní pojišťovny hradí.

Vorlíček upozornil, že podvýživa ohrožuje nejen pacienty hubené, v riziku mohou být i pacienti na pohled obézní, kteří nechtěně hubnou. Úbytek váhy o pět procent za tři měsíce, což u sedmdesátikilového člověka je pouhých 3,5 kilogramu, už může léčbu zkomplikovat. Většinou jde o ztrátu svaloviny, včetně srdečního a dýchacího svalstva.

Když nejíte, nádor si bere výživu z těla

Onkologičtí pacienti mají problémy s jídlem v nemocnicích, kde se podle zjištění hygieniků ne vždy dobře vaří, mají s ním problém ale i při ambulantní léčbě, kdy se stravují doma.

Trpí nechutenstvím, mají potíže cokoli spolknout. V komplexních onkologických centrech jim specialisté na výživu radí, jak se stravovat. Varují je i před mýty, jako třeba že nádor se musí vyhladovět, a proto mají přestat jíst, nebo že jim pomohou různé "zázračné" preparáty.

"Opak je pravdou, pokud pacient nejí, vezme si nádor výživu z těla, vyhladoví pacient a léčba hůře zabírá," řekla členka pracovní skupiny nutriční péče v onkologii Petra Holečková.

Pacienti by podle ní měli jíst, jak mají chuť, co nejčastěji za den a měli by si vzít to, na co mají chuť. Zásady racionální výživy při onkologické léčbě jdou stranou. "Nicméně, co by měli pacienti mít, je dostatek kalorií a bílkovin," řekla lékařka.

Zakázán není podle ní ani alkohol v malém množství, protože podporuje chuť k jídlu. Například pivo je energeticky bohatý nápoj, takže se při léčbě jedno pivo denně doporučuje.

 

Právě se děje

před 21 minutami

MOV neuznal volbu Lukašenkova syna do čela olympijského výboru

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) odmítl uznat zvolení Viktora Lukašenka, syna prezidenta Alexandra Lukašenka, šéfem Běloruského olympijského výboru. Oba muže loni v prosinci MOV suspendoval za to, že nezabránili diskriminaci běloruských sportovců kvůli jejich politickým názorům.

Dosavadní viceprezident Viktor Lukašenko byl v únoru zvolen do čela národního olympijského výboru místo svého otce, který ho vedl 24 let. Od opětovného znovuzvolení Alexandra Lukašenka do prezidentské funkce loni v srpnu zmítá Běloruskem chaos. Kritici autoritářského vůdce tvrdí, že volby byly zmanipulované, a protesty proti Lukašenkovi jsou násilně potlačovány.

K protestům se připojilo i více než 1500 sportovců, kteří v otevřeném dopise požadovali spravedlivé volby a konec násilí při pokojných demonstracích. Lukašenko je následně označil za zrádce.

MOV v prosinci konstatoval, že vedení Běloruského olympijského výboru "dostatečně nehájí běloruské sportovce před politickou diskriminací v rámci národního olympijského výboru, sportovních federací či celého sportovního hnutí." Dnes doplnil, že nové volby "tyto obavy plně nerozptýlily."

Oba Lukašenkové mají od MOV zákaz účasti na olympijských hrách v Tokiu stejně jako třetí běloruský sportovní funkcionář Dmitrij Baskov. Šéf národní hokejové federace je spojován s násilným útokem na aktivistu Romana Bondarenka, jenž nepřežil zranění hlavy. Baskov byl zvolen do vedení olympijského výboru a ani tuto volbu MOV neuznal.

Bělorusko má také od prosince zmrazené veškeré platby od MOV a v lednu mu Mezinárodní hokejová federace IIHF odebrala spolupořadatelství letošního mistrovství světa.

Zdroj: ČTK
Další zprávy