Praha - Bývalý diplomat Stanislav Slavický je jedním z nemnoha Čechů, kteří se se zesnulým venezuelským prezidentem Hugem Chávezem setkali osobně.
V roce 2008 mu coby nastupující velvyslanec ve Venezuele předával pověřovací listiny, později s ním jednal i coby zástupce Evropské unie při českém předsednictví EU.
Slavický vzpomíná na to, že Chávez například paradoxně uznával prvního českého prezidenta Václava Havla jako revolucionáře. A dojalo ho, že v pražských Dejvicích stojí socha venezuelského revolucionáře Simóna Bolívara.
"Řekl jsem mu, že v naší revoluci hodně šlo o lidská práva. Tak odpověděl, že to je taky jeho cíl, ale nejdříve pro to musí být odpovídající podmínky," říká o setkání se socialistickým vůdcem Venezuely Slavický. Vzpomíná i na Chávezovu manipulaci davy a proslovy plné demagogie.
Česko ale v současné době ve Venezuele ambasádu nemá, v roce 2010 byla zrušena z důvodu úspor.
Aktuálně.cz: S Hugem Chávezem jste se několikrát setkal osobně. Při jakých příležitostech? Jak vystupoval při osobním setkání?
Poprvé jsem se s ním setkal při předání pověřovacích listin v roce 2008. Byla u něj vždy přísná bezpečnostní opatření. Já s sebou ale přinesl fotografii sochy Simóna Bolívara v pražských Dejvicích. Byl překvapen. Říkal mi: 'To je něco úžasného, u vás v Evropě je socha Bolívara! Měli bychom uvažovat o cestě do této země a položit k soše květinu, kdo je tam prezident?' Řekl jsem, že Václav Klaus. On odvětil, že v OSN Česko ale zastupoval jeden velký revolucionář. 'Ano, Havel. Pozdravte ho, prosím. Jestli bude příležitost, rád bych se s ním setkal a prodiskutoval další budoucnost světa,' říkal mi tehdy Chávez. To je jeden z momentů, které také dokreslují, jak vystupoval. Jsou to paradoxy!
A.cz: Václav Havel i česká diplomacie ale stála a stojí spíš na straně demokratické opozice a lidských práv. Jednal jste s ním i o těchto otázkách?
Řekl jsem mu, že v naší revoluci hodně šlo o lidská práva, tak odpověděl, že to je taky jeho cíl, ale nejdříve pro to musí být odpovídající podmínky. Vedl jsem s ním i některé hovory, které se týkaly podpory opozice nebo židovských kruhů, předával jsem deklarace podporující demokratické a lidskoprávní procesy. To bylo zvlášť v době, kdy Česko předsedalo Evropské unii, takže já jsem coby velvyslanec mluvil i za EU.
Za vše může "Impérium"
A.cz: Jak Chávez na kritiku reagoval?
Srdečně, nebyl nepříjemný. Jeho vysvětlování ale působilo na jednu stranu srdečně, na druhou stranu dost naivně. Mluvil o kolonialismu, že to všechno je dědictví kolonialismu, že se chudoba musí vymýtit a tak dále... A za vše může "Impérium", tedy USA.
A.cz: Zažil jste ho osobně řečnit? On byl známý jako zdatný řečník se zjevným dramatickým talentem.
Například když byly Vánoce, pozval nás - diplomatický sbor - hlavní arcibiskup na předvánoční obřad. Najednou se otevřely dveře a napochodoval tam Chávez s celou kamarilou, vzal biskupovi s lehkou omluvou mikrofon a řekl: 'Nezlobte se, musím vám něco vysvětlit, jaký je smysl Vánoc z hlediska velkobolívarovského národa! Podívejte tady Jezulátko, je chudé, nahé. A co mám já, jsem rovněž chudý, nemám nic, ani kolo,' pronesl a klaněl se Jezulátku.
Jeho projevy byly plné demagogie. Jindy byl zase schopen obvinit "Impérium", že zařídilo, aby všichni ve Venezuele dostali rakovinu.
Život Huga Cháveze
A.cz: Čím to je, že mu Venezuelané věřili přes mnohé zjevné manipulace a lži?
On měl třeba nekonečné projevy. Když Chávez mluvil, tak všechna rádia musela přerušit vysílání a pustit jej, a to byly nejmíň dvouhodinové projevy, plné demagogie.
Samozřejmě - on svou politiku soustředil na chudé. Například benzin je ve Venezuele téměř zdarma, je tam levnější než voda. Ve Venezuele jsou miliony aut po cestách, starých buicků, které by už byly nepojízdné, klíčky v nich zůstávají a kdokoli s nimi může jezdit, na lístky dostávají nejchudší jídlo, velmi důležité bylo zavedení zdravotní péče v podstatě zdarma.
Chávez sice přivezl do Venezuely dvacet tisíc doktorů z Kuby, ale druhá věc je, že ve velkém množství utíkali přes Kolumbii do USA.
A.cz: Co znamená úmrtí Cháveze pro Venezuelu?
Předem chci říct: o mrtvých jen dobře. Chávez byl v každém případě historická osobnost, i když velmi kontroverzní. Jeho odchodem začíná pro Venezuelu nová éra. Jaká bude, nevíme. Doufejme, že to bude cesta plnohodnotné demokracie.
Za měsíc mají být volby, samozřejmě, že pověřený prezident Maduro se snaží, aby byly co nejdřív, protože musí udržet Chávezův odkaz, náboj a zájem mas a zejména chudých vrstev, které byly zmanipulovány za léta Chávezova působení.
Klíčová bude role armády
A.cz: Může se Venezuela odklonit od Chávezova odkazu? Předpokládáte to?
Teď půjde jen o to, jestli se to podaří už teď v těchto volbách, anebo až v těch příštích, kdy opozice dostane víc času a příležitosti dát se dohromady.
Chávezův nástupce nebude mít zdaleka takovou magickou sílu nad národem, jde zejména o chudé regiony, tam má Chávezova socialistická strana hlavní působiště. Důležitá pro další vývoj i pro volby bude role armády, která je Hugo Chávezovi oddaná.
A.cz: Chávezovým nástupcům bude chybět jeho charisma?
Určitě. Jeho nástupce Nicolás Maduro je bývalý řidič autobusu a šéf odborů. Je tam samozřejmě několik osobností z doby castrovské revoluce, která probíhala v regionu ještě v 70. a 80. letech, ale tito lidé už jsou také na odchodu a mladší generace je spíš neviditelná.
Chávez volby před rokem vyhrál jen proto, že se podařilo vytvořit obrovskou síť ze zapadlých vesnic, které ho volily v podstatě stoprocentně, protože ani lidé v nich netušili, že je nějaká opozice.
A.cz: Jakou sílu má nyní opozice?
Nemáme nic jiného v ruce než nedávné prezidentské volby, tam Chávez vyhrál o dva až tři miliony hlasů, a to jsou právě hlasy z chudých regionů. V minulých letech dalo velkou práci vůbec sjednotit do opozice asi deset různých stran, poměrně silných - a vybrat společného kandidáta. Tedy Henrique Caprilese, který byl protikandidátem Cháveze.
Capriles je nyní guvernérem státu Miranda, což je něco jako u nás Střední Čechy - okolí Caracasu a silný vlivný region. Opozice se musí opírat zejména o střední vrstvy a studenty.
A.cz: Jaký je vztah Česka a Venezuely?
Česká komunita má ve Venezuele velkou tradici. Diplomatické vztahy byly navázány už za Masaryka. Za naftového boomu byla početná imigrace, z české, česko-židovské a německé komunity. Třeba hlavní mosty v Caracasu a v jeho okolí postavil český inženýr, který prošel Osvětimí. Pan Roubíček zase postavil největší konsorcium pivovarů v zemi.
Ten ovšem Cháveze rád neměl, protože mu je chtěl zestátnit. Právě kvůli této komunitě jsem považoval za nešťastné, že se ambasáda v roce 2010 zavřela.
