Plasty, sklo, plechovky a jiný neorganický odpad sem sice z části při povodni naplavila voda, většinu ale mají na svědomí rekreanti, chataři a rybáři.

Administrátorka akce Lenka Kotzianová deníku Aktuálně.cz řekla, že cílem úklidu není likvidace černých skládek na březích přehrady, ale především o úklid po turistech. "Vltava se čistí průběžně, ale takováto velká akce za dobu existence přehrady ještě nikdy neproběhla," dodala.

Čištění přehrady bude probíhat kolem vodní hladiny za maximálního stavu a ještě asi deset metrů okolo břehů. Posbíraný odpad se pak odvozí nákladními auty na skládky.

Akce má kromě samotného vyčištění přehrady také inspirovat jiné instituce, regiony nebo firmy k podobnému úsilí i na jiných místech v České republice a také přitáhnout pozornost k životnímu prostředí.

"Akce je v režii několika organizátorů, není to pod hlavičkou nějakého občanského sdružení," vysvětluje Kotzianová, kdo akci organizuje.

"Je to několik lidí, dobrovolníků, z Rybářského svazu, Povodí Vltavy a jiných institucí a firem, kteří se sešli a rozhlodli se, že by bylo dobré něco podobného udělat, tak to zorganizovali," upřesňuje Kotzianová.

Uklízí si po sobě rekreanti?

Podle starosty Orlíku nad Vltavou Josefa Kunta jsou odpadky u orlické přehrady poměrně velkým problémem. "Některé zátoky jsou dost zaneřáděné, většinou tam jsou PET lahve, když jsem se tam byl podívat, viděl jsem dokonce i ledničku. Lidi by neměli dělat bordel," říká starosta. 

S tím, že by chataři své odpadky místo odvozu sypali do přehrady, nebo že by je sem vozili z Prahy, se ale nesetkal a domnívá se, že dnes už se takové věci nedějí. "Spíš tvrdí, že to vozí do Prahy," říká Kunt.

Podle Milana Havla ze sdružení Arnika, které se problémem odpadů a toxických látek dlouhodobě zabývá, se problematika vyhazování odpadků do přírody dost těžko zobecňuje. Situace se totiž zásdaně liší obec od obce.

Z valné většiny prý mezi odpadky v přírodě převažují drobnější obalové materiály. "Jedná se většinou o obaly od zboží na jedno použití, jako krabičky od cigaret, papírové kapesníčky a podobně," popisuje Havel. 

Chce to více osvěty

Podstata problému podle Havla tkví v tom, že se s lidmi o odpadcích nemluví. Místo úklidových akcí by se podle něj měl klást větší důraz na osvětu, protože část občanů si ještě nezvykla po sobě uklízet.

"Tříleté děcko dneska umí na počítači, ale neví, co s odpadky," říká Havel.

Případů, kdy lidé načerno vysypávají své odpadky v lese, aby nemuseli platit za odvoz odpadů, už díky zavedení paušálních poplatků ubylo. "Stále jsou ale místa, kde je to ještě hodně vidět, třeba kolem silnic nebo na Vysočině," podotýká Havel.

Nejlepším řešením by podle něj bylo hledat viníky a nechat je si to po sobě uklidit. Sám ale uznává, že je to nemožné.

Tradiční PET lahev a všechny obaly vyrobené z ropy se v přírodě nerozloží. Proto by se podle ekologů měly nahrazovat obaly z nových, rozložitelných materiálů, nebo u některých druhů zboží zavést jeho prodej bez obalů.