Organizace chtějí otevřené výběrové řízení na předsedu ÚOHS, budou jednat s politiky

ČTK ČTK
5. 3. 2020 16:18
Vznik stálého kolektivního orgánu, který by rozhodoval v řízeních o přezkumu zadávání veřejných zakázek, je jedním z bodů reformy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kterou navrhly protikorupční organizace. Principy reformy představili zástupci Transparency International ČR, Oživení a Rekonstrukce státu.
Nynější předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj
Nynější předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj | Foto: ČTK

Podle organizací by měl být předseda do funkce jmenován podle výsledků otevřeného výběrového řízení. V současnosti vláda navrhuje šéfa úřadu prezidentovi, který jej jmenuje. Předsedou úřadu je v současnosti Petr Rafaj.

O návrzích dodavatelů by podle návrhu měl rozhodovat kolektivní orgán v jedné instanci namísto dvou. Pro funkci předsedy i členů kolektivního rozhodovacího orgánu by měly být stanoveny minimální odborné požadavky, funkční období a odvolací důvody. Úřad by se podle organizací také měl více otevřít účastníkům na trhu veřejných zakázek.

Nejlepším řešením je podle organizací rozdělení úřadu. Dohled nad veřejnými zakázkami by pak měl samostatný úřad, jehož součástí by byl kolektivní orgán - rada, která by byla hlavním rozhodovacím orgánem a tvořili by ji nezávislí odborníci.

"V současnosti je to tak, že pokud chce někdo ovlivnit veřejnou zakázku, stačí ovlivnit jediného člověka, předsedu. Ten už má pravomoci na to, aby případně mohl něco zařídit," řekl analytik Rekonstrukce státu Věnek Bonuš. Návrh reformy počítá s tím, že by rozhodovaly čtyři senáty po třech členech rady.

Protikorupční potenciál i rychlejší rozhodnutí

Protikorupční potenciál není podle organizací jedinou výhodou návrhu. Odstraněním jedné instance by zadavatelé získali konečné rozhodnutí rychleji a mohli dříve začít stavět, případně vypsat nové výběrové řízení, pokud to předchozí bylo nezákonné, uvedl Bonuš.

Impulsem pro zabývání se dohledem nad veřejnými zakázkami byly podle právníka Jana Dupáka z Transparency International ČR kauzy z minulého roku, například případ Jiřího Švachuly, který byl místostarostou městské části Brno-střed a zároveň působil v rozkladové komisi antimonopolního úřadu.

Organizace v blízké době osloví zástupce politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, budou s nimi o parametrech reformy jednat. V pátek se sešly s Babišem, ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou a ministryní spravedlnosti Marií Benešovou. Podle vedoucího týmu Rekonstrukce státu Josefa Karlického Babiš přislíbil zřízení pracovní skupiny, jež bude hledat shodu na obsahu reformy.

"Primární řešením je bezesporu vládní návrh, proto veškeré naše podklady, analýzu problémů, základní principy, ale také možné varianty legislativního postupu předložíme vládě, aby mohla do konce června předložit návrh a pokud možno nejpozději v září jej zaslat do sněmovny," uvedl Karlický.

 

Právě se děje

před 50 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy