Opuštěné děti dál zůstávají v ústavech. Tři ministerstva se nedokážou dohodnout

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
21. 12. 2015 5:30
Kojenecké ústavy a dětské domovy v Česku zatím zůstanou v podobě, v jaké jsou. Ministryni Michaele Marksové se nedaří přesvědčit své stranické kolegy z resortů školství a zdravotnictví, ale ani zástupce krajů, aby jí ústavy přepustili do kompetence, a ona tak mohla začít snižovat počty dětí v ústavech. Ministři Kateřina Valachová i Svatopluk Němeček zatím pouze opakují, že ke změnám je nejprve potřeba hluboká analýza. Hejtman Vysočiny Jiří Běhounek má za to, že ústavy v Česku fungují dobře a jejich překotná přeměna na rodinná centra západního střihu by ve výsledku dětem ublížila.
Kojenecký ústav (archivní foto).
Kojenecký ústav (archivní foto). | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Proměna českých dětských domovů a kojeneckých ústavů se odkládá. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) slibovala, že se postará, aby v ústavech trvale žilo co nejméně dětí.

Chce místo nich zřizovat rodinná centra. Zatím však naráží na špatnou komunikaci se svými stranickými kolegy Svatoplukem Němečkem a Kateřinou Valachovou. Pod ministerstvo zdravotnictví spadají kojenecké ústavy, ministerstvo školství naopak spravuje dětské domovy. 

Marksová se prozatím musela vzdát nového zákona, který by ústavy sjednotil pod její resort. „Sama tento problém sleduji nejméně dvanáct, patnáct let. Je to stále stejné. Říká se, že by se ústavy měly dát pod jeden resort, aby to bylo efektivnější. A celou dobu se vymýšlí důvody, proč to nejde,“ říká ministryně.

Podle ní u řady dětí není vůbec nutné, aby vyrůstaly v ústavech. Rodinná centra, v něž se mají ústavy proměnit, mají nabízet poradenství biologickým rodinám nebo pěstounům. Marksová zatím může "sáhnout" ale jen na pěstounskou péči nebo na takzvaná zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jako jsou třeba Klokánky.

Kraje: Ústavy fungují dobře

Ministři školství a zdravotnictví se shodují, že se změnám nebrání. Ústavů se ale vzdát nechtějí, podle nich je nejprve potřeba systém důkladně analyzovat.

„Primárně sjednocení péče neodmítám, ale je potřeba to nejdříve důkladně prodiskutovat s odborníky, s terénem, aby věděli, co je čeká,“ říká ministryně školství Valachová a slibuje, že situaci začne řešit hned v lednu.

„Žádné řešení v této oblasti ministerstvo zdravotnictví neodmítlo a neodmítá. Vzhledem k tomu, že největším zřizovatelem kojeneckých ústavů a podobných zařízení jsou kraje, chceme před přijetím jakéhokoliv rozhodnutí konat v souladu s jejich názorem. Jakémukoliv řešení se nebráníme, ale musí proběhnout otevřená diskuse,“ doplnila mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.

Asociace krajů už vizi Marksové začala projednávat a zatím se k ní nestaví příliš kladně. Ústavy podle ní fungují už po léta dobře. Odborná komise odmítá převod dětských domovů od Valachové na ministerstvo práce.

"Tento krok nelze učinit bez odborné diskuse, vyjasnění způsobu financování, organizačního a personálního zajištění a dalších souvisejících záležitostí. Je třeba ctít historický vývoj v této otázce a bezhlavě nebourat fungující systém bez dokonale připravené náhrady, která bude lepší a především bude vstřícná vůči dětem. Přání nejsou realita a děti na to nemají doplácet!" řekl Aktuálně.cz hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (ČSSD), který je v asociaci zároveň předsedou komise pro zdravotnictví.

Někde na ministerstva nečekají

Například ve Zlínském kraji už se ale do proměn pustili po vlastní ose. Z kojeneckých ústavů udělali dětská centra a v dětských domovech snižují kapacity. Zároveň posilují nové druhy služeb.

„My potřebujeme terénní a ambulantní služby pro rodiny s ohroženými dětmi, potřebujeme poradenství, odlehčovací služby, potřebujeme se více zaměřit na děti s některými zdravotními komplikacemi, třeba s autismem a podobně. Tato zařízení teď hledají svoji cestu,“ popsala radní pro sociální oblast Taťána Valentová Nersesjan (ČSSD).

Podle ní je problémem české ochrany dětí právě roztříštěnost mezi tři ministerstva a fakt, že se úřady mezi sebou zatím nedokázaly dohodnout.

Běhounek: Náhradní rodiny vše nevyřeší

Marksová za neochotou ke změně vidí také strach zaměstnanců ústavů o práci. Podle ní k němu ale není důvod, protože pro stávající děti nebude hned tolik pěstounů.

„Za druhé, v krajích zoufale chybí sítě ambulantních, krizových či preventivních služeb. Když rodina je v krizi, je potřeba, aby měla kam jít. Především ještě když je celá,“ vysvětluje Marksová s tím, že řada současných zaměstnanců kojeneckých ústavů nebo dětských domovů by mohla nalézt uplatnění právě v těchto službách.

Ústavy klasického střihu však podle Běhounka budou i nadále potřeba. "Je jednoznačné, že převedením z jednoho resortu pod druhý neubude potřeby této péče, navíc když stále přibývá dětí z neúplných rodin. Pěstounská péče či náhradní rodiny, tak jak zatím mohu soudit, nejsou samospasitelné a situaci samy nevyřeší," řekl.

V řadě západních zemí se přitom od pobytových ústavů odklonili právě k terénním službám a rodinným centrům. Podle Běhounka ale případné kopírování západní praxe českým dětem ublíží. "Čtyřicetiletý vývoj na Západě nelze během pár překotných kroků implementovat bez velmi reálně hrozící destrukce péče o potřebné," dodal hejtman.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 1 hodinou

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy