reklama
 
 

Sjednocení péče o ohrožené děti se odkládá, ministerstva se zatím nedohodla

4. 11. 2015 16:48
Podpis memoranda o sjednocení péče o ohrožené děti pod ministerstvo práce se odkládá. Ministryně Marksová i Valachová za tím vidí "organizační důvody". Valachová je pro transformaci, ale chce zachovat některá zařízení pod hlavičkou ministerstva školství. Česko léta sklízí kritiku domácích i zahraničních institucí za vysoký počet dětí v ústavech a roztříštěnost péče o ohrožené děti. Na starosti ji mají tři resorty - práce, školství a zdravotnictví.

Praha - Ministerstvo práce plánuje posílit prevenci a služby pro rodiny. Méně peněz by naopak mělo v budoucnu plynout na pobyt dětí v dětských domovech, které se ale rušit nebudou. Uvedla to ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD), která měla s ministryní školství Kateřinou Valachovou a ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (oba ČSSD) ve středu podepsat memorandum o sjednocení péče o ohrožené děti pod její resort. Z podpisu zatím sešlo. Marksová i Valachová za tím vidí "organizační důvody". Valachová je pro transformaci, ale chce zachovat některá zařízení pod hlavičkou ministerstva školství.

Česko léta sklízí kritiku domácích i zahraničních institucí za vysoký počet dětí v ústavech a roztříštěnost péče o ohrožené děti. Na starosti ji mají tři resorty - práce, školství a zdravotnictví. Pod školství spadají dětské domovy, pod zdravotnictví domovy pro děti do tří let, pod ministerstvo práce dětské azylové domy a pomoc rodinám. Memorandum mělo přispět ke sjednocení a převodu pod resort práce.

Ministryně školství ale trvá na tom, že zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, která spravuje ministerstvo školství, zůstanou v jeho gesci. Jde o diagnostické a výchovné ústavy, dětské domovy se školou a střediska výchovné péče. Důvodem pro jejich setrvání pod hlavičkou školství je podle Valachové skutečnost, že v těchto zařízeních je výchovně vzdělávací proces zajišťován vysoce kvalifikovaným personálem. "S tím ale ministryně Marksová od počátku počítá," poznamenala.

Marksová uvedla, že do péče o děti plyne ročně celkem kolem osmi miliard korun. "Polovina peněz putuje do ústavů, jen zhruba deset procent na prevenci. Opatření (sjednocení péče) má umožnit přesun financí, aby se preventivní služby posílily," doplnila. Zdůraznila, že změna by neznamenala rušení dětských domovů a propouštění odborníků. Zařízení by se jen přeměnila a místo pobytu by začala poskytovat služby. "Mnohé kojenecké ústavy a dětské domovy to nyní už dělají," podotkla ministryně.

Podle Marksové mají i v jiných evropských zemích problematiku ohrožených dětí na starosti ministerstva sociálních věcí. Za tím, že se dnes dlouho chystané memorandum nepodařilo podepsat, vidí organizační důvody. Valachová upřesnila, že tyto důvody vyplývají z nezbytného souhlasného stanoviska Asociace krajů, protože právě kraje zřizují některé typy těchto zařízení. Schůzka, na níž se o tom mělo jednat, byla přeložena z 30. října na 20. listopadu.

Podle vedení asociace Dítě a rodina je ČR poslední zemí v Evropě, v níž je možné do dětských domovů posílat děti do tří let. Na konci loňska jich v ústavech bylo 1213. Počet postupně klesá. V dětských domovech pro děti nad tři roky je nyní zhruba 5000 lůžek, v zařízeních pobývá 4300 dětí.

Proti změnám v ústavní péči se už dřív stavěli někteří experti, poslanci a například i exprezident Václav Klaus. Kritizovali třeba posilování profesionální pěstounské péče, chválili naopak kvalitu českých kojeneckých ústavů a dětských domovů a odbornost personálu. Studie ale prokázaly, že pobyt v ústavech má na chlapce a děvčata nepříznivý dopad. Ministerstvo práce upřednostňuje péči o děti v rodinách.

Podle plánů měl zákon péči o děti sjednotit od roku 2018. Počítá se i s přechodnými obdobími pro postupné nastartování všech změn.

autor: ČTK | 4. 11. 2015 16:48

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama