Sjednocení péče o ohrožené děti se odkládá, ministerstva se zatím nedohodla

ČTK ČTK
4. 11. 2015 16:48
Podpis memoranda o sjednocení péče o ohrožené děti pod ministerstvo práce se odkládá. Ministryně Marksová i Valachová za tím vidí "organizační důvody". Valachová je pro transformaci, ale chce zachovat některá zařízení pod hlavičkou ministerstva školství. Česko léta sklízí kritiku domácích i zahraničních institucí za vysoký počet dětí v ústavech a roztříštěnost péče o ohrožené děti. Na starosti ji mají tři resorty - práce, školství a zdravotnictví.
Michaela Marksová.
Michaela Marksová. | Foto: ČTK

Praha - Ministerstvo práce plánuje posílit prevenci a služby pro rodiny. Méně peněz by naopak mělo v budoucnu plynout na pobyt dětí v dětských domovech, které se ale rušit nebudou. Uvedla to ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD), která měla s ministryní školství Kateřinou Valachovou a ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (oba ČSSD) ve středu podepsat memorandum o sjednocení péče o ohrožené děti pod její resort. Z podpisu zatím sešlo. Marksová i Valachová za tím vidí "organizační důvody". Valachová je pro transformaci, ale chce zachovat některá zařízení pod hlavičkou ministerstva školství.

Česko léta sklízí kritiku domácích i zahraničních institucí za vysoký počet dětí v ústavech a roztříštěnost péče o ohrožené děti. Na starosti ji mají tři resorty - práce, školství a zdravotnictví. Pod školství spadají dětské domovy, pod zdravotnictví domovy pro děti do tří let, pod ministerstvo práce dětské azylové domy a pomoc rodinám. Memorandum mělo přispět ke sjednocení a převodu pod resort práce.

Ministryně školství ale trvá na tom, že zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, která spravuje ministerstvo školství, zůstanou v jeho gesci. Jde o diagnostické a výchovné ústavy, dětské domovy se školou a střediska výchovné péče. Důvodem pro jejich setrvání pod hlavičkou školství je podle Valachové skutečnost, že v těchto zařízeních je výchovně vzdělávací proces zajišťován vysoce kvalifikovaným personálem. "S tím ale ministryně Marksová od počátku počítá," poznamenala.

Marksová uvedla, že do péče o děti plyne ročně celkem kolem osmi miliard korun. "Polovina peněz putuje do ústavů, jen zhruba deset procent na prevenci. Opatření (sjednocení péče) má umožnit přesun financí, aby se preventivní služby posílily," doplnila. Zdůraznila, že změna by neznamenala rušení dětských domovů a propouštění odborníků. Zařízení by se jen přeměnila a místo pobytu by začala poskytovat služby. "Mnohé kojenecké ústavy a dětské domovy to nyní už dělají," podotkla ministryně.

Podle Marksové mají i v jiných evropských zemích problematiku ohrožených dětí na starosti ministerstva sociálních věcí. Za tím, že se dnes dlouho chystané memorandum nepodařilo podepsat, vidí organizační důvody. Valachová upřesnila, že tyto důvody vyplývají z nezbytného souhlasného stanoviska Asociace krajů, protože právě kraje zřizují některé typy těchto zařízení. Schůzka, na níž se o tom mělo jednat, byla přeložena z 30. října na 20. listopadu.

Podle vedení asociace Dítě a rodina je ČR poslední zemí v Evropě, v níž je možné do dětských domovů posílat děti do tří let. Na konci loňska jich v ústavech bylo 1213. Počet postupně klesá. V dětských domovech pro děti nad tři roky je nyní zhruba 5000 lůžek, v zařízeních pobývá 4300 dětí.

Proti změnám v ústavní péči se už dřív stavěli někteří experti, poslanci a například i exprezident Václav Klaus. Kritizovali třeba posilování profesionální pěstounské péče, chválili naopak kvalitu českých kojeneckých ústavů a dětských domovů a odbornost personálu. Studie ale prokázaly, že pobyt v ústavech má na chlapce a děvčata nepříznivý dopad. Ministerstvo práce upřednostňuje péči o děti v rodinách.

Podle plánů měl zákon péči o děti sjednotit od roku 2018. Počítá se i s přechodnými obdobími pro postupné nastartování všech změn.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Polská PiS žádá přepočítání hlasů senátních v šesti obvodech, kde její kandidáti neuspěli

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) v pondělí požádala polský nejvyšší soud o přepočítání hlasů v několika volebních obvodech, kde předminulou neděli neuspěli její kandidáti na senátory poměrně malým rozdílem hlasů. PiS podle televize TVN 24 zatím požádala o přepočítání hlasů v šesti obvodech, kde údajně byla jako neplatná vyřazena část hlasů. V Polsku o půlnoci vyprší čas na námitky stran vůči volbám. PiS si v parlamentních volbách 13. října udržela většinu v dolní komoře parlamentu, Sejmu, ale přišla o většinu právě v senátu, což jí může komplikovat další vládnutí.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Britská vláda dává poslancům tři dny na přijetí zákona o brexitu

Za tři dny plánuje britská vláda v dolní komoře parlamentu prosadit prováděcí zákon k dohodě o brexitu. V pondělí to potvrdil Jacob Rees-Mogg, který za kabinet premiéra Borise Johnsona dojednává agendu Dolní sněmovny. Poprvé prý budou o návrhu zákona poslanci hlasovat v úterý, do pátku jej mají předat horní komoře parlamentu.Přijetí zákona je nutnou podmínkou pro ratifikaci dohody o podmínkách britského odchodu z EU. Opatření musí mimo jiné vysvětlit, jak bude Británie splácet unii dojednané vyrovnání finančních závazků, nebo jak bude fungovat mechanismus pro zachování volného režimu na irské hranici.

Zdroj: ČTK
Další zprávy