Když kriminalisté českobudějovické expozitury někdejšího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) začali prověřovat zakázku na dodání nových IT služeb v rámci pražského projektu Opencard, oslovili Českou znaleckou. Znalecký ústav s výhradním zaměřením na ekonomiku dodává odborná stanoviska v řadě trestních kauz. Vyšetřovatelé chtěli, aby jim firma pomohla objasnit podezření provázející zakázku v hodnotě 74 milionů korun.
Tendr na IT pro Opencard vyhrála firma Haguess - společnost, jež stála už na počátku celého projektu spuštěného v primátorské éře Pavla Béma. Vedení Prahy v čele s Tomášem Hudečkem - který vládl hlavnímu městu od června 2013 do listopadu 2014 - v projektu Opencard pokračovalo a i nadále soutěžilo zakázky s ním spojené.
Detektivové chtěli vědět, zda náklady na IT zakázku byly přiměřené. Zajímalo je také, jestli Haguess byla jediná firma schopná služby zajistit. Případně jestli výběrem této společnosti neutrpěl pražský magistrát ekonomické škody.
Státní zástupkyně Dagmar Máchová obžalovala politiky a odpovědné úředníky za porušení pravidel hospodářské soutěže a porušení povinnosti pří správě cizího majetku, Praha podle ní údajně předraženou zakázkou přišla o 24,9 milionu korun. Jenže její verze nakonec neobstála, soud kauzu s konečnou platností pravomocně uzavřel letos v březnu. A všechny obžalované po letech očistil.
Jako se v soudní síni zhroutila konstrukce Máchové, soud odmítl i závěry České znalecké. Jak nyní zjistil deník Aktuálně.cz, společnost kvůli jejím pochybením prověřovalo ministerstvo spravedlnosti. Firma čelila správnímu řízení. Resort odhalil, že znalecký ústav nedostál povinnosti odvést profesionální práci podle zákona.
Čtyři dodatky v rozporu se zákonem
"Bylo zahájeno řízení o správním deliktu (…), kterého se měl obviněný dopustit tím, že v rozporu s § 8 zákona o znalcích a tlumočnících (…) nepostupoval při své znalecké činnosti s náležitou odbornou péčí," stojí v usnesení ministerstva spravedlnosti, které má Aktuálně.cz k dispozici.
Resort prověřoval čtyři dodatky, jež doplnily základní posudek České znalecké a jež podepsal její ředitel Vítězslav Hálek. Dodatky rozvíjely původní zjištění kmenové expertizy. Podle znaleckého ústavu byly služby dodané firmou Haguess předražené, zajistit je mohly i jiné společnosti a Praha na nich ve finále prodělala. V průběhu správního řízení se však ukázalo, že Česká znalecká porušila zákonné a stavovské předpisy.
U soudu exprimátor, bývalá radní či úředník
V popisované větvi kauzy Opencard stáli před soudem bývalý pražský primátor Tomáš Hudeček, někdejší radní pro IT Eva Vorlíčková, ředitel odboru informatiky Jan Teska a bývalý radní Josef Nosek.
Teska v zakázce vystupoval jako její zadavatel, Vorlíčková coby odpovědná radní předložila doporučení vybrat firmu Haguess. Zbytek rady včetně Josefa Noska pro ni v dubnu 2012 zvedl ruku.
V předchozí větvi stálo před soudem zbývajících sedm radních, ty už však, kromě bývalého primátora Bohuslava Svobody, soud pravomocně osvobodil dříve.
Soud se Svobodou se přerušil kvůli tomu, že ho coby poslance odmítla sněmovna vydat.
Vítězslav Hálek měl třeba odpovědět na otázku, jaké dopady měl výběr Haguess na magistrátní kasu. Ekonomickou analýzu však nedodal. Místo toho uvedl, že cenová politika Haguess není optimální, mělo proběhnout otevřené výběrové řízení a radnice se nechovala jako řádný hospodář. "Nepřípustným způsobem hodnotil důkazní prostředky (…), čímž na položenou otázku odpověděl zcela nedostatečně a zavádějícím způsobem," píše ministerstvo.
Znalci se podle zákona v první řadě musí pohybovat na poli, pro které mají kvalifikaci. Nesmí hodnotit samotné důkazy, musí se také zdržet formulování právních názorů. Oboje přísluší pouze soudu. Z výsledku správního řízení přitom plyne, že ředitel Hálek, respektive Česká znalecká se těmto zásadám opakovaně vzepřela.
Znalec k tomu neměl oprávnění
Další znalcovo pochybení spočívalo v tom, když měl odborně popsat fungování Plzeňské karty. Jde o jiný projekt řešení městských služeb než Opencard. "Neodůvodnil své závěry, které nejsou podloženy žádnou relevantní analýzou, jednostranně vyzdvihuje výhody uspořádání architektury Plzeňská karta, ale zcela pomíjí možná rizika tohoto konceptu," píše resort, za který vedl správní řízení šéf odboru dohledu a kárné agendy Jan Převrátil.
Hálek se měl také vyjádřit k výsledkům revizního posudku firmy Expert Group, již vybral soud. Jeho úkolem bylo vyhodnotit závěr Expert Group o ceně obvyklé služeb dodaných Haguess. Hálek práci firmy označil za diletantskou. "Ačkoliv sám (…) neprovedl komplexní, kvalifikované a empiricky podložené porovnání ekonomických kritérií v otázkách Opencard, její softwarové podpory a možných substitutů," oponuje resort.
Celkem takto Česká znalecká podle ministerstva chybovala v pětadvaceti případech. U jednoho z nich uvedlo, že jde o závěr "nevěrohodný." Šéf odboru Převrátil poukázal i na to, že se ústav v odpovědi na řadu otázek pohyboval mimo svůj obor. "Vyjadřoval se k odborné problematice z oboru informatiky, ačkoliv k tomu neměl znalecké oprávnění a neuvedl ani schváleného odborného konzultanta pro tuto problematiku," uzavírá ministerstvo.
Navzdory opakovanému selhání České znalecké ji ministerstvo nepotrestalo. V průběhu správního řízení dospělo k závěru, že je případ promlčený. Řízení začalo v dubnu 2018, uzavřelo se letos v dubnu. V rozhodnutí o jeho zastavení šéf odboru Převrátil uvedl, že odpovědnost za delikt zaniká po třech letech. Poslední dodatek zpracoval znalec v říjnu 2016. Převrátilův verdikt potvrdila ministryně Marie Benešová minulý měsíc.
Českou znaleckou kritizovala i soudkyně
Ze stejného důvodu, tedy promlčení, se ministerstvo nezabývalo hlavním posudkem. Česká znalecká ho vypracovala v únoru 2013. Trest za dodatky byl přitom na čas ve hře, jenže letos v únoru zakázal Ústavní soud určovat lhůtu pro odpovědnost za delikt podle přestupkového zákona. Resort se proto musel držet zákona o znalcích, jenž mluví o zmíněné tříleté lhůtě. Podle zákona o přestupcích by lhůta běžela dál.
Ze správního řízení vyplývají další nestandardní okolnosti vzniku zmíněných dodatků. O vypracování tří z nich požádalo městské státní zastupitelství. Nezadalo však přesně ohraničené dotazy, na které se má odpovídat. Jde přitom o základní podmínku pro vznik posudku. Znalec Hálek měl odmítnout na ně odpovědět. Čtvrtý posudek bez vyzvání zpracovala včetně vlastních otázek Česká znalecká sama, což je rovněž proti regulím.
Proti práci znalce se vymezila i soudkyně Denisa Durdíková, která obviněné politiky a úředníky nakonec osvobodila. Závěry dodatků kvůli jejich kvalitě odmítla brát v úvahu. "Soud tak provedl výhradně kmenový posudek České znalecké (…). Soud uzavírá, že k žádnému ze závěrů vtělených do kmenového znaleckého posudku znaleckého ústavu Česká znalecká nepřihlédl, nepřiznal jim jakoukoli důkazní relevanci," stojí v rozsudku, jejž má Aktuálně.cz k dispozici.
Aktuálně.cz požádalo Českou znaleckou o stanovisko. Její pracovnice redaktorovi sdělila, že na dotazy může odpovědět pouze ředitel Hálek. Ten však nereagoval. "Výpovědi České znalecké pro mě byly největší hrůza procesu. Obhajovala, že jedna a jedna jsou tři. Zasahovala do právních a IT otázek, na což neměla oprávnění. To bylo strašné zjištění," řekla Aktuálně.cz bývalá radní Eva Vorlíčková, která byla v kauze obžalovaná.
