Paroubek nevyloučil návrat do politiky, ČSSD podle něj došla na konec etapy a musí se změnit
Diskuzní večer končí. Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost při sledování superdebaty, kterou na téma Česká republika na rozcestí pořádal Politologický klub FSV UK.
"V Moskvě sice už nesedí Brežněv, ale našim komunistům stále imponují autoritativní režimy. Takže já bych byl velmi opatrný. A pokud by nešlo o samu národní existenci, tak ne," odmítá vládní spolupráci s komunisty Petr Pithart v posledním příspěvku debatního večera.
Petr Pithart: "Já mám podobnou zkušenost jako Vladimír Špidla, když jsem dělal zahradníka na Petříně. Tam také byla většina žen. Je to tak, jak říká. Ti, kdo jsou u moci, tam nechtějí pustit jiné."
Vladimír Špidla: "Ti, kdo jsou u moci, hájí status quo. Teď jsou u moci muži, tak hájí své pozice. Když se to otevře pro ženy, tak je ta konkurence dvojnásobná,a to je holt pro ně problém. Já mám osobní zkušenost, kdy jsem byl v kolektivu 39 žen jediný muž. A zjistil jsem, že nezáleží na tom, jaké kdo má pohlaví, ale jaký je kdo člověk. To rozhoduje."
Vladimír Špidla: "Vždy záleží na tom, jestli jste schopni udělat koaliční dohodu. A jak znám současnou KSČM, tak tuto schopnost nemají."
Další dotaz je na spolupráci ČSSD a komunistů, kterou nevyloučil Bohuslav Sobotka. "Já si myslím, že strašák komunistů už je trochu vyčpělý. V Moskvě už nesedí Brežněv. Komunisté, pokud by nevystupovali proti našemu členství v EU a NATO, v čem by vlastně byli jiní," reaguje Jiří Paroubek.
Jiří Paroubek: "Nepochybně je za tím i nízká politická kultura. Ale je tam i ten praktický rys, že průměrní a podprůměrní muži mají potřebu schopné ženy zašlapávat. Já bych tedy hledal ty způsoby, které ženy do politiky dostanou."
Znovu přichází dotaz na ženy v politice. "Nemyslíte si, že to je i důsledek zvrácené české politiky, která vyhovuje tuzemským politikům, kteří si tak můžou hrát na svém vlastním písečku podle svých pravidel?"
"Doufám, že se kolega Špidla nevyjádřil proto, že má v kapse nějaký trumf. Já bych si to přál. Já bych třeba zveřejňoval statistiky koalic, ve kterých bylo hnutí ANO a které se rozpadly," nabízí Petr Pithart návod, jak otřást podle aktuálních průzkumů nejsilnější rolí hnutí ANO. "Musíme doufat, že se voliči spálí a podruhé se zlepší."
Jiří Paroubek: "Změnit program, nemít program archaický, mít charismatické osobnosti. Ale to už se za půl roku nestihne. To je práce na dlouhou trať."
Co byste dnes udělali pro to, abyste ve volbách uspěli, zní další dotaz. Poradce stávajícího premiéra Vladimír Špidla odpověď s úsměvem odmítá.
Jiří Paroubek: "Pozice žen v české politice je opravdu velmi slabá, bohužel. Mužský šovinismus je u nás nekončící, je silnější než v zavedených demokraciích. A je potřeba s ním bojovat, jak se dá. Pokud se někde ukázalo, že kvóty fungují, mohlo by to fungovat i u nás."
"My muži jsme v tomto burani a ženy se tomu příliš snadno přizpůsobují. Ženy myslí jinak a to je samo o sobě dobře. Ten obraz politického světa je lichý. Je to škoda, je to ztráta. Ale obávám se, že kvóty nepomůžou. Když to velká část žen pokládá za ponižující, tak bychom to měli respektovat. Kdyby to tak nebylo, tak bych byl pro kvóty. Ženy mají cestu do politiky těžší, protože to mají těžší v životě." Petr Pithart sklízí potlesk publika.
Vladimír Špidla reaguje na dotaz na nedostatek žen v politice: "Politika nevyužívá optimálně celý potenciál, což je celý lid. Využívá pouze jeho polovinu. Ale je celá řada zemí, kde se to změnilo. Švédsko, Belgie."
Jiří Paroubek: "Je to ohromná zbraň pro šéfa výkonné moci, moci si říct termín voleb podle toho, jakou má aktuálně podporu."
Petr Pithart: "Leckdo Britům jejich politický systém závidí, však na něm pracovali několik staletí. Ale je nenapodobitelný a nepřenositelný."
Vladimír Špidla: "Každá země má své ústavní pořádky. Nevidím důvod, abychom u nás měnili postavení premiéra. Byť je britský politický systém zajímavý a má letitou tradici."
Co si myslíte o tom, že by v Česku, stejně jako ve Velké Británii, vyhlašoval volby premiér, ptá se studentka z publika.
Petr Pithart se vrací k otázce na naděje tuzemské politiky. "Vynechám lidovce, abych nebyl zaujatý. Líbí se mi Petr Fiala, Petr Gazdík. Petr Hampl, náš bývalý rektor, ale ten je v klubu KDU. Ale opravdu mě mrzí, že nevidím nikoho u sociálních demokratů."
Na Paroubkovo hodnocení současné ČSSD reaguje i Vladimír Špidla: "ČSSD je normální živoucí strana. A to se projevuje tak, že lidé přicházejí a odcházejí. To je přirozený politický proces."
Jiří Paroubek ještě komentuje aktuální situaci v ČSSD: "Tyto všechny odchody a rezignace nemají moc společných jmenovatelů. Možná jen u některých, že už by se nedostali do sněmovny. Takto asi usuzoval třeba Jeroným Tejc. Chtěl se vyhnout porážce. Nevidím to nijak dramaticky. Ale ČSSD možná došla na konec nějaké etapy a bude muset udělat velmi závažné změny."
Jiří Paroubek: "Rozhodující v politice je ne věk, ale výkonnost. Není potřeba hrát na nějaké perspektivní síly. Já si neodvážím označit někoho za příslib do budoucnosti. Neberte to jako namyšlenost. Já si myslím, že pokud ten talent je, a přijde do konkrétní situace, tak se projeví a rozvine se."
Špidla: "V mém pohledu sociálně-demokratického politika si myslím, že si ČSSD zvolila momentálně nejsilnější osobnost, kterou má. Do budoucna se rýsují osobnosti, ale je třeba vyčkat, až jak se bude ČSSD dál vyvíjet. Když se podíváte na nás, tak došlo k výměně politických generací. A sociální demokracie ji zvádla," myslí si Vladimír Špidla.
Vidíte nějakou osobnost, naději české politiky?, zní další otázka z pléna. Petr Pithart prosí o čas na rozmyšlenou.
Petr Pithart: "Je to nezadržitelný proces, Turecko míří k autoritativnímu režimu."
Petr Pithart: "Kolegové to vidí optimističtěji, než já. Výsledky voleb ve velkých německých městech bych nebagatelizoval. Znamená to, že na ně neudělala demokracie v jedné z nejspořádanějších zemí Evropy dojem neudělala. To je pro mě jedna z nejhorších zpráv poslední doby."
Vladimír Špidla: Turecko je velmi komplikovaná země. Ale Atatürk ukázal, jak velké změny je schopno. Politická zkušenost mi říká, že věci trvají dlouho. A toto není konec, to je jen jedna část vývoje. Neumím ale odhadnout, jak dlouho to bude trvat, než se situace stabilizuje nebo naopak destabilizuje."
Jiří Paroubek: "Já bych ty věci neviděl nijak dramaticky. Erdogan je politik ne úplně evropského typu. Jednou jsem se s ním setkal a musím říct, že mě šokoval. On je z jiného světa. Proč by tedy politik, který je z orientu, měl být jiný, než všichni z této oblasti. Tedy autoritativní.Já nepochybuji, že v Turecku je demokracie omezovaná. Samozřejmě, že to byly volby nerovné. Na druhé straně mě překvapilo, jak se zachovali Turci v Evropě. Lidé, kteří konzumují výhody demokracie, hlasují pro takovéto změny. Tomu nerozumím."
První otázka v druhé části debaty z pléna je na referendum v Turecku: Co říkáte na výsledek hlasování a představuje pro Evropu hrozbu?
"Pokrok přeorganizovává společnost tak, že to přestává zvládat. Vždy období, která vyvolávají masovou změnu, vyvolávají masovou úzkost. A ne vždy na to politika umí reagovat. Ale absolutní selhání klasického politického systému nyní nevidím," dodává Špidla
David Cameron je podle Špidly ukázkou lídra tradiční politické strany, který selhal. "Rozpoutal proces, který přinesl důsledky, které si rozhodně nepřál. Faust, aby získal prestiž, vyvolal ďábla. A pak naříká, že se ho nemůže zbavit."
Vladimír Špidla: "V historii 20. století najdete strašlivá, hrozivá hnutí. Horší, než která najdeme dnes. Svět je dnes natolik komplexní, že v určitých fázích přichází krize, sociální i politické. Teď jsme v jedné takové. Ale ty krize nejsou všude. Ne ve všech evropských zemích dominuje populismus. Takže to není tak, že klasické politické strany selhávají. Selhávají jen některá jejich vedení."
"Lidé v sobě mají hořkost, hledají, kdo může za jejich problémy. A když jim to nějaký demagog dokáže "vysvětlit", rádi tomu uvěří. A tomu jsme teď svědky na současné politické scéně. Často to vůbec nejsou hloupější lidi, je nebezpečné je tak vnímat. Lidé, aniž by to zavinili, stojí kvůli globalizaci stranou. Stojí na peroně, ke kterému žádný vlak nepřijede,"dodává k tématu populismu Petr Pithart.
Petr Pithart: Soudobý populismus je založený na naprosto nereálné dichotonii lidu. Vy, lid, jste poctiví, pracovití. A támhle jsou politici a ti kradou. Takhle to nebylo nikdy. Ale lidé to rádi slyší a věří tomu. Proto má populista dnes úspěch.
"Nesnižoval bych se k tomu, k čemu Miloš Zeman, který říká, že migranti jsou odporní. U nás jich bylo za loňský rok asi 15. Ale jemu to zajišťuje hlasy," dodává Paroubek.
Paroubek: Politické elity skoro v každé zemi, i v EU, jsou tak trochu odtržené od lidí. Tu a tam se jim povede vytvořit závažný společenský problém. Třeba když Angela Merkelová vyslyšela poptávku německých loďařů a přilákala do země zahraniční zaměstnance. Teď se tam příliv imigrantů vymkl v ruce. A to je podhoubí po vznik populistických stran.
Další otázka moderátora zní: Selhávají tradiční politické strany se svou nabídkou voličům, dokáží reagovat na aktuální změny ve společnosti a ve světě?
"Ústava má být obtížně měnitelná, rigidní," říká Petr Pithart. "Musíme se bát otevřít Ústavu. Nikdo neví, co se tam domluví, která skupina začne improvizovat. Je hrozně nebezpečné otevírat Ústavu. Takže Ústavu neměnit, náhodou se nám podařila," tvrdí Pithart.
Jiří Paroubek: "Jsem stoupenec permanentní reformy. Není dobré navršit vše na jednu hromadu a pak se vrhnout na zásadní změnu Ústavy. Změny typu jiného volebního systému si nemyslím, že by se vůbec prakticky daly v parlamentu prosadit. A pokud jde o přímo voleného prezidenta, říkám jasně, že by se měl spokojit s tou rolí, kterou mu dává Ústava. Ne se snažit o posílení svých pravomocí, jako se o to snaží Miloš Zeman."
"Zásadní čas na revizi Ústavy nenastal. ČR funguje jako klasický parlamentní demokratický stát a představa, že technickou změnou Ústavy přijde mesiáš, je naivní a nebezpečná, "myslí si Vladimír Špidla.
Petr Pithart: Česká vláda nikdy nepřistoupila na to, že kuponová metoda má být jedinou formou privatizace. A všechny možnosti, které jsme měli, jak to udělat jinak, jsme využili. Do voleb jsme stihli prodat přímému vybranému kupci šest důležitých státních podniků. Mimo jiné Škodovka. Mohlo toho být mnohem víc, ale byla tu fanatizace kuponovou privatizací.
Petr Pithart: Mrzí mě několik věcí, ale nedá se říct, že to byla moje chyba. Prohrané volby v roce 1992. Rozpadlo se Československo. Neprosadili jsme zemské zřízení. Za co nesu odpovědnost, je zrušení krajských národních výborů. Až v roce 1998 se zřídila špatná struktura 14 krajů. To beru, že by se to nestalo, kdybychom v tom devadesátém nepodlehli tlaku revolučního lidu.
Jako svůj úspěch v politice považuje Špidla nezprivatizování důchodového systému a to, jak jeho vláda zvládla povodně v roce 2002.
Vladimír Špidla: "Za podstatnou politickou chybu považuji, že v okamžiku, kdy zvítězíte nečekaně, tak jako předseda strany a vůdčí osoba strany máte dva tři měsíce na to vyřešit všechny možné mocenské otázky. A já jsem nevyřešil otázku prezidenta. Myslel jsem si, že to počká, a to byla chyba."
Jiří Paroubek si prý na neúspěchy nevzpomíná. "To je taková moje povaha. Určitě jsou věci, které bych teď udělal jinak. Ale asi jsem ty věci neřešil tak špatně, když jsem stranu přebíral na deseti procentech a opouštěl na třiceti," říká Paroubek.
"Bylo by neupřímné tvrdit, že mi občas politika nechybí. Ale jsou i jiné možnosti, jak si do žil nahnat adrenalin. Obchoduji třeba na burze," dodává Jiří Paroubek. "Já jsem z politiky odešel po vyhraných volbách kvůli zdraví. Odešel jsem kvůli rodině. Ale tím neříkám, že bych se do politiky nevrátil. Zvlášť, když vidím některé výkony svých nástupců. Možná, že na podzim bude jiná situace," naznačuje Paroubek.
Ani Vladimíru Špidlovi prý vysoká politika nechybí. "Jsem stále v politice, i když na jiné úrovni než nyní. Ale účastním se stranických diskuzí a hlasování."
První otázka na bývalé premiéry zní, jestli jim chybí aktivní politika. Petr Pithart odpovídá rezolutní NE: "Já jsem se pro to rozhodl, protože jsem chtěl dělat něco jiného, znovu učit práva. Nemůžu zároveň rozhodovat a zároveň o tom filosofovat. Takže mi to vůbec nechybí," tvrdí Pithart.
Debata po přestávce pokračuje, další hodinu a půl budou diskutovat tři bývalí čeští premiéři, Petr Pithart, Vladimír Špidla a Jiří Paroubek
Diskuzi pořádá Politologický klub Fakulty sociálních věd UK.
Debatu organizuje Politologický klub FSV UK. @pkfsvuk pic.twitter.com/afVh877Dmc
— Adam Hecl (@AdamHecl) April 19, 2017
Končí první část diskuze, druhý blok začne v 19:00.
Zbyněk Stanjura: Z okna svého domu vidím do Polska. A mrzí mě, že tuto zemi podceňujeme. Podle mě by to měli být naši klíčoví spojenci v rámci EU.
Miroslav Kalousek: V4 je instituce, která má smysl. Na některé kroky vnitřních politik členských zemí se díváme s velkým nesouhlasem. Ale to není důvod k tomu nehledat společné zájmy a ty prosazovat.
Pavel Bělobrádek: Projekt V4 má smysl, je přirozené, že hledáte partnery. Důležité, je, abychom bez ohledu na výsledek národních voleb dál hledali společné cíle.
Andrej Babiš: Spolupráce s Poláky moc nefunguje, to mě mrzí. S ostatními státy to je dobré.
Vojtěch Filip: V4 je užitečný projekt. Jeho výhodou je, že není nijak byrokratický, jednotliví zástupci států zkrátka musí dojít k dohodě.
Tomio Okamura: Spolupráci V4 musíme utužovat. Je dobré zúžit ten roztříštěný evropský prostor na ten, ve kterém si více rozumíme. Akorát nám to kazí premiér Sobotka, který jen servilně kýve.
Záběr otázek je široký.
Řeč přišla na infrastrukturu, nadnárodní organizace, ale i korunové dluhopisy. pic.twitter.com/lswGoVSRnu
— Adam Hecl (@AdamHecl) April 19, 2017
Další dotaz z pléna míří na efektivitu spolupráce zemí V4.
Evropská armáda je utopie. My jsme pro větší zapojení národních armád a základní branný výcvik, odpověděl na dotaz Tomio Okamura.
Vojtěch Filip tvrdí, že NATO selhalo.
Pavel Bělobrádek je též pro větší posílení postavení NATO. "Vytvářet paralelní armádu podle mě není správná cesta." Andrej Babiš souhlasí. Podle něj by se ale NATO mělo změnit z obranné instituce na útočnou. "Kdy NATO zasahovalo? Jednou, proti somálským pirátům," volá po větší angažovanosti spojeneckých vojsk Babiš.
Další dotaz míří na to, jestli by EU měla vybudovat vlastní armádu. Zbyněk Stanjura jako první odpovídá, že ne. "Máme být aktivnější v rámci NATO." Miroslav Kalousek souhlasí: "EU se má snažit o společnou obrannou strategii. A její součástí má být pevné zakotvení členských států v rámci NATO."
Dotaz opět na Andreje Babiše: ANO slibuje, že bude snižovat byrokracii a zvýší platy zaměstnanců ve zdravotnictví. Je to podle vás hlavní příčina krize ve zdravotnictví?
Babiš: Já si nemyslím že naše zdravotnictví je v krizi. Máme špičkovou péči, doktory. Naše zdravotnictví ale potřebuje reformu, větší efektivitu. Je třeba tam zavést klasické manažerské postupy jako v soukromých firmách. V tomto jsou obrovské rezervy. A také máme 7 zdravotních pojišťoven, které jsou jen průtokáčem peněz. Takže je tu velký prostor pro změnu.
Vojtěch Fililp: Pokud ČR chce mít vysokorychlostní trať, tak musíme začít budovat sami. Nečekat, až to začnou dělat sousední státy. Nemůžeme jezdit po tratích jako za císaře pána.
Zbyněk Stanjura: "Rychlé vyvlastnění je možné, ale jen ve zvláštních případech. A podle mě by měly být přímo jmenované v zákoně. Veřejný zájem je skoro vše. Ale je tu i soukromé vlastnictví, které musíme chránit."
Miroslav Kalousek volá po masivním zapojení soukromého kapitálu do rozvoje dopravní infrastruktury.
Pavel Bělobrádek se v další diskuzi o rozvoje dopravní sítě zastal statkářky Ludmily Havránkové, která po státu chtěla adekvátní odškodné za její zemědělské pozemky, přes které vede hradecká dálnice. "Není v pořádku, když stát něco chce a občanu řekne - vypadni, já si to beru."
Divácká účast je opravdu hojná.
V naplněné posluchárně je přes 250 lidí. pic.twitter.com/1duZn19pXR
— Adam Hecl (@AdamHecl) April 19, 2017
Na další dotaz, zda-li by Česko mělo obnovit povinnou vojenskou službu, odpověděli všichni panelisté s výjimkou Tomia Okamury záporně.
Přišel čas na divácké dotazy:
Zbyněk Stanjura: Povedly se čtyři základní vize a svobody. Že státy EU vytvořily blok proti Rusku. Nepovedl se projekt eura a další centralizace pravomocí.
Miroslav Kalousek: Nepovedl se vytvořit jednotný trh. Povedlo se víc než 60 let míru, souhlasím s panem předsedou Babišem.
Pavel Bělobrádek: Nepovedl se zásadní odklon od některých elementárních principů, kvůli kterým EU vznikla. Klady jsou jasné, volný pohyb.
"Hlavně se povedlo, že máme v Evropě mír. A nepovedla se migrace a problém s terorismem," reaguje na dotaz Andrej Babiš.
Vojtěch Filip: EU je projekt, který stravuje sám sebe.
Další dotaz z publika: Co se EU nepovedlo a povedlo?
"Když vám někdo vrazí nůž do břicha, tak viníkem může být buď ten, kdo to udělal, nebo ten, kdo ten nůž vyrobil," reaguje na Babišovo nařčení Miroslav Kalousek, "je rozdíl mezi použitím a zneužitím práva."
První dotaz z pléna míří na Andreje Babiše a jeho korunové dluhopisy: "V čem je to podle vás pseudokauza, když se vše dá doložit?"
Andrej Babiš reaguje: "Je to pseudokauza, za kterou stojí kolega Kalousek (ten zvedá papír s nápisem 'za vše může Kalousek') a jeho kamarád Sobotka. Kdyby tehdy hlasovali pro zdanění korunových dluhopisů, tak žádná kauza není."
Diváci se smějí.
Zbyněk Stanjura: Vzdělání jako celoživotní proces a základ úspěšné ekonomiky.
Miroslav Kalousek: Odolnost ve smyslu dokázat předvídat a čelit krizím.
Vojtěch Filip: Referendum typu švýcarského modelu, kde je odpovědnost občanů daleko větší než u nás.
Tomio Okamura: Spravedlnost. Stát by neměl rezignovat na to, aby i ten poslední občan měl pocit, že se domůže spravedlnosti.
Pavel Bělobrádek: Fungující ekonomika.
Andrej Babiš: Bezpečnost lidí, ekonomiky, bezpečnost potravin. Pak to je to rozvoj dopravní sítě.
Před blokem vyhrazeným na dotazy z publika mají mluvčí říct, jaké jsou podle nich hodnoty naší země pro příštích deset let.
Zbyněk Stanjura: Musíme řešit, proč je to tak populární. Protože je to jednoduché. A jsou dvě řešení. Buď to zkomplikujeme, pak to nebude. A nebo zjednodušme podmínky pro ty, co podnikají standardní cestou.
Miroslav Kalousek: Není možné hrát hru bez pravidel. Ale pokud je jich moc, tak tu hru ochromíte. Jde o to, aby pravidla byla jednoduchá, přehledná a aby se podle nich hrálo. A aby na hřišti byli neúplatní rozhodčí.
Pavel Bělobrádek: Jde o to, abychom nastavili etická pravidla. Stát to musí udělat a pak ta pravidla vymáhat.
Andrej Babiš: Sdílená ekonomika je velký problém, se kterým zápasí mnoho států. Pro mě je to hlavně otázka placení daní. Je to ale trend, ale musíme najít způsob, jak z toho vypadnou nějaké prachy pro nás všechny, pro nás rozpočet.
Další otázka míří na problematiku sdílené ekonomiky, tedy i služby jako Uber či Airbnb.
Na volání Tomia Okamury po naplnění ústavního práva na referendum glosuje Pavel Bělobrádek: "První referendum bylo, když se Pilát zeptal rozzuřeného davu, co s Ježíšem. A ten zvolal - ukřižovat. Takže tolik glosa k referendu."
Miroslav Kalousek má v rozdělení na východ a západ jasno.
Miroslav Kalousek: "Česká republika patří do srdce Evropy, ne do zadku Asie." pic.twitter.com/pBOiZnHLDp
— Adam Hecl (@AdamHecl) April 19, 2017
Zbyněk Stanjura: Ono to zní hezky - tvrdé jádro, rychlý pruh. Ale co je za tím. Bavme se, jestli je to pro nás výhodné.
Tomio Okamura: EU dochází dech. Je nereformovatelná. Uvidíte, že za pár let mi dáte za pravdu. Budou vystupovat další státy. My chceme naopak co největší spolupráci suverénních členských zemí.
Vojtěch Filip: Dvourychlostní Evropa je důkazem, kam to bruselští politici dotáhli. Důležité je, jestli je evropská integrace prospěšná pro obyvatele členských států. A je na nás, abychom to dokázali.
Diskutující:
Politici debatují o směřování České republiky. pic.twitter.com/MliYmCWG8v
— Adam Hecl (@AdamHecl) April 19, 2017
Zbyněk Stanjura: Patříme za západ. Bohužel jsou tu někteří politici, kteří si to úplně nemyslí a posouvají nás na východ. Po revoluci byla naše vize jasná, chceme na západ. A tyto velké cíle jsme splnili, jsme v NATO, EU. Před deseti lety by mě tato otázka nikdy nenapadla.
Andrej Babiš: Pro mě jsou vzorem severské státy, jejich e-government. Nechci další integraci, my víme sami dobře, co tady máme dělat.
Pavel Bělobrádek: Zeměkoule má tu výhodu, že když jdete na západ, tak dojdete na východ. Jsme součástí EU, která není jen politický, ale i obranný projekt. Pro nás hlavní je to, abychom zůstali aktivním členem unie i NATO.
Tomio Okamura: ČR jako malá středoevropská země by měla spolupracovat pokud možno s každým, a to na základě výhodnosti pro nás.
Andrej Babiš: ČR je jednoznačně na západě. Jsme členové NATO, EU. Akorát jsme to podcenili na začátku. Posílali jsme tam vysloužilé politiky, kteří se nebyli schopní na ničem dohodnout. My tam musíme bojovat za naše národní zájmy. Evropa je skvělý projekt, ale potřebuje reformu.
Miroslav Kalousek: Pomalejší pruh v EU podle mě znamená jenom pruh pomalého odpadávání. A já chci být globálním hráčem. ČR patří do srdce Evropy a ne do zadku Asie.
Další otázka moderátora: Kam ČR směřuje - na východ, nebo na západ? A kam chceme směřovat?
Tomio Okamura: Nedaří. A může za to to, že není vymahatelnost zodpovědnosti politiků. Pokud by byla, tak by politici byli nuceni víc se dohodnout.
Vojtěch Filip: Nedaří se to. A ještě další problém společnosti je, že nejen, že je rozdělená. Ale je také rozdělovaná. Nemyslí se na naše občany a jejich zájem, ale na zájem Izraele, USA, Bruselu.
Andrej Babiš: Já jsem v politice krátce, takže mi chybí ta historie. Komunikace v Parlamentu není strategická ani vizionářská. Kdo je v opozici, je vždy proti, kdo je v koalici, je pro. Nepřevládá tam selský rozum.
Pavel Bělobrádek: Chybí tady celospolečenská smlouva, která by byla hlavním spojovatelem. Dochází k diferenciaci regionů a ty se odráží i v politické scéně. Přál bych si, aby politický souboj byl založený na shodě o zásadních hodnotách. To je ideální stav, který se ne vždy daří.
Miroslav Kalousek: Zdravotnictví, vzdělávání - to jsou oblasti, ve kterých se nám po roce 90 nedaří prosadit zásadnější novou vizi. Ale alespoň to bychom měli plně uchránit, že tu bude vždy shoda na demokracii.
Zbyněk Stanjura: Nedaří. Myslím, že i my zrušíme to, co prosadila tato vláda.
Další otázka zní: Daří se v Česku prosazovat vize dlouhodobější, než je jedno volební období?
Zbyněk Stanjura: Zákon o přímé volbě prezidenta se ukázal jako vychýlení rovnováhy. Problém není v Ústavě, ale v obrovské legislativě. A tu si děláme sami. A neodstraní to změna Ústavy, ale změna přístupu.
Miroslav Kalousek: Evoluce, nikoliv revoluce. Jsem nakloněn změnám, které zvýší vzájemné pojistky moci. Já jsem byl jedním z hříšníků, který hlasoval pro přímou volbu prezidenta, a ukázalo se, že to bylo vychýlení těchto pojistek. Rozhodně nejsem pro posílení autoritativy, někdo tomu říká větší efektivita.
Pavel Bělobrádek: Bezpochyby bychom měli debatovat o tom, jak dál postupovat. Ale jde o to, jestli jsou šance změny prosadit. Myslím, že byla nešťastná změna přímé volby prezidenta. Byl to dynamit. Ta debata by se měla vést dlouhodobě a poukazovat na největší problémy. Což není počet ministerstvech, ale obecně fungování administrativy.
Andrej Babiš: Nepotřebujeme změnu Ústavy, ale efektivnější stát jako takový. Menší počet ministerstev. Hlavní problém je koaliční vláda. Byl bych pro většinový volební systém. Máme špatný zákon o státní službě.
Vojtěch Filip: Ústava ještě stále nebyla plně naplněna, jak zmínil kolega Okamura. Na zásadní změnu Ústavy bych ale nesázel. Ústava je koncipovaná jako vyvážená ústava moderního státu a pokud by se náš systém někdo pokoušel změnit třeba v prezidentský nebo jiný, byl bych zásadně proti.
Tomio Okamura: Já sám jsem předkladatelem dvou změn Ústavy. První obsahuje zákon o referendu. Vymahatelnost zákonů má u nás velké rezervy. Například za předražené zakázky nemá nikdo přímou odpovědnost. Je to na místě, změna Ústavy je třeba.
První otázka moderátora zní: Nastal už čas na debatu o změně Ústavy ČR?
Nejprve budou diskutovat šéf hnutí ANO a vicepremiér Andrej Babiš, předseda lidovců a rovněž vicepremiér Pavel Bělobrádek, poslanec za Svobodu a přímou demokracii Tomio Okamura, šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, předseda TOP 09 Miroslav Kalousek a šéf KSČM Vojtěch Filip.
O debatu byl mezi posluchači FSV velký zájem. Místa v sále se zaplnila za minutu a půl.
Miroslav Kalousek při příchodu na debatu.
V druhém bloku bude tématem dosavadní vývoj české politiky a českého politického systému z pohledu bývalých premiérů: Petra Pitharta, Vladimíra Špidly a Jiřího Paroubka.
V prvním bloku se budou diskutující věnovat aktuálním i budoucím tématům - současnému stavu české politiky a vizi budoucího směřování Česka. Následovat bude krátká přestávka.
Vážení čtenáři, vítejte u sledování online přenosu z Modré posluchárny Univerzity Karlovy, kde Politologický klub FSV UK pořádá Superdebatu na téma Česká republika na rozcestí.
Právě se děje
Foto: Islandská sopka začala nečekaně opět chrlit lávu, otevřela kilometrovou puklinu
"Asi je zarazilo, že mám pyžamo." Pilota formule 1 málem nepustili do USA
ŽIVĚ
Rusko odpálilo na Dnipro bojovou raketu Orešnik, Putin pohrozil útokem na další země
