Praha - Jak je možné, že osmnáct let nikdo netušil o spolupráci polistopadových ministrů s StB? Proč se neustále objevují nová odhalení o prominentních udavačích? Kdo může za to, že archivy komunistické tajné bezpečnosti nikdy nebyly detailně probádány? Čekají nás nějaká další odhalení?
Na to vše v on-line rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz odpovídal Václav Bartuška. Živý rozhovor začal v redakci Aktuálně.cz v 10 hodin dopoledne.
Dále čtěte
Václav Bartuška-------------------- Odhalení: polistopadoví ministři spolupracovali s StB Vizitky exministrů Sachera a Vacka
On-line k StB
Vážení čtenáři, ke kauze odhalené příslušnosti polistopadových ministrů k StB se budete moci dnes v 11:00 ptát přímo jednoho z aktérů - exministra Miroslava Vacka.Před téměř osmnácti lety seděl Bartuška ve zvláštní parlamentní komisi, která vyšetřovala potlačení studentské manifestace na Národní třídě. Spolu s dalšími členy komise "vyslýchal" řadové estébáky i jejích klíčové šéfy.
Co podle něj znamená odhalení, že vlivní členové první polistopadové vlády spolupracovali s StB? Zpochybňuje to lustrace? Mohli exministři Sacher a Vacek dosadit do vlivných funkcích další prominenty bývalého režimu? "Lustrace byly vždy jen jedním z nástrojů, jak se vypořádat s minulým režimem. A to samozřejmě nástrojem ne zcela přesným a spolehlivým. Nicméně to byl alespoň první krok správným směrem," soudí Bartuška.
Bartuška po práci ve vyšetřovací komisi působil jako novinář, za vlády Miloše Zemana se stal generálním komisařem pro světovou výstavu Expo. Dnes působí jako zvláštní pověřenec ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost.
Václav Bartuška se nikdy netajil tím, že nevěří na spiklenecké teorie. Jako například o zinscenovaném 17. listopadu.
"Nevěřím ve spiknutí. V téhle zemi se tajemství obvykle udrží deset, možná patnáct minut. Ale ne patnáct let. Muselo by jít o spiknutí desítek lidí, od ústředního výboru strany přes vedení vnitra až po výkonné příslušníky na ulici. Nevěřím, že by o něčem takovém mlčeli byť jen rok," řekl například.
Další odpovědi Václava Bartušky čtěte ZDE:
Odpovězeno: 30. 05. | 09:53Autor: Kuba
Otázka: Zdravím. Rád bych se zeptal který z komunistických pohlavárů, které jste vyslýchli, na vás působil solidním dojmem a který byl podle vás největší "hajzl". Díky, Kuba.
Václav Bartuška: Dobrý den, zdravím všechny online, pokusím se v příští hodině odpovědět na maximum otázek; předem se omlouvám, pokud čas nevystačí na všechny.
Konkrétně k Vaší první otázce: o pojmu "solidnost" jsem ve spojení s lidmi jako Jakeš neuvažoval. K té druhé: za největšího protivníka - který byl často nad moje síly - jsem považoval generála Lorence, velitele vnitřní části StB. Slovo "hajzl" bych ale k němu nepřiřazoval: urážením nepřítele si nijak nepomůžete; pokud je silný a chcete ho porazit, musíte mít k němu respekt.
Odpovězeno: 30. 05. | 10:06Autor: Camka
Otázka: Vy jste byl poslancem, pokud se pamatuji, v téže době co Richard Sacher. Ale to, že měl nějaké kontakty s StB, se přece muselo vědět už tehdy. Nebo ne?
Václav Bartuška: Nebyl jsem nikdy poslancem. Byl jsem 29.listopadu 1989 zvolen Federálním shromážděním (tehdejší parlament) do Komise, jež měla dohlížet na vyšetřování událostí 17.listopadu 1989. Nabídku na poslancování jsem dostal od Občanského fóra v prosinci, ale nepřijal jsem ji.
Co se Richarda Sachera týče, zkuste se vžít do tehdejší situace: najednou se, v týdnech a měsících bezprostředně po listopadu ´89, objevila záplava nových lidí. Jedním z nich byl i Sacher. Mnozí se rychle dostali do funkcí, kde neobstáli, jiní si naopak vedli překvapivě dobře a v politice či veřejném životě vydrželi dodnes. Všichni měli společné jedno: byli pro ostatní - alespoň zpočátku - nepopsaným listem. Mohli začít od nuly, vybrat si ze své minulosti jen tu část, která se jim hodila. Mluvím z osobní zkušenosti. Když mě studentský stávkový výbor vybral, abych byl za studenty v parlamentní komisi, co o mně ostatní věděli? Že je mi 21 let, že jsem byl párkrát vyslýchaný StB a posléze spolu s ostatními vedl stávku. Ale říkalo to něco o mých předpokladech zkoumat Státní bezpečnost? A jakou podobu měly moje "kontakty s StB", abych použil Váš obrat? Co když mě u výslechů estébáci zlomili ke spolupráci? Koneckonců, měl jsem vyhlídky na pár let vězení... Dokud jsme neznali spisy a archivy StB, nemohli jsme vědět, kdo z nás je donašeč a kdo nátlak vydržel.
Odpovězeno: 30. 05. | 10:06Autor: Major
Otázka: Ohrožují nás StBáci dnes? Pokud myslíte, že ano - tak jak? Díky
Václav Bartuška: Ne.
Odpovězeno: 30. 05. | 10:10Autor: grea
Otázka: Je možné, aby někdo byl zaregistrován jako spolupracovník STB bez svého vědomí, aby byl zdiskreditován?
Václav Bartuška: Tohle je na delší výklad někoho povolanějšího, nejlépe z archivní správy ministerstva vnitra. Proto jen telegraficky: ve své kontrarozvědné části ("boj s vnitřním nepřítelem") měla StB řadu kontrolních mechanismů, aby se podobné případy nemohly stát. Ne kvůli obavě z diskreditace lidí (osudy jednotlivců byly StB lhostejné), ale proto, aby nevznikaly "mrtvé duše", neexistující agenti, na které by si pak později řídící důstojníci nárokovali peníze a odměny.
Odpovězeno: 30. 05. | 10:19Autor: Jan Strocka
Otázka: Dobry den,
myslite ze bude snaha odhalit i lidi, kteri jsou nyni ve vrcholove politice? Nejen ty co uz odesli, ale co tam jsou. Zajimalo by me co delal Vaclav Klaus a podobni kteri meli takovych zvlastnich privilegii v cestovani atd.
Václav Bartuška: Mnohem důležitější než konkrétní jména jsou pro mne otázky, které zatím, bohužel, v diskusi nevidím. Především: kde má být hranice mezi právem státu znát činnost svých občanů, a mezi právem těchto občanů na soukromí? Tuhle otázku nelze uzavřít jednou provždy, odpověď se stále vyvíjí podle momentálního stavu společnosti. Například Amerika před 11.zářím 2001 by nebyla ochotna přijmout ani desetinu toho, co obsahuje Patriot Act, schválený krátce po 9/11. Podobně se možná u nás změní pohled na to, co má sociální správa vědět o rodinách s malými dětmi, a jak moc stát smí - či dokonce musí - kontrolovat rodiče. A to vše díky zcela konkrétnímu příkladu týrání jednoho dítěte.
Odpovězeno: 30. 05. | 10:19Autor: František Dobrota
Otázka: Spolupracoval některý z dnešních poslanců s STB?
Václav Bartuška: Nevím.
Odpovězeno: 30. 05. | 10:23Autor: Lorenc
Otázka: Pane Bartuško, prosím o upřímnost, jinak to nemá cenu. Je pravda co o Vás napsali: "Václav Bartuška se nikdy netajil tím, že nevěří na spiklenecké teorie. Jako například o zinscenovaném 17. listopadu."? VŽDYŤ JE TO DO OČÍ BIJÍCÍ ! ...
Václav Bartuška: Nejsem na konspirační teorie. A v téhle zemi nic neutajíte ani půl roku, natož sedmnáct let. Na spiknutí špiček StB, reformistů v KSČ a bůhví koho ještě, jehož cílem by bylo odstranit Jakeše a dosadit nějakého "českého Gorbačova", opravdu nevěřím.
Odpovězeno: 30. 05. | 10:26Autor: Lorenc
Otázka: ... Šéf STB Lorenc, který nařizuje brutální zásah, ačkoli všichni z vedení Strany řekli, že k něčemu takovému nesmí dojít, poručík STB Zifčák hrající mrtvého studenta, (spolu)pracovnice STB Drážská, která pak tuto dezinformaci šíří mezi disidenty (Payne-Uhl). Pořád nic!?
Václav Bartuška: Zákrok 17.listopadu 1989 nařídilo vedení strany; přesněji, dalo obecné mantinely, jak postupovat při demonstracích, a klíčovým požadavkem bylo všechny demonstrace "rozpustit" (tedy: rozehnat) co nejrychleji. Pokud Vaše otázka začíná tím, že snímáte vinu z vedení KSČ, pak se naše názory zcela rozcházejí.
Odpovězeno: 30. 05. | 10:27Autor: Důchodce
Otázka: Jak je to s tak zvaným svazkem Z.
Václav Bartuška: Nevím.
Odpovězeno: 30. 05. | 10:30Autor: Yurri
Otázka: Hezký den přeji,zajímalo by mě,s jakou trestní odpovědností skončilo naše tehdejší "eso" StB - generál Lorenz. A bylo to vůbec jeho pravé jméno? A jak na Vás při těch "pohovorech" působil? Děkuji.
Václav Bartuška: Lorenc dostal, pokud si dobře pamatuji, čtyři roky; odseděl si zhruba rok ve vazbě, po rozpadu federace byl vydán Slovensko, kde od té doby spokojeně podniká. A daří se mu, pokud vím, velmi dobře.
Mluvil jsem s ním na jaře 1990 desítky hodin. Inteligentní, velmi dobře informovaný, nebezpečný. A pokud vím, jeho skutečné jméno je opravdu Alojz Lorenc.
Odpovězeno: 30. 05. | 10:31Autor: Martin Konešný
Otázka: Kolik tak, podle Vašeho odhadu, pracuje v Policii ČR bývalých členů a spolupracovníků STB? A kolik jich tak může být "zašitých" v soukromých bezpečnostních agenturách? Myslíte si, že existuje vůbec nějaka bezp. agentura bez vlivu estébáků? Děkuji
Václav Bartuška: Nevím, a hádat z křišťálové koule nebudu.
Odpovězeno: 30. 05. | 10:32Autor: Jarmila
Otázka: Jak jste se dnes vyspal?
Václav Bartuška: Dobře, děkuji za optání.
Odpovězeno: 30. 05. | 10:37Autor: Teoretik
Otázka: Myslíte, že je to namířené proti Václavu Havlovi? On přece Sachra držel na ministerským postu skoro půl roku navzdory odporu jiných disidentů...
Václav Bartuška: Myslím, že konkrétně tento případ (Vacek a Sacher) nemá s Václavem Havlem mnoho společného.
Odpovězeno: 30. 05. | 10:40Autor: Lorenc
Otázka: "17. listopadu 1989 .. se ve tři hodiny odpoledne sešli u prvního náměstka ministra vnitra ČSSR a faktického šéfa Státní bezpečnosti Alojze Lorence zástupci rozvědky a kontrarozvědky včetně jejich náčelníků plukovníka Karla Vykypěla a podplukovníka Viléma Václavka-Kainara." Pořád nic!?
Václav Bartuška: Schůze u Lorence, na kterou jsou pozváni jeho nejbližší podřízení, v pracovní době - to má být důkaz čeho?
Odpovězeno: 30. 05. | 10:51Autor: Zděnda pražský
Otázka: Jako Váš vrstevník jsem Vás "žral".Přesto jsem se smál tomu, jak jste vytěžovali Lorence atd.Řekněte, proč dnes tolik mladých říká:mělo se jezdit ven, ale jinak to bylo v pořádku.A proč paní Šabatová po slečně Dražské věří Mauerovým?
Václav Bartuška: Když dnes rekapituluji, jak jsme se my "noví" v prvních měsících po listopadu ´89 motali v budovách vnitra, netušili, kde co hledat, s kým mluvit, co je důležité a co jen kouřová clona, tak se Vašemu smíchu nedivím; asi jste si zvnějšku zachoval nadhled. Na naši obranu snad můžu říct jen tolik, že jsme do toho šli s nadšením, které dnes už těžko někomu vysvětlíte. Jen pro dokreslení: za půl rok práce v parlamentní komisi - a byla to opravdu spousta práce - jsem nedostal ani korunu. A přesto si myslím, že to byla nejzajímavější práce v mém životě.
K nostalgii po socialismu: naším největším omylem v roce 1989 bylo přesvědčení, že se komunismus zprofanoval jednou provždy - gulagem, popravami, perzekucemi i ekonomickou stagnací. Evidentně by řada lidí (nejen v této zemi) s chutí vyměnila nejistotu dnešního světa za pevnou náruč nějakého řádu.
Odpovězeno: 30. 05. | 11:06Autor: Majkl
Otázka: Zdravim.
Nemyslite ze po 18 letech je to uz docela trapne ? Vse kolem komunistu a tak ruzne?Prijde mi ze vzdy kdyz nasi demokrati potrebujou od sebe odtrhnout pozornost vytahnou neco z minulosti at se media zamerej jinam.Je to hnus jak dopadla nase zeme.A nechci to videt jak to pujde dal.Mejte se.
Václav Bartuška: Hloupé je, že jsme vlastně nikdy pořádně nemluvili o kořenech systému, který tady čtyřicet let fungoval; že se diskuse většinou točily kolem konkrétních jmen - byl ten či onen agentem? Ale mnohem podstatnější je jiná otázka: Kde je hranice mezi právem jednotlivce na soukromí, na svobodný život, a mezi právem (a povinností) státu chránit celek? Možná mnohým přijde tahle úvaha nezajímavá či akademická, ale až přijdou o možnost anonymního internetu, budou se na ni třeba dívat jinak.
Jinak k Vašemu zhnusení nad dnešním stavem téhle země: stále ještě žijeme v té relativně nejšťastnější části této planety. A své pocity si můžeme dovolit, protože nemusíme trávit celé dny sháněním pitné vody a trochy jídla. Asi Vám tenhle pohled přijde naivní; ale strávil jsem hodně let cestováním a byl jsem v místech, odkud je to do pekla opravdu jen kousek. A vracel jsem se domů s přesvědčením, že naše země opravdu zažívá nejlepší léta svých moderních dějin. I se všemi aférami a trapasy, které mi - stejně jako Vám - pijou krev.
Odpovězeno: 30. 05. | 11:19Autor: zaza
Otázka: Dobrý den, proč se u nás stále nemůžeme na rovinu vypořádat s minulostí a dozvědět se plnou pravdu o Stb?
Václav Bartuška: Díky za otázku, tímhle tématem bych rád svůj dnešní online rozhovor ukončil. Mám ve svých zápiscích kdesi z přelomu let 1989 a 1990 krátkou úvahu o tom, že se asi zanedlouho zděsíme své vlastní minulosti: toho, že jen kousek od našich domků a paneláků byly mučírny a věznice, popraviště a pohraniční pásma s ostnatým drátem. Myslel jsem si, že projdeme podobným procesem jako Němci po druhé světové válce: zděšením (a třeba i odmítáním viny), následovaným postupným přiznáváním vlastní minulosti. Ale to by bylo příliš bolestivé, a my jsme si vybrali jinou cestu: zapomnění a občasnou skandalizaci vybraných (často méně významných) viníků. Hodně se mluvilo o odpuštění, ale to není možné bez znalosti viny. A my jsme ji, myslím, snad ani nechtěli znát.
Děkuji za otázky, bohužel jsem stačil odpovědět jen na malou část z nich; tak snad někdy příště. Nashledanou.
Václav Bartuška
