Úřad snížil vydavateli Mladé fronty DNES pokutu za zveřejnění Nečasových odposlechů

ČTK ČTK
22. 5. 2019 19:02
Vydavatelství Mafra musí zaplatit 140 tisíc korun za zveřejnění některých informací z odposlechů telefonických hovorů expremiéra Petra Nečase (ODS) s někdejší šéfkou jeho kabinetu a současnou manželkou Janou Nečasovou (dříve Nagyovou). Rozhodl o tom Úřad pro ochranu osobních údajů, který původně vyměřil Mafře pokutu o sto tisíc vyšší, soud mu ale případ vrátil k novému posouzení.
Petr Nečas u soudu
Petr Nečas u soudu | Foto: ČTK

Mafra porušila zákaz zveřejnění osobních údajů tím, že v deníku Mladá fronta Dnes, respektive na serveru iDNES.cz, zveřejnila informace o odposlechu a záznamu o telekomunikačním provozu, sdělil mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) Tomáš Paták. Potvrdil, že úřad za to vydavateli nově uložil pokutu 140 tisíc korun. Mafra se podle Patáka může kvůli rozhodnutí obrátit na soud.

Přepisy policejních odposlechů mezi Nečasem a jeho manželkou uveřejnila Mladá fronta Dnes v květnu 2014. Obsahovaly mimo jiné i důvěrná oslovení. Ochránci dat následně varovali před zveřejňováním informací soukromého charakteru, které pocházejí z odposlechů při trestních řízeních. Uvedli, že v těchto případech se nelze odvolávat na veřejný zájem nebo se obhajovat tvrzením, že politik nemá nárok na ochranu soukromí.

Za zveřejnění některých informací z odposlechů uložil ÚOOÚ původně pokutu 240 tisíc korun. Mafra se však proti rozhodnutí odvolala a Nejvyšší správní soud loni případ vrátil úřadu k novému posouzení. Soud uvedl, že i politici mají právo na ochranu soukromí, a proto je zapotřebí konkrétně posoudit obsah všech zveřejněných informací, a poté určit, u kterých informací převažuje veřejný zájem, a u kterých naopak zájem na ochraně soukromí.

Premiér Nečas v červnu 2013 odstoupil z čela ODS a rezignoval na funkci předsedy vlády. Důvodem byl skandál jeho blízké spolupracovnice a pozdější manželky. Nečasová je od té doby aktérkou několika trestních kauz. Žalobci ji vinili například z úniku informací z BIS, zneužití Vojenského zpravodajství a krácení daně.

Letos v březnu uložil soud Nečasové za zneužití armádní zpravodajské služby tříletou podmínku a desetiletý zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy. Zpravodajci Ondrej Páleník, Milan Kovanda a Jan Pohůnek dostali podmíněné tresty v délce 2,5 let, dvou let a 20 měsíců a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech na osm, sedm a šest let.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 12 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Další zprávy