Štěch dále vyostřil dosavadní postoj odborů, když napadl plánované škrty v sociálních dávkách, především v nemocenské. Ještě víc mu však vadí, že se zavede rovná daň z příjmu, která sníží sazby těm, kdo více vydělávají. Tento daňový výpadek odnesou běžní občané - hrozí jim, že budou platit vyšší DPH za potraviny, bydlení a dopravu i nové ekologické daně za topení a elektřinu.

"Je to nesmysl," odmítá kritiku vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, podle kterého se předseda Štěch chová jako funkcionář opoziční ČSSD.

Předem jsme varovali

Odborový předák a zároveň senátor za ČSSD prohlásil, že mu oči otevřel proslov ministra financí Miroslava Kalouska. Ten ve sněmovně doporučil zrušit daňovou progresi, protože stát by neměl trestat úspěch.

Odborový předák Milan Štěch. | Foto: Aktuálně.cz

"Ale ne všichni bohatí mají peníze díky práci," zpochybnil Štěch poctivost lidí, kteří během transformace přišli k velkým majetkům.

Snížení daní bohatým a zvýšení chudým je podle Štěcha nesmyslné už z toho důvodu, že Česko patří k zemím, kde jsou daně nejméně progresivní.

"Považujeme vládní program za vypovězení nepsané společenské dohody v sociální oblasti. Předem jsem varovali, že to budeme odmítat," prohlásil šéf odborů, podle kterého je scénář budoucích lidových bouří zřejmý už dnes.

Pokud vláda předloží daňové zákony sněmovně, odbory vyzvou zaměstnance, aby začali požadovat vyšší mzdy, které by kompenzovaly vyšší daně za potraviny a bydlení. Pokud to firmy odmítnou, musí počítat s protesty odborářů.

Nečas: Stěžujte si na Špidlu

Podle vicepremiéra Nečase musí mít útok politický podtext.

"Vláda nestraní bohatým, naopak chce efektivní sociální systém ve prospěch těch, kteří jsou opravdu sociálně potřební," vysvětluje.

Sociálními škrty chce vláda pouze zabránit, aby se dávky zneužívaly.

"Pokud si chce pan Štěch stěžovat na ekologické daně, měl by se obrátit na vládu sociálního demokrata Špidly, který je v Bruselu slíbil zavést. Sblížit sazby DPH chtěl poprvé ministr financí Sobotka už na podzim 2002," dodává vicepremiér, podle kterého se sazby DPH ostatně sbližují na celém světě.

Daňové sazby jsou podobné...

Nečas může také oponovat tvrzení odborů, že daně v Česku nejsou příliš progresivní.

Milan Štěch se odvolává na statistiku OECD. Podle ní platí Češi nízké daně z příjmu. Například občan s platem o třetinu nižším než průměr odvedl státu 13 procent své mzdy, zaměstnanec s platem o dvě třetiny nad průměrem 22 procent.

Rozdíl je větší například ve Švédsku (56 procent), Velké Británii (40 procent) i v Německu (44 procent).

Čeští zaměstnanci, resp. jejich zaměstnavatelé odvádějí nadprůměrně vysoké odvody na sociální a zdravotní pojištění (ve výši 47 procent hrubé mzdy). Proti tomu Britové jen 24 procent a Švédové i Němci 40 procent.

Sociální odvody fungují jako rovná daň a také proto je rozdíl mezi daňovou sazbou bohatých a chudých v Česku nižší než v ostatních zemích.

...ale platí jen bohatí

Existují však opačné argumenty.

Podle analýzy společnosti ISEA patří Česko k zemím s největším přerozdělováním od bohatých k chudým podobně jako Velká Británie. V těchto zemích platí třetina nejbohatších přes 60 procent daní a odvodů, přitom třetina nejchudších dostává 40 procent všech sociálních dávek (včetně důchodů).

Jedním z důvodů jsou u nás vysoké odpočitatelné položky - díky nim neplatí chudší Češi prakticky žádné daně z příjmu.

Ve Švédsku ani v Německu není přerozdělování tak dramatické.

Studie ISEA upozorňuje, že český, mimořádně rovnostářský systém dokáže zajistit, aby měl příjem nad hranicí chudoby zajištěn téměř každý včetně důchodců a těch, kteří nechtějí pracovat.

Nevýhodou je, že chudoba ohrožuje v Česku především rodiny s dětmi, například dvakrát častěji než ve Švédsku a o polovinu častěji než ve Velké Británii.

"Sociální demokraté by si měli vzpomenout, že Sobotkovy daňové úpravy zvýšily daňovou zátěž rodinám s dětmi, kde rodiče brali přes 22 tisíc. Také je počítá ČSSD mezi bohaté," připomíná Nečas.