Odbory České rozhlasu se brání propouštění. Zaměstnanci za špatnou finanční situaci nemohou, tvrdí

ČTK ČTK
20. 6. 2018 19:44
Generální ředitel rozhlasu René Zavoral na začátku měsíce oznámil, že veřejnoprávní médium v následujících měsících propustí nejméně 100 z 1500 zaměstnanců.
Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. | Foto: ČTK

Praha - Odbory Českého rozhlasu žádají, aby vedení upustilo od avizovaného propouštění. Sepsaly otevřený dopis, který za hodinu podepsalo přes 100 pracovníků. Generální ředitel rozhlasu René Zavoral na začátku měsíce oznámil, že veřejnoprávní médium v následujících měsících propustí nejméně 100 z 1500 zaměstnanců. Odůvodnil to úsporou personálních nákladů kvůli chystanému zvyšování platů i změnou zákona o DPH. Aktuální reakci vedení rozhlasu redakce shání.

Odboráři ve středu uvedli, že nepříznivou finanční situaci Českého rozhlasu nezavinili zaměstnanci, a proto nemohou na překotné řešení situace doplatit ztrátou místa. Za vývoj finanční bilance podle nich nesou zodpovědnost představitelé managementů - minulých i současného. Přesto ještě 5. června 2018 trval generální ředitel na tom, že nebude usilovat o zvýšení koncesionářských poplatků, dodali.

"Vedení Českého rozhlasu prosazuje masivní propouštění bez představy, jaké dopady to bude mít na úroveň programu," řekl předseda odborářů Jiří Hubička. Odbory podle něj proto požadují, aby vedení ČRo od záměru ustoupilo a předložilo personální koncepci s návazností na koncepci rozvoje a programu Českého rozhlasu.

Odbory dále uvedly, že sběr podpisů pod otevřený dopis potrvá do 27. června. Iniciátoři dopisu předali text vedení Českého rozhlasu a následně ho zaslali na vědomí Radě Českého rozhlasu, Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, Volebnímu výboru Poslanecké sněmovny, Českomoravské konfederaci odborových svazů a ministerstvu kultury.

Plánované snížení počtu pracovních míst o tři procenta se má týkat všech divizí, dalších pět procent pak budou muset uspořit vybrané úseky, kterých se dosud personální změny týkaly jen minimálně. Například ze zpravodajství, ve kterém pracuje 323 lidí, by mělo odejít 20 až 25 zaměstnanců. Personální náklady tvoří 59 procent rozpočtu Českého rozhlasu.

Platy se mají zvýšit ve dvou vlnách. Díky uspořeným financím by mohli pracovníci divizí, kterých se bude týkat propouštění významněji, dostat přidáno na podzim. Plošné navýšení mezd pro všechny zaměstnance Českého rozhlasu je pak možné očekávat od ledna příštího roku. Průměrná mzda v rozhlasu byla loni 37 901 Kč.

Český rozhlas bude při personálních změnách podle dřívějšího vyjádření mluvčího Jiřího Hošny postupovat v souladu s platnými zákony, podle platné kolektivní smlouvy s odborovou organizací a co nejcitlivěji. Všichni zaměstnanci, kteří budou z Českého rozhlasu odcházet, budou mít možnost uzavřít dohodu o ukončení pracovního poměru, a získat tak navíc dva průměrné měsíční výdělky nad rámec kolektivní smlouvy.

Dalším důvodem pro nutné vytvoření úspor je novela o DPH, připravovaná ministerstvem financí. Kvůli tomuto legislativnímu kroku by mohl Český rozhlas přijít ve svém ročním rozpočtu o částku kolem 120 milionů korun. V příštím roce tak bude podle Hošny pravděpodobně nutné peníze šetřit i v dalších personálních položkách, jako jsou honoráře nebo dohody o provedení práce či pracovní činnosti.

Osobní náklady rozhlasu se pro letošek mají meziročně zvýšit o jedno procento na 983 milionů korun. Veřejnoprávní firma má letos hospodařit s náklady a výnosy 2,253 miliardy korun. Vyrovnaný rozpočet je o 16,7 milionu Kč vyšší než loni. Hlavním příjmem Českého rozhlasu jsou koncesionářské poplatky. Letos zůstaly zachovány na 45 Kč. Výběr koncesionářských poplatků by měl letos vzrůst o pět milionů korun na 2,075 miliardy Kč.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Obcím i krajům stoupl přebytek rozpočtu, Schillerová kritizovala nedostatek investic

Obce loni hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy korun. Předloni obce vykázaly přebytek 8,3 miliardy korun a kraje 82 milionů korun. Celkově tak hospodaření územních rozpočtů včetně dobrovolných svazků obcí loni skončilo s přebytkem 31,7 miliardy korun, zatímco o rok dříve to bylo 8,8 miliardy korun.

"Finance obcí a krajů jsou ve skvělé kondici. Jejich hospodaření skončilo již osmým rokem po sobě v přebytku. (…) Celkové příjmy samospráv dlouhodobě rostou. Na tom mají největší zásluhu daňové příjmy," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Méně příznivou zprávou podle ní jsou ale údaje o investicích samospráv. "Loni sice kraje a obce proinvestovaly dohromady téměř 124 miliard korun, stále to ale bylo o 30 procent méně, než kolik si naplánovaly," dodala.

Celkové příjmy územních rozpočtů loni vzrostly o 61,5 miliardy korun na 594,1 miliardy korun a celkové výdaje o 38,6 miliardy na 562,4 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy