Obrazem: Zelený dům nemusí být porostlý trávou

Obrazem: Zelený dům nemusí být porostlý trávou
Jeden z funkčních i estetických zázraků zelené architektury stojí v obci Horka nad Moravou 5km od Olomouce a jmenuje se Sluňákov, centrum ekologických aktivit města.
Budova ve tvaru půlměsíce má vegetační střechu a prosklenou stěnu směrem na jih, což umožňuje přirozené vytápění místností slunečními paprsky v zimních dnech, kdy je slunce níže nad obzorem.
Zatravněný val zeminy ze severní strany nejen zpříjemňuje mikroklima lokality, ale také akumuluje dešťovou vodu, která se sbírá v kolektorech a dá použít k zálivce zelených ploch, splachování, umývání nádobí či praní.
Zelená střecha přispívá ke zlepšení tepelně izolačních vlastností objektu a řešení části domu zemním valem umožnilo využití zemních výměníků tepla (tzv. rekuperátorů). V zimě se v nich chladný vzduch zvenku přirozenou teplotou země zahřívá, v létě zase ochlazuje. "Výfuky" takového systému jsou tyto komíny.
Foto: Jan Langer
Jan Langer
14. 12. 2009 11:00

Olomouc - Ekologie, udržitelný rozvoj. To jsou témata, která ovlivňují i vývoj v architektuře. Prosazují se projekty šetrné k využívání neobnovitelných zdrojů; takové, které splňují předpoklady tzv. zelené architektury.

Z funkčního hlediska by měly stavby především snižovat svou energetickou náročnost a eliminovat ztráty. Přes 40% energií se totiž spotřebovává provozem budov. Nízká ekologická zátěž spočívá i ve výběru recyklovatelných materiálů lokálního původu, které se při demolicích mohou znovu použít. Z hlediska estetického je kladen důraz na soulad stavby s charakterem krajiny. Taková stavba by měla zapadat do prostředí a nenarušovat krajinný ráz. Ten ale ve městech určuje územní plán a některé principy udržitelného rozvoje na jeho zkostnatělých regulích ztroskotávají. Že se jedná o zelený projekt nemusí být ani poznat. Podívejte se ale na realizace návrhů, jejichž autoři se inspirovali hlavně přírodními energiemi a materiály.

 

Právě se děje

Další zprávy