V objevené hrobce šlechtice se našel tajemný obraz řádu lebky či otisk neznámé ruky

V objevené hrobce šlechtice se našel tajemný obraz řádu lebky či otisk neznámé ruky
Pohled do pohřební komory (směrem k východu).
Odvodňovací kanál z hrobky v jihovýchodním rohu.
Sarkofág Jana Jiřího ze Švamberka.
Sarkofág Jana Jiřího ze Švamberka.
Foto: Martin Frouz
Jan Kužník
10. 3. 2020 17:51
Zapomenuté místo odpočinku jednoho z nejvýznamnějších šlechticů českých dějin, Jana Jiřího ze Švamberka, objevili vědci v roce 2017, po celých 400 letech od jeho smrti. Následný průzkum kamerou však přinesl nové otázky. Letos se proto odborníci vydali místo podrobněji prozkoumat.

Hrobku Jana Jiřího ze Švamberka objevil tým kolem geofyzika Jiřího Šindeláře v roce 2017. Shodou okolností přesně 400 let po jeho smrti v roce 1617. Do té doby nikdo přesně nevěděl, kde tento významný a nejbohatší český šlechtic své doby odpočívá. První kamerový průzkum podzemních prostor a kovového sarkofágu velmože v létě 2018 místo odpočinku definitivně potvrdil. Zároveň však přinesl více otázek než odpovědí. Nyní se historici, archeologové a geofyzici na místo vrátili, aby se s novým vybavením pokusili záhady vyluštit.

Jan Jiří ze Švamberka byl nejvyšším zemským komorníkem a nejvyšším dvorským sudím Českého království. Byl dědicem rožmberského panství a duchovním pokračovatelem rožmberského odkazu. Byl tak významným člověkem své doby, že na jeho pohřbu se sešli čeští stavové, kteří pohřební slavnost využili k diplomatickým jednáním o aktuální složité situaci v Království českém, která vyvrcholila druhou pražskou defenestrací. Do dějin vstoupilo toto jednání jako tzv. Ronšperské setkání. Velká část těch, kteří se ho zúčastnili a následně umožnili volbu Fridricha Falckého za českého krále, nakonec zemřela 21. června 1621 rukou kata Mydláře na Staroměstském náměstí.

Foto: Martin Frouz

O významu Jana Jiřího svědčí i jeho bohatě zdobený měděný sarkofág, který svým skvostným provedením snese srovnání snad jen s cínovým sarkofágem císaře Rudolfa II. na Pražském hradě a cínovým sarkofágem Petra Voka z Rožmberka ve Vyšším Brodě. Na počátku 17. století bylo v Evropě jen několik dílen, které mohly vyrábět taková okázalá umělecká díla. Je zdobený zlacenými doplňky a nápisy. Na bocích jsou reliéfní lidské lebky, nohy mají podobu andělů a na víku je téměř zázračně dochovaný portrét zemřelého. Obraz renesančního šlechtice je zřejmě mistrovským dílem Tomáše Třebechovského, který byl rožmberským dvorním malířem.

Tajemný rožmberský řád lebky

Samotná pohřební komora se sarkofágem a dalšími rozpadlými dřevěnými rakvemi je dnes nepřístupná. Byla objevena pod podlahou kostela v Poběžovicích při geofyzikálním průzkumu, který měl mimo jiné zjistit, zda v kostele nejsou nějaké podzemní prostory, u kterých by hrozilo propadnutí stropu, a tedy i ohrožení věřících.

Z vědeckých důvodů současná archeologie pochopitelně nepřipouští otevření podobných prostor a vyžaduje takzvaný nedestruktivní průzkum. Proto museli vědci využít speciální teleskopické průzkumné kamery, která se do krypty vsunula miniaturním otvorem v podlaze kostela. A právě na jejích záběrech poprvé spatřili detailní vyobrazení legendárního rožmberského řádu lebky, jehož byl Jan Jiří až do své smrti velmistrem. 

Přesná podoba řádu přitom dosud byla pro historiky neznámá, protože nikde neobjevili jeho přesné vyobrazení. Až na víku sarkofágu Jana Jiřího, kde je nebožtík vyveden se zlatým řetězem kolem krku a zavěšenou lidskou lebkou pod zlatou klenbou, mohli odborníci řád poprvé na vlastní oči spatřit v detailní podobě.

Díky vysokému rozlišení Full HD použité kamery bude možné podobu řádu po více než 400 letech podrobně zrekonstruovat. Přesto je i nadále jeho existence zahalena zásadním tajemstvím. Až na několik významných osobností, jakými byli Kristián I. Anhaltský nebo zakladatel řádu Petr Vok z Rožmberka, se stále neví, kdo všechno se řádovým heslem Memento mori (Pamatuj na smrt) řídil.

Čistě teoreticky je možné, nicméně nepravděpodobné, že 27 gramů vážící zlatý řád od zlatníka Herziga van Beina je stále pohřbený uvnitř rakve mezi tlejícím dřevem a lidskými ostatky.

400 let starý otisk neznámé ruky

Objektiv kamery poprvé pronikl i do sarkofágu a vložené dřevěné rakve. To bylo paradoxně možné jen díky tomu, že v roce 1620 byla hrobka vykradena a sarkofág poškozen postupujícími vojáky císařské armády. Ti také z víka odtrhli kříž z nějakého vzácnějšího kovu (na snímcích je vidět jasně patrný obrys), rožmberské erby zdobené zlatem a stříbrem, zlacenou přilbu s nespočtem perel a další cennosti.

"Na záběrech z vnitřku bohatě zdobené rakve jsou vidět zbytky textilní výstelky, dlouhé lidské kosti, žebra a část lebeční kosti. Bez odebrání vzorků však nemůžeme vzhledem k nepůvodnímu stavu místa jednoznačně říci, že zrovna tyto ostatky náleží Janu Jiřímu," popisuje nález geofyzik a vedoucí průzkumu Jiří Šindelář.

Na okraji dřevěné truhly čekalo na historiky ještě jedno překvapení. Buď některý z nenechavých vojáků, nebo truhlář, který rakev zhotovil, zde zanechal otisk své ruky. Po více než 400 letech se dřevo v místě dotyku zbarvilo do černa.

Z vědeckého pohledu nejvýznamnějším přínosem březnového průzkumu je zmapování německých, ve zlatě vyvedených nápisů na bočnicích a čelech sarkofágu. Historikům by měly mimo jiné dát odpověď na zásadní otázku, kdy se šlechtic narodil. Existují totiž dvě varianty (1548 a 1555) a je dokonce možné, že to nebude ani jedna z nich. O tom, zda a jak se budou přepisovat učebnice, rozhodne až následný podrobný rozbor nápisů. V místě, kde se o narození Jana Jiřího píše, je totiž sarkofág proseknut neznámým ostrým předmětem. Podle Šindeláře je však velká šance, že vzhledem k použitému vysokému rozlišení kamery se podaří nápis přečíst i tak.

Nápisy však možná skrývají i jiné sdělení, než je obsažené v samotném textu. Některá písmena jsou totiž viditelně zvýrazněna, což odborníky vede k myšlence, že je v nich zakódována další informace. Mohla by tvořit takzvaný chronogram, kdy číselný součet písmen udává datum, které se vztahuje k osobě, věci nebo události, o níž se zmiňuje nápis.

"Kompletně rozluštit nápisy budou moci až odborníci se znalostí dobové liturgie a zvyklostí. Ti nejprve určí posloupnost textů, které jsou pravděpodobně citacemi žalmů z bible, nebo dokonce byly speciálně přizpůsobeny osobě Jana Jiřího," popisuje nejasnosti a nové výzvy výzkumu Jiří Šindelář. Nejde však jen o texty. Sarkofág je bohatě zdobený i dalšími prvky, které v sobě pravděpodobně mají zakódované určité poselství nebo odkaz. Například šest andělů na nohách sarkofágu může odkazovat na zjevení svatého Jana, a tedy na biblickou Apokalypsu. Stejně tak mohou být okřídlené andělské hlavičky, které tvoří nohy sarkofágu, chápány jako předzvěst vynesení zemřelého do nebe.

Překvapení pod sarkofágem a nápis na stěně

Nečekaný objev čekal na historiky pod sarkofágem. Podle záběrů z kamery zde leží jakási kovová destička. "Mohlo by jít o takzvanou autentiku. Buď ze Švamberkova sarkofágu, nebo z druhé rozpadlé dřevěné rakve, která se v kryptě nachází. Zda vojákům upadla, když z víka páčili cenné kovy, nebo se dostala pod sarkofág jiným způsobem, už se zřejmě nikdy nedozvíme. Zabrat ji tak, aby byla čitelná, totiž není technicky možné," vysvětluje Šindelář. Autentika je zpravidla kovová destička, která se vkládala do rakve významných jedinců a měla za úkol jednoznačně identifikovat osobu zemřelého.

Zatím poslední objevenou a dosud nerozluštěnou záhadou je tajemný nápis na severní stěně pohřební komory. Začíná letopočtem 1655 a je v něm uvedeno jméno jisté Ludmily Pachtové z Rájova (manželka majitele panství po třicetileté válce), na jejíž popud byla vypleněná hrobka pravděpodobně právě v tomto roce uklizena.

Unikátní video natočené v nepřístupné hrobce Jana Jiřího ze Švamberka pod kostelem v Poběžovicích. | Video: GEO-CZ
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Prototyp nové rakety SpaceX explodoval na testovací rampě, nehoda nesouvisí se sobotním startem

Prototyp nové rakety Starship společnosti SpaceX dnes explodoval na testovací rampě v americkém státě Texas. Nehoda podle agentury Reuters nesouvisí s chystaným sobotním startem lodě Crew Dragon stejné firmy k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Informace o případných zraněných zatím nejsou hlášeny.

V sobotu má raketa Falcon 9, která rovněž patří SpaceX, vynést do vesmíru na druhý pokus z floridského Mysu Canaveral loď Crew Dragon s dvojčlennou posádkou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy