Rozstřílené auto i výsadkáři v kryptě. Policejní fotografie z atentátu na Heydricha

1/94 Přehled fotografií
Orientační snímek místa činu.
Stejný záběr vybavený příslušnými vysvětlivkami.
Titulní strana Pannwitzovi zprávy o atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Atentát na zastupujícího říšského protektora obergruppenführera SS Heydricha 27. 5. 42 kolem 10.35 hod. v městské části Praha-Libeň.
Přelet nepřátelského letounu 28.–29. 12. 1941.
Zemské četnické velitelství Praha. K č. j. 1862 res./1940. Příloha č. 2. Situační náčrt lokality Panenské Břežany. Měřítko 1 : 2880.
Náčrt cesty pana zastupujícího říšského protektora, obergruppenführera SS Heydricha z jeho bydliště v Panenských Břežanech do Prahy.
Zemské četnické velitelství Praha. K č. j. 1862 res./1940. Příloha č. 3. Měřítko 1 : 37.500.
Náčrt místa činu. Atentát na p. zastupujícího říšského protektora, obergruppenführera SS a generála policie Reinharda Heydricha. Měřítko 1 : 500. Praha, 28. května 1942.
Náčrt místa činu. Měřítko 1 : 200.
Náčrt místa činu. Měřítko 1 : 200.
Místo činu od jihovýchodu.
Stejné místo vyfotografované z bližší vzdálenosti.
Další pohled na osudnou zatáčku, kde by spáchán atentát na Heydricha.
Pohled z chodníku od východu
Záběr na Heydrichův mercedes od severovýchodu
Další fotografie, kterou němečtí kriminalisté pořídili na cestě, po které jel obergruppenführer SS Heydrich.
Výjev ze stejných míst blíže ke zmiňované zatáčce, kde na Heydricha čeští parašutisté uskutečnili atentát.
Na tomto záběru si danou zatáčku můžete prohlédnout ještě blíže.
Heydrichův vůz do zatáčky najel zprava.
Policejní fotograf si stoupl poblíž trafostanice, která tu stojí jako jedna z mála původních staveb dodnes. Vlevo můžete vidět ulici V Holešovičkách ve směru na Prahu.
Záběr pořízený o kus dál k jihu. Ve středu je zachycena tehdejší Kirchmaierova třída ve směru na Panenské Břežany, jež vpravo pokračuje na Starou Libeň. V levém okraji obrázku začíná ulice V Holešovičkách vedoucí do Prahy.
Výjev na místo činu pokrývající vyústění ulice V Holešovičkách do Kirchmaierovy třídy. Pořízeno ze západněji položeného stanoviště. Také budova v pozadí, včetně komínu, v oněch místech dochovala až do dnešních dnů.
Detailnější záběr
Němečtí vyšetřovatelé na místě atentátu na Heydricha vyznačili plochu, kde se nalezla většina rozmetaných dílů výbuchem poškozeného automobilu.
Místo činu od západu. Vlevo zahýbá ulice V Holešovičkách do Kirchmaierovy třídy směrem na Panenské Břežany.
Snímek pořízený od západu ze stanoviště střelce ze samopalu. Vpravo pokračuje Kirchmaierova třída do Staré Libně, kam na kole uprchl Jan Kubiš.
Automobil, ve kterém byl výbuchem bomby smrtelně raněn zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Na fotografii je jasně vidět místo, kde explodovala zmiňovaná puma.
Explodující bomba roztrhala na cáry kapotáž vozu a jedna ze střepin obalená plstí ze sedačky v ten okamžik vnikla hluboko do Hendrichových zad.
Snímek opěradla pravého předního sedadla, na němž spočívaly záda Reinarda Heydricha. Právě nečistoty vytržené ze sedačky mercedesu, které se do Heydrichova těla dostaly při penetraci střepinou bomby, později přispěly k tomu, že se v těle říšského protektora namnožily bakterie smrtící infekce, kterým nakonec později Čechy nenáviděný velitel SS podlehl.
Heydrichův automobil viděný z protilehlé strany, než je místo, kde explodovala bomba.
V době, kdy byl na Heydricha proveden atentát, projíždělo poblíž daného místa několik tramvají, které můžete vidět na této i následujících fotografiích.
Z poznámek německých detektivů: "...Z přistavené tramvaje linky 3 vyskočil svědek Šrámek, aby se vydal za jedním z pachatelů ve směru Stará Libeň..."
Další pohled na zastavenou tramvaj, která se nachází v místech, kudy předtím jela v okamžiku detonace. Ze snímku můžeme vyčíst i číslo jednoho z jejích vagónů: "2275"
Pohled od západu na zmiňované tramvaje a Heydrichův automobil.
Unikátní snímek zhotovený ze zadní plošiny motorového vozu tramvajové soupravy. Takto nějak mohli vidět její pasažéři v tu dobu proběhnuvší atentát.
Pohled z nadhledu, který celistvým způsobem ukazuje dějiště atentátu na Reinharda Heydricha. Policejní fotografie je opět vybavena poznámkami německých vyšetřovatelů.
Parašutisté při úprku nechali na místě letní kabát a čepici. Němci tyto věci nafotografovali na figurantovi a snímek se poté využil při pátrání po pachatelích útoku.
Jízdní kolo, jež nebylo použito k útěku a zůstalo tak na místě činu. Patřilo rodině Moravcových a na místě atentátu jej zanechal Jozef Gabčík.
Mezi další věci, které parašutisté zanechali v dějišti atentátu, patřily také kožené aktovky. Němci je pomocí fotoaparátu důkladně zdokumentovali. Zde vidíte jejich přední a zadní část.
Přední a zadní strana druhé z nalezených aktovek.
Fotografie jedné ze dvou neporušených bomb nalezených na místě činu.
Nalezené bomby Němci se svou pověstnou důkladností ohledali, použili při tom i rentgenové záření.
Unikátní snímek, na němž nacisté zachytili kostel ještě před zásahem úderného komanda. V tu chvíli se v jeho útrobách nacházelo všech 7 parašutistů.
Další záběr pořízený ve stejnou dobu. Je na něm vidět kromě kostela vidět také Resslova ulice s pohledem na most přes Vltavu. Trojice parašutistů, kteří se v kostele nacházeli na kůru, se v tu chvíli připravovali na svůj poslední boj.
Červen ě→: Postup strážního praporu SS „Prag“. Modře→: Postup záložního praporu SS „Deutschland“. Červeně: Uzávěra prováděná strážním praporem SS „Prag“. Modře: Uzávěra prováděná záložním praporem SS „Deutschland“.
Plán znázorňující polohu kostela sv. Karla Boromejského v Praze 2, kde parašutisté svedli poslední bitvu proti zdrcující přesile nacistů.
Další z náčrtů důležitých bodů v kostele sv. Karla Boromejského v Praze, pomocí kterého němečtí kriminalisté rozpracovali objekt zmiňovaného kostela.
Interiér kostela.
Vchod do kanceláře kaplana Vladimíra Petřeka, kudy parašutisté chodili z a do kostela, kde se ukrývali po spáchání atentátu. Právě tudy gestapo vešlo, když přišlo zatknout Petřeka. Zde si opět můžete povšimnout, s jakou důkladností němečtí vyšetřovatelé postupovali. Dveře vedoucí do sakristie vyfotografovali jak zavřené, tak i otevřené...
Kaplan Vladimír Petřek, který parašutisty ukrýval ve svém kostele. Nacisté ho po zatčení bestiálním způsobem mučili. Nakonec ho, stejně jako všechny ostatní odbojáře, jež se aktivně či pasivně napomáhali parašutistům, popravili.
Pravoslavný biskup Svatý Gorazd II. alias vlastním jménem Matěj Pavlík, který Petřeka podporoval. I jeho nacisté popravili. V roce 1987 byl jako mučedník svatořečen.
Archivní snímek zachycující kaplana Petřeka (vpravo) a biskupa Gorazda při sloužení mše.
Tento snímek byl již pořízený po bitvě. Okna kostela jsou roztřílená od kulometů. Jedno z kulometných hnízd měli nacisté zřízeno v okně školy ležící kousek od kostela. Odtudu zasypávali obránce kůru sprškami střel a kryly tak postup úderného oddílu SS do útrob kostelního chrámu.
Další pohled na známky ostřelování kostela Sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici.
Okna chrámu byla prostřílená jak řešeto. Kulometná palba ovšem neohrožovala uvnitř kostela jen parašutisty Opálku, Kubiše a Bublíka, ale i samo úderné komando, jež se vtrhlo s cílem atakovat atentátníky. Palba tak musela být po chvíli přerušena.
Empora, odkud bylo na přepadové komando 15 mužů vedených komisařem Pantwitzem spuštěna palba parašutistů, kteří na útočníky už čekali připravení na určených pozicích.
Další záběry kostelní římsy, odkud se palbou bránili parašutisté.
Další ze vzácných záběrů zachycující interiér kostela, nesoucí jasné známky po hrdinném boji parašutistů proti přesile. Povšimněte si například přeházených židlí u oken.
Na empoře se při bitvě s nacisty pohybovali hlavně Kubiš s Bublíkem. Ke krytí před nepřátelskou palbou používali průchody, proražené v opěrných obloucích.
Přesně takový pohled se skýtal parašutistům, když ze shora zahájili palbu na skupinu příslušníků Waffen SS a gestapa, která dole opatrně postupovala kostelem v před.
Zde byl na emphoře zastřelen jeden z parašutistů Josef Bublík. Na římse jsou jasně patrné stopy jeho zaschlé krve.
Intenzivní palba a výbuchy granátů emphoru kostela zpustošila.
Přechod z empory na kůr. Zde se přesile bránil Adolf Opálka. I tady jsou jasně vidět stopy po zuřivém boji.
Pohled na kůr od zdola. V popředí můžete vidět vstupní otvor do krypty, ve které se ukrývali zbývající parašutisté.
Dolní vyústění točitého schodiště vedoucí nahoru na kůr. Kaplan Petřek jej za normálních okolností vždy zavíral, aby parašutisté nahoře byli v bezpečí. Během bitvy se touto cestou pokoušeli nacisté probít k zarputile se bránícím výsadkářům.
Další záběr na kůr, na kterém s horním vyústěním točitého schodiště.
Horní vyústění točitého schodiště vleže bránil jeden z parašutistů. Místo, kde ležel, je na fotografii označeno znakem "X".
Parašutisté měli v kostele připravenu pouze jednu únikovou cestu - okno vedoucí na dvůr, u něhož vysadili mříž. Během bitvy tuto cestu ovšem nevyužili, neboť to nemělo smysl. Veškeré okolí kostela bylo beznadějně obklíčené Němci a jejich boj měl hlavně pomoci odlákat pozornost od jejich kamarádů. Ti se v tu dobu ukrývali ve kryptě.
Na tomto snímku uvedené okno vidíme zvenčí.
Vstupní otvor do krypty, kterým parašutisté do krypty s pomocí žebříku vstupovali.
Nacisté na obránce krypty nejprve útočili skrze jediný otvor-okno, který z krypty ústil na Resslovu ulici.
Náčrt v poměru 1 : 20 (v cm).
Interiér sklepa.
Pohled na pravou stranu sklepa. Měřítko 1 : 50 (v cm).
Tyto fotografie byly pořízené během útoků na obránce kostelní krypty.
Němci se parašutisty pokoušeli z krypty vypudit například dýmovody, oslňování ze světlometů (ty jim výsadkáři pokaždé rozstříleli).
Těchto operací se pod nátlakem Němců museli bohužel zúčastnit také Češi - například družstvo hasičů.
Nakonec se rozhodli odbojáře vytopit proudy vody z hasičských hadic.
Obráncům krypty se dlouho dařilo hadice s vodou hbitě vystrkovat z okna pomocí dlouhého žebříku. Nicméně díky „snaživosti a iniciativě“ velitele družstva českých hasičů.
Poté, co začal být vnitřek krypt záplavou ledově studené vody, se její obránci uchýlili do tomb.
Tady už jim muselo být dávno jasné, že poslední jejich bitva se pomalu ale jistě chýlí ke svému poslednímu dějství. Předchozí pokusy prokopat se skrze zeď krypty do kanalizace neuspěly.
Když nacisté v kostele objevili další vstup do krypty, jenž byl chráněn mohutnou deskou, bylo parašutistům zřejmě jasné, že už jim zbývají jen poslední chvíle na to klást statečný odpor. Němci se kamennou desku nejdříve snažili zdolat majzlíky, nakonec ovšem dali přednost rychlejšímu řešení: použití dynamitu. Po detonaci výbušniny se plát otesaného kamene rozletěl na kousky a po úzkém schodišti (na snímku jsou tyto schody vidět v pozadí) začali do krypty sestupovat první samopalníci SS. Strhla se několikaminutová přestřelka, útroby zatopené krypty se rychle naplnily dýmem z výstřelů. Parašutistům se palbou podařilo několik německých vojáků zasáhnout, přesto se nakonec rozhodli lítý boj ukončit sebevražedným výstřelem do svých spánků. Jejich hrdinná bitva proti přesile tak skončila. Tato fotografie krypty, stejně jako ty předešlé, byla pořízena poté, co z ní Němci nechali odsát záplavu, jež se tu předtím nalézala.
V kryptě kostela se ukrývali parašutisté Jozef Gabčík, Jaroslav Švarc, Jan Hrubý a Josef Valčík. Někteří historikové spekulují o tom, že o jejich existenci nemělo komando SSmanů zprvu ani ponětí. Údajně na to přišli až poté, co si po přemožení trojice obránců na kůru všimli na věšáku většího počtu visících kabátů, což je dovedlo k myšlence, že se tu někde musí ukrývat další „pachatelé“. Tato fotografie zachycuje zazděný vstup do krypty s kamenným schodištěm. Jeho krycí desku nacisté v poslední fázi bitvy odstřelili výbušninou. Po krátké přestřelce se zpoza krypty ozvala čtveřice výstřelů, když její obránci spáchali v beznadějné situaci sebevraždu.
Jozef Gabčík na civilní fotografii.
A takto Gabčíka nacističtí vyšetřovatelé zachytily po jeho smrti. Jeho vlnitý svetr, který měla v době svého dobrovolného skonu na sobě, doteď vystavován v Národním muzeu na Vítkově v Praze 3. Na jeho pravém spánku je vidět otvor po kulce.
Posmrtná fotografie Kubiše, který hájil s Opálkou a Bublíkem kostel v první fázi bitvy. Z kostela ho ještě vynesli živého, nedlouho poté svým těžkým zraněním podlehl.
Další posmrtné foto Jana Kubiše.
Fotografie věcí, jež patřily parašutistům, co se účastnili atentátu na Heydricha. Tyto snímky němečtí vyšetřovatelé publikovali ve Věstníku německé kriminální policie.
...
Fotografie věcí, jež patřily parašutistům, co se účastnili atentátu na Heydricha. Tyto snímky němečtí vyšetřovatelé publikovali ve Věstníku německé kriminální policie.
...