Obrazem: 20 let členství v NATO mění českou armádu v moderní alianční vojsko

Muži speciálních sil patří sice k elitě české armády (srovnatelné s tou alianční), stále zřetelněji se ale na ně dotahují i ostatní jednotky.
1991, operace Pouštní bouře - příslušníci protichemického praporu československé armády u zničeného iráckého tanku.
Hořící ropné vrty v Kuvajtu.
Nástup příslušníků československé protichemické jednotky při bojovém rozdělení v táboře 04 během operace Pouštní bouře v Kuvajtu v roce 1991.
Patrola v terénu. Snímek je z nasazení speciálních sil při operaci Joint Guardian v Kosovu v letech 1999-2000. Jednalo se o první nasazení českých vojáků pod velením NATO.
Foto: Reprofoto z knihy DUM SPIRO SPERO – 601. skupina speciálních sil generála Moravce / Autor: plk. PhDr. Eduard Stehlík MBA / Vydáno v roce 2010 nakladatelstvím Martin Vaňourek.
Dan Poláček Jan Gazdík Dan Poláček, Jan Gazdík
Aktualizováno 15. 5. 2019 6:41
Zahraniční mise české armády významně zvyšují úroveň českého vojska. A třebaže je - řečeno slovy generála Opaty - role těch doma stejně důležitá jako role těch venku, elita vždy nastavuje laťku. Nahlédněme proto dnes do historie misí české armády, které ji za 20 let členství v NATO pomohly proměnit v moderní alianční vojsko.
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 26 minutami

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy