Obrazem: Amnestie z roku 1960 - věznění a propuštění

Obrazem: Amnestie z roku 1960 - věznění a propuštění
Dne 30. ledna 1947 v dopoledních hodinách byl v Praze zahájen velký politický proces proti členům předválečné vlády Rudolfa Berana, kde byl souzen i legionářský generál Jan Syrový, Beranův předchůdce.
Otevřená rakev se zesnulým sovětským diktátorem J. V. Stalinem vystavená ve Sloupové síni Domu svazů. Březen 1953.
Sovětský vůdce Nikita Sergejevič Chruščov s ministrem vnitra Rudolfem Barákem na snímku z 31. 5. 1961. K propouštění politických vězňů a případným rehabilitacím se českoslovenští vůdci s váháním odhodlali až po smrti sovětského diktátora Stalina a "oteplování" poměrů v Sovětském svazu.
Návrh ministerstva vnitra na stanovení termínu amnestie
Foto: Post Bellum
Jan Gazdík Dan Poláček Jan Gazdík, Dan Poláček, Paměť národa
5. 10. 2018 10:39
Komunistický režim poslal v padesátých letech minulého století do žalářů, uranových dolů či pracovních táborů desítky tisíc politických odpůrců - elitu národa, která stála u zrodu Československa a pak za něj po nacistické okupaci i bojovala. Režim se ji mnohaletým vězněním snažil zlikvidovat či alespoň vymazat z podvědomí lidí. I s přispěním projektu příspěvkové organizace Post Bellum - Paměť národa se mu to nepodařilo. Přinášíme fotogalerii životních osudů tří politických vězňů: Jiřího Stránského, Jitky Malíkové a Tomáše Sedláčka.
 

Právě se děje

před 3 minutami

Počet obětí koronaviru ve světě překročil čtyři miliony

Počet obětí pandemie covidu-19 v noci na dnešek celosvětově přesáhl hranici čtyř milionů. Vyplývá to propočtů agentury Reuters. Univerzita Johnse Hopkinse, která situaci také celosvětově monitoruje, vykazuje k dnešnímu ránu 3,84 milionu mrtvých. Onemocnění způsobené virem SARS-CoV-2 se poprvé prokázalo na konci roku 2019 v Číně a od té doby se virus potvrdil u více než 177 milionů lidí po celém světě. Česká republika je stále jednou z nejvíce zasažených zemí pokud jde o počet zemřelých i infikovaných v přepočtu na počet obyvatel.

před 19 minutami

První a dlouholetý prezident Zambie Kenneth Kaunda zemřel. Bylo mu 97 let

Ve věku 97 let zemřel v Lusace bývalý zambijský prezident Kenneth Kaunda. Informoval o tom ve čtvrtek večer současný prezident Edgar Lungu. Země bude za muže, který podporoval africký nacionalismus a stál v čele boje proti vládě bělošské menšiny v jižní Africe, držet třítýdenní smutek.

Kaunda byl v pondělí hospitalizován v lusacké vojenské nemocnici specializované pro pacienty s covidem-19. Podle úřadů byl léčen na zápal plic.

V šedesátých letech patřil Kaunda k vůdcům kampaně, která měla ukončit koloniální vládu v zemi, jež tehdy nesla název Severní Rhodesie. Zambijská republika byla vyhlášena v roce 1964, kdy byl Kaunda zvolen jejím prvním prezidentem.

Agentur AP napsala, že za své 27leté vlády podporoval africké nacionalistické skupiny, které vybojovaly nezávislost v sousedních zemích Angole, Mosambiku, Namibii a Zimbabwe. Umožnil také sídlit v Lusace straně Africký národní kongres, která byla zakázaná v Jihoafrické republice a bojovala proti tamnímu apartheidu.

Známé jsou fotografie, na nichž Kaunda tančil na summitu zemí britského Společenství v roce 1979 s tehdejší britskou premiérkou Margaret Thatcherovou. AP připomíná, že se ale Kaundovi nepodařilo přimět ji k uvalení sankcí na bělošskou vládu v Jihoafrické republice.

Další zprávy