Oběti komunistických represí připomenou tabulky na poslední adrese. Nápad k nám přišel z Ruska

I na vašem domě se může objevit štítek připomínající neznámé oběti komunismu. O co jde? Podívejte se
Vcelku obyčejný dům u pražského nábřeží se stal němým aktérem prvního odhalení vzpomínkové tabulky na oběti komunistického režimu.
Projekt Poslední adresa, jehož autorem je publicista Sergej Parchomenko (na snímku), sem dorazil z Ruska, kde už běží skoro tři roky.
Idea je jednoduchá. Na malém štítku, z něhož právě Parchomenko předčítá, jsou vždy vyryty údaje jednoho člověka, který zde žil a následně zemřel rukou komunistů.
Štítky jsou přivrtány na domy, v nichž zesnulí naposledy žili.
Foto: Jakub Plíhal
Jan Kočenda
Aktualizováno 28. 6. 2017 14:48
Projekt Poslední adresa, který spustil Ústav pro studium totalitních režimů v úterý 27. června, má připomenout oběti komunistických represí. S nápadem umisťovat pamětní tabulky na budovy, kde naposledy bydlely oběti komunistických represí, přišla ruská občanská iniciativa. Prvním domem s tabulkou je v Česku rezidence švédského velvyslanectví. Navrhnout umístění tabulky může kdokoliv.

Praha - Do Česka přichází projekt Poslední adresa, který má pomocí informačních tabulek připomínat oběti komunistických represí na domech, kde tito lidé naposledy bydleli. Myšlenka přišla z Ruska, kde už jsou podobných tabulek stovky.

Projekt, jehož motto zní: "Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka", byl zahájen 27. června na švédském velvyslanectví, na něž byla umístěna tabulka se jménem sociálnědemokratického odbojáře a zoologa Veleslava Wahla, kterého komunisté popravili v roce 1950. Na stejném místě je i připomínka diplomata Josefa Růžičky, který se rovněž stal obětí totality.

Projekt nedělá mezi lidmi žádné rozdíly. "Cedulku můžeme umístit komukoliv. Záměrně jsme na začátku vybrali ne příliš známá jména. Pokud však někdo bude žádat o tabulky pro známější osobnosti, tak je vyrobíme," řekla koordinátorka české verze projektu Poslední adresa Michaela Stoilová.

Návrh na umístění pamětní tabule může podat kdokoliv - příbuzní, obyvatelé domu nebo třeba studenti. Historici následně prozkoumají navrženou osobu a zjistí, zda jde opravdu o oběť režimu. Ne každého však schválí. "Historici budou brát v úvahu také fakt, že některé osoby za dob komunismu samy rozněcovaly nenávist a byly strůjci systému," dodala Stoilová.

Myšlenka Poslední adresy se zrodila v Rusku, kde jsou pamětních tabulek už stovky a chystají se další tisíce. "Jako mimořádně důležitý vnímám fakt, že Poslední adresa jako připomínka obětí komunismu přichází právě z Ruska, odkud k nám přišel i samotný komunistický režim," říká badatel Ústavu pro studium totalitních režimů Štěpán Černoušek, zastupující zároveň organizaci Gulag.cz, která rozšíření projektu do Česka iniciovala.

Nápad z Ruska převzali také na Ukrajině a připravuje se i pro Polsko. Česká verze projektu se soustředí spíš na jednotlivé osudy. Tabulky, které byly 27. června umístěny na našem území, připomínají vedle Veleslava Wahla ještě Karla Bacílka, Jozefa Maceje a Slavoje Šádka.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 7 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy