Oběti komunistických represí připomenou tabulky na poslední adrese. Nápad k nám přišel z Ruska

I na vašem domě se může objevit štítek připomínající neznámé oběti komunismu. O co jde? Podívejte se
Vcelku obyčejný dům u pražského nábřeží se stal němým aktérem prvního odhalení vzpomínkové tabulky na oběti komunistického režimu.
Projekt Poslední adresa, jehož autorem je publicista Sergej Parchomenko (na snímku), sem dorazil z Ruska, kde už běží skoro tři roky.
Idea je jednoduchá. Na malém štítku, z něhož právě Parchomenko předčítá, jsou vždy vyryty údaje jednoho člověka, který zde žil a následně zemřel rukou komunistů.
Štítky jsou přivrtány na domy, v nichž zesnulí naposledy žili.
Foto: Jakub Plíhal
Jan Kočenda
Aktualizováno 28. 6. 2017 14:48
Projekt Poslední adresa, který spustil Ústav pro studium totalitních režimů v úterý 27. června, má připomenout oběti komunistických represí. S nápadem umisťovat pamětní tabulky na budovy, kde naposledy bydlely oběti komunistických represí, přišla ruská občanská iniciativa. Prvním domem s tabulkou je v Česku rezidence švédského velvyslanectví. Navrhnout umístění tabulky může kdokoliv.

Praha - Do Česka přichází projekt Poslední adresa, který má pomocí informačních tabulek připomínat oběti komunistických represí na domech, kde tito lidé naposledy bydleli. Myšlenka přišla z Ruska, kde už jsou podobných tabulek stovky.

Projekt, jehož motto zní: "Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka", byl zahájen 27. června na švédském velvyslanectví, na něž byla umístěna tabulka se jménem sociálnědemokratického odbojáře a zoologa Veleslava Wahla, kterého komunisté popravili v roce 1950. Na stejném místě je i připomínka diplomata Josefa Růžičky, který se rovněž stal obětí totality.

Projekt nedělá mezi lidmi žádné rozdíly. "Cedulku můžeme umístit komukoliv. Záměrně jsme na začátku vybrali ne příliš známá jména. Pokud však někdo bude žádat o tabulky pro známější osobnosti, tak je vyrobíme," řekla koordinátorka české verze projektu Poslední adresa Michaela Stoilová.

Návrh na umístění pamětní tabule může podat kdokoliv - příbuzní, obyvatelé domu nebo třeba studenti. Historici následně prozkoumají navrženou osobu a zjistí, zda jde opravdu o oběť režimu. Ne každého však schválí. "Historici budou brát v úvahu také fakt, že některé osoby za dob komunismu samy rozněcovaly nenávist a byly strůjci systému," dodala Stoilová.

Myšlenka Poslední adresy se zrodila v Rusku, kde jsou pamětních tabulek už stovky a chystají se další tisíce. "Jako mimořádně důležitý vnímám fakt, že Poslední adresa jako připomínka obětí komunismu přichází právě z Ruska, odkud k nám přišel i samotný komunistický režim," říká badatel Ústavu pro studium totalitních režimů Štěpán Černoušek, zastupující zároveň organizaci Gulag.cz, která rozšíření projektu do Česka iniciovala.

Nápad z Ruska převzali také na Ukrajině a připravuje se i pro Polsko. Česká verze projektu se soustředí spíš na jednotlivé osudy. Tabulky, které byly 27. června umístěny na našem území, připomínají vedle Veleslava Wahla ještě Karla Bacílka, Jozefa Maceje a Slavoje Šádka.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Po protestech na Kubě poslalo Rusko do Karibiku humanitární pomoc

Rusko po masivních protestech na Kubě poslalo do karibské země více než 88 tun humanitární pomoci. Dva letouny Antonov An-124 dopravily do země potraviny a zboží pro ochranu obyvatel, včetně milionu roušek. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany.

Kvůli koronavirové krizi se na Kubě v poslední době výrazně zhoršila hospodářská situace. To vyvolalo tento měsíc masivní protesty, největší za 30 let.

Další zprávy