Brno - Devět měst a obcí z Vysočiny se rozhodlo vytáhnout do boje o desítky milionů. Tvrdí, že o ně přišly při vyvlastňování akcií Jihomoravské energetiky.

Jde o jeden z případů, které vyplynuly ze zákona umožňujícího majoritním vlastníkům vytěsnit drobné akcionáře.

Zákon přinesl  největší přesuny majetku v Česku od dob kuponové privatizace. Velké společnosti utratily miliardy korun za to, aby se zbavily drobných akcionářů. Kritici zákona uvadějí, že paragrafy umožnily často prodej hluboko pod cenou.

Máme posudky a nabídky

To je i příklad devíti obcí na Vysočině, v jejichž čele stojí Bystřice nad Pernštejnem.

Firma E.ON získala jako většinový vlastník všech 6 376 kusů akcií Jihomoravské energetiky, podle obcí za podhodnocenou cenu. Obce mají k dispozici posudky i nabídku na odkup akcií, které nevýhodnost celá transakce dokazují.

Obce nyní požadují doplacení 60 milionů korun, Bystřice tvrdí, že na obchodu tratila 52 milionů.

"Vedle posudků, které nároky obcí dokládají, existuje i tržní nabídka, která oprávněnost požadavku na čtyřnásobnou cenu za vyvlastnění dokazuje," uvedl senátor a bývalý starosta Bystřice nad Pernštejnem Josef Novotný.

Co přinese verdikt

Verdikt soudu v případě obcí z Vysočiny může být důležitý i pro další podobné spory. Na jaře by měl soud v Plzni rozhodovat o vyvlastnění drobných akcionářů Plzeňského Prazdroje.

Podle informací deníku Aktuálně.cz ale zatím v Česku žádný soud žalobě drobných akcionářů nevyhověl, navíc většina soudců čeká na verdikt ústavních soudců.

"Nejsem příliš velký optimista v tom, že by soudy žalobě drobných akcionářů vyhověly," řekl deníku Aktuálně.cz Karel Staněk z Ochranného sdružený malých akcionářů.

Bruselská komise i Ústavní soud

Na Ústavním soudu si na zákon stěžuje sedmnáct senátorů.

Ústavní soud už loni o zákonu rozhodoval. A poté, co vyslechl argumenty obou stran, odložil svoje rozhodnutí na neurčito. Kdy padne definitivní rozhodnutí, zatím podle mluvčího soudu Michala Spáčila není jasné.

Proti zákonu přijatému v roce 2005 hlasy sociálních a občanských demokratů, který umožňuje majoritnímu vlastníkovi s více než devadesáti procenty vykoupit zbytek akcií i proti vůli malých akcionářů, se postavili někteří poslanci, senátoři i organizace zastupující majitele malých podílů ve firmách.

Podle Novotného drobní akcionáři přišli o majetek za více než 30 miliard korun, odhady Ochranného sdružení malých akcionářů jsou ještě vyšší.

"Provedené vyvlastnění je tak svým rozsahem srovnatelné s poválečnými Benešovými dekrety," uvedl Novotný.
Celou záležitost šetří také Evropská komise.

Té vadí, že převzetí firem není prováděno v souladu s pravidly evropské směrnice, která je závazná pro členské země Evropské unie. Šetření komise může trvat i několik let.